Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Dobrodružný

Recenzie (4 346)

plagát

Pevnost (1994) 

Naprosto hustá záležitost o níž jsem dlouho neměl potuchy. Tento černobílý snímek o měřiči vody (Cserhalmi), který se seznámí s velitelem vojenské pevnosti (Donutil) měl skvělý spád a bez ohledu na dosti čitelnou kritiku z obsahu v oficiálním textu distributora mne velmi zaujal. Zajímavější to bylo o poznání, že vojáci v pevnosti střeží cosi o čemž nikdo nesmí nic vědět. Kolem ústřední dvojice se navíc točí celá řada zajímavých figur (např. Schmid) . Skvělá deptající totalitní záležitost (díá - li se to tak nazvat). Rozhodně doporučuji vidět. 4 umělé květiny. * * * *

plagát

Sluha dvou pánů (2000) (divadelný záznam) 

Viděl jsem v ND ještě v době, kdy páně Donutil byl slavný hlavně díky jeho na kazetách vydávaných vzpomínek Pořád se něco děje (které jsem coby nucený posluchač na pokoji na intru nesnášel) a Nikoly Šuhaje, kterého jsem zbožňoval. Herecký výkon Donutila byl opravdu skvělý. Je škoda, že se toto stalo pomyslným odrazovým můstkem k budoucímu totálnímu zahlcení jednoho kanálu veřejnoprávní televize jeho osobou... To už si ale nechá říkat mistr... Tři pudinky. * * *

plagát

Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag (1992) 

Tohle bylo ve svou dobu neprávem ne zcela pochopené dílo paní Chytilové... Snad proto to bylo vnímáno jako taková divná komedie s Bolkem a Donutilem.. S odstupem času a díky poznání je geniálnost tohoto snímku zřejmější. Chytilová už tehdy společnosti nastavila nekompromisní zrcadlo. Ty odrazy sebe sama možná nejednoho diváky vyděsily a možná i - naštvaly. Není lepšího filmu o divokých devadesátých letech. O době divoké svobody, podnikatelů ve fialových sáčcích a bílých ponožkách v mokasínech... Ale i z hlediska dneška ve filmu zvídavý divák leccos najde. Za mne je to 5 pštrosů. * * * * *

plagát

Chobotnice z II. poschodia (1986) 

Prostě paráda. Geniální scénář i skvělé trikové zpracování Zelené a Modrého... Část filmu se točila u opravdového moře a tak to na člověka dýchá opravdovostí. Ovšem to co se pak dělo na Čertovce dodalo filmu až Vorlíčkovský šmak. I když možná tohle převzalo část nápadů z Lucie postrachu ulice, mně se tohle skoro líbilo víc. Nelze opomenout ani parádní hudbu. Kdykoliv to vidím, chytne mně to za srdce. Nejen, že to člověka vrací zpět, ale Zelená a Modrej prostě fungují dál a stále baví! * * * *

plagát

Zbraně pro Prahu (1974) 

Hodně tendeční záležitost, ze které utkví v hlavě zejména srážka vlaku... Je to škoda, naši železničáři byli opravdu stateční. Nemyslím tím teď jen to pražské povstání, ale celou válku. Na konci války pak nejeden zemřel na našich nádražích se zbraní v ruce o čemž svědčí četné pomníčky na perónech a v halách nádražních budov. Tito hrdinové by si zasloužili nový pořádný film. Ne tuto agitku, poplatnou době a režimu rudé lůzy. Ale na druhou stranu je to film z války z celkem zajímavého prostředí a tak pokud zavřu obě oči, je to zkouknutelné. Dva flakové vagóny. * *

plagát

O Vánocích už nechci slyšet ani slovo (1981) (TV film) 

Pokud chcete vidět normalizační vánoční drama u prostředí panelového sídliště tak prosím... Komedií bych to rozhodně nenazval. Sice v tom hraje Kostka s Postráneckým a další škálou dnes ceněných herců, ale to je asi to jediné co celé to dílko drží nad vodou. Z toho panelákového holobytu a zeleného lina hlavního domovního schodiště na mne dýchla dávná pachuť Jižního města...Dívat se hoďku a půl, jak Kostka během vánoc přemítá zda si vezme Kovářovou nebo Honzovou... to je celkem hodně minut... Jinak i mne udivil ten podnik s telefony... Dávám jen dvě kolečka salámu. * *

plagát

Valmont (1989) 

Formanovy - Nebezpečné známosti, mám raději než pozdější - Velmi nebezpečné známosti - hozené do moderního hávu. Paradoxně ten klasicismus je mé divácké duši bližší než moderní zpracování ze soudobé univerzity. A v tom je asi ten rozdíl. Zatímco je málo slečen co na škole nepřišly o panenství a bere se to dnes jaksi samosebou.. Vždyť studia to jsou dnes volnost, chlastačky a sex...jo a učení. V osmnáctém století však přijít o panenství a být z urozeného rodu se mohlo rovnat naprosté pohromě. Snad proto mne Formanova verze bavila víc. Ještě se musím poohlédnout po verzi Frearse, kterou jsem nikdy neviděl a od které mne stále odrazuje přítomnost Glenn Close, kterou zkrátka nemusím... * * * *

plagát

Masaker v Tombstone (2013) 

Tfuj, tak takhle tlustýho čerta jsem snad ještě neviděl... :-))) To bylo fakt peklo. Mysteriozní western, to hned zavánělo průserem. Ale mám rád filmy, kde Satan tahá za nitky dění... To ale čertem musí být Al Pacino a ne tahle koule s umaštěnými vlasy... Marně Trejo tvrďácky vraští svojí zjizvenou tvář, marně louská knírem a láduje kolťáky. Marně tvůrci zpomalovali některé akční scény a marně některé zase urychlovali... Působilo to neskutečně lacině a to nepočítám ty úděsně přesvícené exteriéry. Ať byla noc či den, kdykoliv někdo vstoupil do baráku z venku, zabírala kamera pohledem přes něj ven jen bílé světlo jak po jaderném výbuchu... Některé přestřelky sice ušly, ale celkový dojem sráží přemoudřelý Satanáš a opravdu easy zápletka. Nějak mám holt poslední dobou na westerny smůlu. Poslední dobrej co jsem viděl byl parádní Proposition a od té doby nic... Přidávám hvězdu za to vyjetí schodiště na koni... Víc ale než dvě hroudy zlata nedám. * *

plagát

Arabela (1980) (seriál) 

Geniální věc! Arabela byla a je jen jedna. Žádné další pokračování ji nemohlo ani ze čtvrtiny dohonit... * * * * *

plagát

Baltazarova hostina aneb Noc se Stalinem (1989) 

Stalin: ,,Když musíme zabíjet ty , které máme rádi - pak ještě krutěji musíme zacházet s těmi, které nenávidíme'' . Uff, tohle zase bylo něco. Pokud někdo neví co je kult osobnosti, ať se podívá na toto... Ze Stalina jde hrůza a prakticky celá hostina ač se nese v rádoby uvolněném duchu dovolené Stalina se odehrává v děsivé atmosféře strachu... Nejbližší Stalinovi spolupracovníci neustále balancují při svých patolízalských výstupech mezi sympatiemi Stalina a jeho znelíbením, mezi životem a smrtí. Každý vtípek, či připomínka může vyznít tak či onak... Záleží jen na Josifovi, jak se zatváří... Zda řečené vezme jako vtip, či urážku. To vše sleduje bedlivým okem Berija.. na jeho lusknutí prstem pak mizí nejen dotyčný, ale mnohdy jeho celá rodina v propadlišti času... Za závěr přidávám hvězdu navíc, i já jsem nejprve nechápal proč se na začátku odehrálo přepadení parníku do Oděsy. --- Jenže kdyby jsou kdyby... Opravdu si Bůh přál tolik milionů mrtvých kvůli poslednímu soudu jediného člověka? Doporučuji vidět!!! Neskutečná věc na rok 1989!!! Dávám 5 abcházkých dýk! -- Nejstrašnější na tom je, že zatímco vzniká tento koment, někde v Severní Korei či jinde se může odehrávat podobná hostina, avšak s jiným vládcem - vrahem... * * * * *