Big Bear

A jéje, tady se to zase hemží samým znalcem ! Kromě přiblblých soudů se ptám, co víte o jednotkách Commandos, nebo o LRDG? Odpovím si sám, asi nic moc. Řada komentujících zde napadá komornost snímku a minimum postav... Jenže hlavním cílem speciálních jednotek bylo nebojovat a nebýt vidět. Bojovalo se až když byl průser.. Takže kdo chce vidět proti sobě běžící armády ať sáhne po Nepříteli před branami, protože z tohohle filmu musí mít nutně kyselý obličej... Tenhle film rozhodně měl koule a rozhodně mu není co vytknout. Švédsko coby neutrální země nadržující spíše spojencům byl cílem řady jednotek prchajících z Norska, kterým se z různých způsobů podělaly mise. Nešlo jen o speciální jednotky, ale i řady leteckých osádek ze sestřelených letounů a to včetně osádek amerických. O jednom takovém přechodu např. vypráví ve své knize PATHFINDER Donald Bennet, CB, CBE, DSO, kdy ještě s dalším členem osádky po sestřelení svého Lancasteru přešel do Švédska odkud se dostal zpět do Británie... Řada misí speciálních jednotek byla téměř sebevražedných. Většinou se vyzvednutí povedlo a jednotky se na nepřátelské území i několikrát vrátily, někdy se vyzvednutí z roztodivných důvodů posralo...Hitler z většinou povedených akcí těchto jednotek šílel a případně zajatým mužům odebral statut válečných zajatců. Pokud se člen speciální jednotky nestihl zabít sám, mohl si být jist, že po vymlácení informací příslušnou jednotkou SS bude stejně zabit, pokud nezemře při výsleších. Na speciální záškodnické jednotky Hitler nařídil nahlížet jako na teroristy a také se k nim tak chovat. Jako jednotky měli muži ze speciálních sil mezi ostatními složkami armády neskonalý respekt a dostat se mezi ně nebylo vůbec jednoduché. Každému komu se to podařilo bylo ctí tam být a plnit úkoly. Upřímně kromě revolučního nápadu poslat odsouzence na svoji očistnou misi (Tucet špinavců) mi tento zde do nebes vychvalovaný snímek přišel o dost horší než tento a už vůbec bych je nesrovnával. Tady se navíc jedná o regulérní speciální jednotku (a né kriminálníky) a zápletka ze začátku z tohoto ohledu není až tak podstatná. A jak správně píše Lucas87, kdo navíc hrál na PC všechny díly Commandos, Hidden and Dangerous a já dodávám i některé mise SAS v Call of Duty nebo Royal Marine Commandos, ten pod tři hvězdičky nepůjde. Tohle prostě není záležitost pro všechny a každý si to holt neumí vychutnat, to je ale jeho mínus, né snímku. Seanu Beanovi role sedla jak ulitá. U mne je to za poctivé hvězdy! * * * *

Pohodová komedie založena hlavně na vtipných dialozích. ,,Bio" tchán mne fakt bavil :-) * *

Íránské filmy jsou fakt husté! Čas opilých koní je film o dětech, které se musely již ve svém školním věku stát dospělými. Děj se odehrává na Íránsko - Irácké hranici ve vysokých horách, kde jedinou možností jak přijít k troše peněz je pašovat zboží do Iráku. Samozřejmě hranice je střežena a stezky vedou všudypřítomnými minovými poli. Již samo horské podnebí je zde neuvěřitelně drsné. Trochu mi to připomnělo hranici mezi Severní Koreou a Čínou, kde je situace obdobná, možná ještě krutější... Spíše než o válečný snímek se jedná o drama. Člověk si opět nutně uvědomuje jak je jinde život drsný a krutý a jak by si měl vážit toho kde a v jakých neskonale luxusních podmínkách si žije. * * * * *

Nic nového pod sluncem, co by už jinde v podobném duchu nezaznělo.... Snaha se ale cení. * *

Viděno na podruhé, zvedám hodnocení na 4. Opravdu solidní záležitost, která jistě osloví i diváky i v cizině. * * * *

Další z řady Levných knih - Filmy patří lidu. DVD jsem zaupil čistě ze studijních účelů. Cena tohoto snímku dnes tkví pouze v roli výstrahy. Padesátá léta byla šílená. Zatímco družstevníci dotírali na sedláky Fulíny a jiné aby vstupili do družstev a zbavili se často po staletí držené půdy, řada z našich nejlepších lidí už hnila v komunistických lágrech či čekala na popravu. Pro pobavení i poučení mas pod dohledem režimu vznikaly tyto politicko -agrární veselohry. Komediálnost byla založena na nástupu žen do ryze mužských profesí. Zde se jedná o traktorovou stanici. Tento námět nebyl užit poprvé, lze jej vidět i např. ve filmu Slovo dělá ženu z roku 1952 s Oldřichem Novým. Soudružka Švorcová zde již za mlada předvedla, že její barva je jen rudá. Vidět ji nadšenou v gumákách jak řídí Zetor či jak vypráví v klubovně jak na brigádě úderníci za zvuků píšťal z továrny položili koleje... mi asi navždy stačilo. Ke cti ji jen slouží to, že na rozdíl od jiných soudruhů co rychle převlékli kabáty, ona ten prápor se srpem a hvězdou hrdě třímala až do své smrti... Tohle je čistý - ODPAD.

Uwe Boll měl po Darfuru slušně našlápnuto... Bohužel zase spadl kamsi dolů. Auschwitz natočil tak sterilním způsobem, že jeho výpovědní hodnota je skoro nulová. Kdo o tomto období něco ví, ví také co se dělo v plynových komorách po po vsypání granulí cyklonu B...Byly to výjevy z pekla. Lidé zvraceli, dusili se, káleli, v křečích do krve nechty drásali své sousedy... Zde lidé jen ve stoje kašlou a drží se za nos. Někteří jsou ve spodním prádle a komory co do počtu lidí zejí prázdnotou. Stejně vylidněně působí prakticky celá Osvětim. Třídění lidí po příjezdu se děje v hrobovém tichu, jen občas nějaké dítě špitne mama... Kladu si otázku proč to celé vzniklo a za jakým účelem. Obžaloba nacizmu? Holokaustu? Do toho se přeci nemohu vrhnout s šedesáti lidmi z nichž 55 je komparz a s nulovým rozpočtem. A pokud ano, tak s jiným scénářem. A přitom to jde, co třeba Chlapec v pruhovaném pyžamu? Na druhou stranu ta jistá čistota (lépe řečeno nebrutálně natočené brutality) a sterilnost by mohly i díky rozumné stopáži sloužit ve školách jako vzdělávací látka při výuce dějepisu a holokaustu. Za snahu a téma dávám po jedné hvězdě. Těchto filmů nebude nikdy dost a to i když budou špatně natočené.... * *

Ufff. Japonské animáky nemusím. Už jen to znázornění obličejů, kdy nos převážně tvoří dvě tečky, v lepším případě malý růžek... Tenhle mne zaujal tím, že se týká druhé světové a Japonska, což je období o jaké se velmi zajímám. Také mne zajímalo jak vlastně vypadá kreslené drama... Kdybych jen věděl do čeho se pouštím... O té doby co jsem tátou mám na některé filmy problém koukat. Tento je jak se ukázalo jedním z nich. Hrob světlušek je obžalobou války v její plné zrůdnosti a brutalitě. Konec války byl pro Japonce nesmírně těžký a zejména pro civilní obyvatelstvo. Americké letectvo tou dobou už pánem nebes každý den s bombardéry B29 vypalovalo kontejnery s fosforem japonská města, kde převažovalo jako stavební materiál dřevo... Vázlo zásobování, nefungovala doprava, příděly se tenčily a sirotci bez přístřeší jako Seito a Setsuko neměli mnoho možností kde a z čeho žít ... Ano Japonci zahájili válku, ale jako vždy konečné důsledky protiúderů a odplaty nesly převážně obyčejní lidé a hlavně - děti. Vydíračka? Ani náhodou - takhle to zkrátka bylo. Přečtěte si třeba Ohně na planinách od Šohéji Óoky... Jsem otřesen . * * * * *

Začít čtyřkou asi nebylo dobře. Předchozí díly jsem neviděl, ale tenhle byl neuvěřitelný mišmaš. Na mne tam těch náhod, odpočítávajících hodin a ozubených mechanismů bylo příliš. *

Skvělá záležitost. Dokonce si myslím, že to je zatím můj nejlepší ,,tankový" válečný film. A to zde tank za celou dobu prakticky nespatříme. Válečné drama dokonale vykresluje psychologii jednotlivých postav osádky tanku. Natočit prakticky celý film periskopem tankové věže byl skvělý nápad a roztřesené záběry dokreslované motorickým otáčením věže jen podoporují syrovost a autenticitu záběrů. Celý snímek se prakticky odehrává jen na několika čtverečních metrech uvnitř ocelového kolosu. Úplně jsem cítil pach potu, výfukových plynů, korditu a olejů uvnitř sluncem rozpáleného obrněnce. Je o osádce složené z izraelských záklaďáků, která je vyslána s armádou do jižního Libanonu, kde má podporovat četu pěchoty. Osádka má problémy nejen mezi sebou, ale i s ostrou střelbou na skutečné lidské cíle... Celý snímek je velkou obžalobou války. Nutno vidět. U mne je to na plný počet hvězd. * * * * *