Big Bear

Jednoduché, přiblblé, bez vtipu, podané tak aby nejširší masy pochopily pointu politických vtipů... A jelikož je to politika a té by národ nemusel rozumnět, jsou vtipy opravdu jednoduché a podávané s vysvětlením.. . Pro mne je toto dno TV zábavy a smutný konec Miloslava Šimka, který v pochopitelné snaze jet dál a dělat nějakou svoji šou, zvolil formát, který jej pohřbil. O jeho kolegyni Bubílkové se raději nebudu zmiňovat. Škoda, že nezůstala doma někde na salaši... Její přemakepovaný zjev a ječivý hlas hned tak někde divák neuvidí. Naštěstí pro lid se některé díly v TV recyklují stále dokola a tak i když už nám vládnou jiní knedlíci má národ možnost tyto nevtipné rádobyvtipy sledovat znova a znova. Hvězda z úcty k panu Šimkovi, ale svrběl mne na klávesnici ODPAD ! *

Joj to bylo slabé. Nezasmál jsem se ani jednou. Pitvořící se Williams i Ribisi zklamali na celé čáře. Co tam mělo být k smíchu? Williamsova sprostě mluvící žena? Celá ta zápletka byla podivná a vůbec mi to celé nesedlo. Vadil mi i CZ dabing, jsem zvyklý u Harrelsona na hlas Mahdala, Williams byl také dabován někým jiným... Na rozdíl mých jiných oblíbenců se mi už párkrát stalo, že Wiliams měl své lepší i horší filmy. Ale tahle sněhobílá aljašská slátanina je asi úplné dno toho co jsem s ním měl možnost vidět. Jediné co v tomhle filmu může zaujmout je soundtrack. To je ale jaksi málo. Dávám jednu zmrzlou mrtvolu. *

Oproti Starcům, mi tenhle feministický muzikál (dejme tomu i přes svoji pokrokovost socialistické ženy) k srdci nepřirostl. Je pravda, že Bohdalka zde ukázala, že je univerzální a lze ji použít i na vážnější role než na přiblblé paninky do komedií. Je to muzikál a tak by člověk čekal, že si písně národ zamiluje stejně jako ty z chmelové brigády... No zde to nějak nezafungovalo. Vlastním dokonce originál CD, které bylo kdysi jako dárek přibalováno do nějakého časopisu věnovaného filmům a přiznám se, že jsem jej slyšel tak 3x a vlastně dnes ani nevím kde je založeno... Pár písní proslavila reklama (např. Femina) ale zbytek se vám vytratí z hlavy včetně melodií. Na rok 66 velmi slabé.

Víte kdo je kovozemědělec? Člověk s mozkem na poli a srdcem ve fabrice... Tak takovéhle perly pronáší O. Brousek st. coby vypravěč , který zároveň jako vyšší hlas někdy smířlivý, někdy káravý, jindy jízlivý hovoří s hrdiny jednotlivých příběhů ze kterých je slepena tato óda na huť .Staří, mladí, funkcionáři, flinkové i úderníci, kolem těch všech se točí tento příběh... Nasazení celé plejády tehdy slavných herců včetně mladých začínajících se nějak minulo účinkem... Jediné co jsem si stále říkal byla skutečnost, že v takovémhle ocelovém městě, kde je výheň jak v pekle, neskutečný kravál od bouchání, sirén, parních píšťal, syčení páry atd... zkrátka, že bych tam nedělal ani minutu... Nevím, měl jsem pocit, že koukám na něco z padesátých let. Jedna slepice se svrabem na pařátku. *

Můj první český muzikál. Když jsem jej viděl poprvé hned po revoluci, přilákán otcem k TV netušil jsem pořádně co jej tak dojímá nad partou brigádníků na chmelu. Já už chmely ani brambory či řípu nestihl (bohu dík), ale z vyprávění starších jsem často slýchal jak to bylo na chmelu super a tak jsem ono dojetí připočítával spíše k nějaké tátově skryté vzpomínce na dávnou lásku či tak něco... Netušil jsem nic o Pucholtovi ani filmech oprášených z komunistických trezorů ... I tak se mi to tenkráte líbilo, české sixties z toho jen čišely. Dnes koukám na film jinak. Bohatší o poznání souvislostí i o poznání textů a melodií dnes už notoricky známých písní. Starci na chmelu jsou fajn a když je v Tv někde vidím, většinou u nich zůstanu... Tři chmelové šištičky. * * *

I když to byla hollywoodská představa něčeho co se reálu přibližovalo jen velmi vzdáleně, dobře se na to koukalo a americkému samuraji Cruisovi jsem fandil... Za zmínku stojí, že když Japonsko konzultovalo s USA jaký typ zřízení by bylo vhodné zavést v Japonsku, zda moderní parlamentní demokracii jako v USA nebo něco jiného, USA doporučilo Japonsku - císařství... :-) !!! Za 71 let když Perlovou zátoku na Hawai pokrývala nafta vyteklá z převrácených a potápějících se bitevních lodí toho asi USA zatraceně litovaly ! Film je fajn, ale nesmíte nad ním moc přemýšlet a vědět o skutečných souvislostech. 4 děla. * * * *

Tohle mi připomnělo dávný letecký simulátor od Mrkvosfoftu - Crimson Skies. Také tam létaly letouny podobné těm z filmu (dokonce si pamatuji jejich názvy např. Medusa Kestrel nebo British Balmoral) a vzducholodě. Tam ale Britové neměli vnadnou komanderku Angelinu a vůbec tam šlo celkem o něco jiného. Ale v čem se film s hrou protnul je opravdu zajímavě zpracované artdecové prostředí. Design budov, raket, roboti, vzducholodě, auta.. vše respektuje módu třicátých let. Jude Law se po obloze prohání s Curtisem P40 a na základně mu parkují kromě ukotvených vzducholodí i B24 Liberátory... Mělo to šmak a zdánlivě nedokonalé animace na pozadí za hrdiny jen umocňovaly ten dojem. Jako by jste koukali na film z třicátých let, ale dodatečně okolorovaný. Jenže zůstalo jen u toho pocitu. Zápletka je vhodná tak pro školáka základní školy, který by snad mohl být i místy v napětí... Jenže mně už nejní 8 a tak si říkám, kdo byl cílová skupina tohoto filmu a co tím chtěl vlastně básník říci? Těžko soudit. Tři zkumavky, ale je to spíše za ten artdecový háv. * * *

Tak předně, děj filmu se má odehrávat v roce 1501.Těžko tedy hovořit o středověku jak zde řada komentujících dělá... (..já vím, byl tam hrad, princezna, kralevic, král a bojovníci s mečema - tak to krapet mate..:-). Film měl na začátku slušný potenciál a úvodní bitva vypadala docela solidně, ještě i panovníkovo povolení k jednodennímu plenění se plně krylo s tehdejšími zvyklostmi vítězného vojska. Jakmila však na scénu vstupuje Jennifer s alabastrovou pletí začíná se nám historický film solidně se rozjíždějící díky nedodržení panovníkova slova mělnit. Nic mu nepomáhá naturální zobrazování drsných a sexuálních scén (mrtvé novorozeně, znásilnění, románek pod oběšenci atd..). Předesílám že nejsem citlivka. Když koukám na film z těchto dob, nečekám žádné vymydlené herce. Naopak pokud nemají řádně mastné vlasy, ubírám hodnocení. To platí i o krvi a násilí vůbec. Psal jsem to už u Ironcladu (2011). Tohle byla drsná doba. A očekávám, že ji tvůrci tak podají. Kdo to má rád s dezertním příborem, ubrouskem a jemně pocukrované ať kouká na papundeklového Prvního rytíře (1995) nebo rovnou Angeliku.. Jenže tady mi připadalo, že to násilí jaksi dominovalo chabému ději. Uznávám, že na rok 1985 to asi muselo působit dost kontroverzně a MGM docela překvapili. Jenže jenom drsnost některých scén, nedržících navzájem moc pohromadě nestačí. Mně tedy ne. Od poloviny se film mění v jakousi podivnou, těžko uvěřitelnou báchorku, kdy unesená a znásilněná šlechtična se zamiluje do svého únosce (Stockholmský syndrom?), mor se šíří rychlostí nákazy v zombie filmech posledních let a závěrečné útěkové eskapády ať už Arnolfinihu juniora pomocí blesku s celou řadou silvestrovských pyrotechnických efektů či zázračný únik Rutgera mi nadzvedly obočí...Závěr se zachráněnou princeznou s kulisou hořícícho hradu a Rutgerem lezoucím z komína mi už spíše připomínal pohádku O létajícícm ševci.... Škoda. Mělo to ten feeling, bylo to správně, mastné, špinavé, surové, krvavé a páchnoucí... Bohužel to nemělo solidnější děj. Takže zbyla jen špinavá páchnoucí pachuť. Tři ukradené zlaté kalichy. * * *

Trochu mi to připadá že jako Tarantino měl před Pulp Fiction své Reservoir Dogs, měl Hřebejk před legendárními Pelíšky toto. I herecké obsazení je dost obdobné - nehledě na autory předlohy. Jak Donutila nemusím, tady svého komanče zahrál naprosto dokonale. Oni mu tyhle role blbů nějak přirozeně sednou. Humor nedře, je přirozený, bohužel místy černý. Při pohledu na dnešní politickou scénu se děsím vědění, že ve vládě je spousta těch, kteří vzpomínají na tenkrát a nějaké to bratrské osvobození by se jim vlůbec nepříčilo. 4 lusky! * * * *

Eh co to mělo být? Horníček byl v komentářík k Hitlerovi sice občas vtipný, ale celé to bylo jakési divné....