Big Bear

,,Voni nás koulujou... co když válka skončila a nám to neřekli?! '' . Hlídka v Ardenách je parádní válečně - psychologický film. Jsem si jist, že v reálu by klíčové momenty mohly proběhnout mnohem méně komplikovaně, ale což. Film má perfektní spád a z kraje i lehce strašidelnou atmosféru. Herci jsou naprosto uvěřitelní a všichni sympaťáci (jak by ne, je to tam samá hvězda). Neměl jsem problém uvěřit, že se jedná o četu mladejch americkejch kluků, kteří odjeli za oceán kopat Nácky do prdele - akorát, že se jim při tom kopání původní četa neustále zmenšuje o další a další padlé... V Ardenách se v roce 1944 dělo lecos, věřil bych, že kniha mohla mít reálný základ. Ne každej Němec byl fašista a ne každej měl chuť padnout, když už to s tou tisíciletou Třetí říší bylo už po 5 letech válčení řádně nahnuté... Lehce mi nesedl hudební doprovod, ten rok 1992 se na tom docela podepsal nepříjemnými syntetyzátory v té době sice moderními, ale pro mne stále neskutečně umělými a špatně poslouchatelnými. Také mne zaujalo, že nikdo z patroly neměl u sebe sapík Thompson. Každý měl jen karabinu M1 (i poddůstojník). No a v závěru sice krátký ale přesto jasný záběr na postupující německou techniku opět ukázal na americké M3A v německé kamufláži... Ať tak či tak, tohle jsou 4 solidní vánoční kolečka německého salámu. * * * *

Nedávno jsem četl v Reflexu speciál (věnovanému výročí atentátu JFK) skvělý editorial.Stálo tam asi - Málokdo si pamatuje co tehdy v ten den 22.11.1963 dělal, ale každý si pamatuje ten okamžik když se o smrti JFK dozvěděl... Při sledování tohoto dokumentu budete dokonale vtáhnuti časem zpět. Do Ameriky šedesátých let, vzhlížející ke hvězdám, děsící se komunismu, Ameriky neskutečných obřích aut a rokenrolu... Samozřejmě, že to není tehdy točený dokument minutu od minuty - logicky, kromě Osvalda o atentátu dopředu nikdo nevěděl, takže připomínky zde některých komentujících moc nechápu...Je jasné, že jako omáčkou si tvůrci místy vypomohli záběry z té doby a s atentátem nesouvisející... Jedná se zkrátka o dokumnt vytvořený z tehdejších reportáží časově sesazených a v maximální možné míře kopírující skutečné smutné události v Dallasu. Pokud se necháte vtáhnout do děje, budete (byť s vědomím konce a znalostí souvislostí) s nemenším roztřesením sledovat těsné okamžiky po atantátu podobně tak, jak to tenkrát sledovala veřejnost v USA. Pranic vám nebudou vadit někdy špatné a technicky nedokonalé černo bílé záběry rušené všemi možnými odlesky světel a lesklých předmětů... Naopak, nese to punc autentičnosti. Už dlouho jsem neviděl takhle dobře udělaný dokument. Doporučuji vidět. * * * * *

Podivná záležitost. Marta Vančurová byla v roce 1974 fakt roštěnka, o tom žádná. Ale film jako celek mi nějak nesedl a ani to téma mi nebylo nijak blízké. A do toho všeho hudební i herecký doprovod Pavola Hammela (kterého nemusím) a jeho beat bandu... Dvě vydlabané tykvové hlavy. * *

Kupodivu příjemný letní film o dospívání a první nesmělé lásce ke kamarádce... To lyrické podání mi nějak sedlo do nálady a ačkoliv tyhle rodinné filmy nevyhledávám, vydržel jsem u tohoto snímu do konce. S ledárnou za oknem jsem si také při pohledu na rybařící kluky uvědomil, jak moc a jak brzy se mi stýská po létu :-). A to zima ještě ani nvytáhla drápy. 3 ukradená jablka. * * *

Je to k nevíře, ale Volíčkův vstup do digitální éry totálně propadl. Jakoby géniové českých pohádek, jejichž vychytané triky v sedmdesátých a osmdesátých letech udivovaly i štáby v Západním Německu a USA neuměli využít možností animovaného světa... Jakoby se v něm necítili dobře a je to znát. Osobně v tom vidím celé to naše češství. Když máme zarachy, omezení, svázané ruce, dokážeme s málem neskutečné věci. Najdeme si cestu, svojí vlastní, jednoduchou a přitom geniální... A když vše můžeme a máme nespočet možností, najednou jako bychom se ztratili v té přemíře otevřenosti, možností a svobody... Naše snaha se rovnat západu je křečovitá a nefunguje. Dvojce Saxány ale hlavně chybí solidní scénář a vlastně i herecké výkony. Malá Saxána je vyloženě nesympatická žába, Černocká s Hrušínským hrajou také dost znuděně a vyvalování očí obtloustlé Konvalinkové před každým omdlením je spíše trapné než vtipné. Jedině paní Jiřina neselhala, ta hraje vždy na sto procent ať už tleská novému prezidentovi země, nebo právě vypadává z vlaku u trpasličí nory. Já vím. Saxána (1) je legenda. Legenda stejná jako Arabela, Čestmír ad.. Těžko navazovat na klasiku. Pokus tu byl, ale u mne to pohořelo. A je s podivem, že ani u dětí to nebylo bráno nijak žhavě a ti jsou tou nejtvrdší a nejnestranější porotou vůbec. Hvězda za ten pokud navázat a pár animovaných lidiček z pohádkového světa tam dole. *

Po úspěchu Nema asi někoho napadlo svézt se na vlně popularity podobným animákem ale s jinou rybou. Nepovedlo se. Nejde jen o to zpracování. Zatímco Nemo se pohybuje v prostředí, které lze vidět při potápění u pobřeží Egypta, hrdina tohoto filmu plave v prakticky mrtvém moři. Jen semtam nějaká chaluha a když už jsou u dna sasanky, tak jen proto aby jimi mohl prohnat proradného zabijáka. Ale nejde jen o archaické animace. Děti mají rádi hezký příběh a vtipy (včetně dospělých) a zde jich je jako šafránu. Takhle prostě ne a doufám, že po tomhle rybím salátu se začnou dělat animáky zase na souši. Dvě perly. * *

Zajímavé, barevné, lesklé, moderně točené nic o čtveřici (vlastně pětici) iluzionistů a rafinované pomstě. Zprvu jsem se nechal stejně jako diváci při všech těch show šálit a klamat. Zajímalo mne proč i jak a od konce jsem čekal nějaké smysluplné rozuzlení s chytrým koncem, kde klidně mohl zůstat nejeden otazník. Od půlky se ale kdosi rozhodl film zazdít a začlo se totálně překombinovávat. Na složitost akcí kterou ,,Čtyřka'' připravovala bylo hodně věcí podřízeno náhodě, tedy momentům vrtkavým s možností různých konců. Jenže naší partičce i náhody vždy vyšly tak, jak by ani náhodami nebyly a to mně totálně otrávilo. Závěrečný hepáč na zlatém podnose mi nadzvedl obočí. Dávám tři bílé králíky, ale ani chlup navíc. * * *

Mému příteli se podařilo sehnat přímo od samotného režiséra DVD s tímto ,,muzikálem'' včetně soundtracku. Jsme totiž něco jako fanclub filmů -Ducháčekmovies - . Pavel Žďárek tentokrát nejen hraje hlavní roli Gortha, ale i zpívá... Dílo jako takové, nelze hodnotit běžnými měřítky. Opět hodnotím to až seberažedné nasazení i invenci... Jedna barevná koule zamilovaného Gortha. *

Po shlédnutí Strážce legendy , jsem zatoužil vidět i další z děl Pavla Žďárka. Všechno od něj je na samostatnou kategorii. Nevím jestli v mládí stejně tvrdošíjně a urputně zkoušel točit filmy i Scott nebo Tarantino a zda ty první amatérské pokusy nevypadaly podobně... Každopádně jsou to díla prakticky nekoukatelná, kde hodnotit lze jen neskutečnou odvahu a nasazení herců i štábu :-). *

To je tejden, samé zklamání... Námět sám o sobě nic moc, ale když už se hoši ocitli na naší krásné Matičce, očekával jsem další zarostlý New York vegetecí... jako v Legendě.. Což o to vegetace tam bylo dost ba i primátů.... Vše se odehrává v jakémsi sekvojovém americkém pralese plném různých zviřátek. Uvidíme bizóny, motýlky, pijavku, prasátka, orlíky, opičky, hadonetopýra, kočičáky atd... Některá byla zlá a některá hodná, jako třeba (SPOILER!) kamarád orlík. Závěr samozřejmě patřil Žlababě, která to své huí ťap, ťap nepěkně křičela po celé sopce. Co oceňuji, je celkem zajímavé zpracování kosmické lodi (teda až na ty všudypřítomné záclony). Stratrekovské nesmyslně blikající panely vystřídaly avatarovské hudy a zajímamě pojaté ovladače. To je ale asi tak vše. Děj je neskutečně předvídatelný a v napětí vás neudržuje prakticky nic. Vše pohřbívá závěr, kde chyběl už jen dojatý duch maminky a sestřičky. No i když vlastně jsem v jednom překvapen. Čekal jsem, že Smith JR nakonec dostane toho svýho Rangera... Ale nic - asi na něj fakt neměl. A není se co divit. Herecké výkony nic moc a já jsem od přírody předem negativně naladěn na mazánky tlačené kupředu svými papínky. Smith JR bude asi něco jako Filípek Lucie Bílé... No nic, to sem až tak nepatří. Dám dvě klepítka ursy a jdu ghoustovat. * *