Big Bear

Because We Can, Can, Can... Tak se zpívá v jedné písni v dnes již postarším muzikálu Moulin Rouge a mně Gatsby svojí okázalou pompézností Moulin Rouge velmi připomněl. Románovou předlohu jsem nečetl. Jelikož však miluji třicátá a čtyřicátá léta, velmi jsem se těšil na to jak si tvůrci pohráli s předválečnou Amerikou... Dojmy jsou rozporuplné. New York auta, mrakodrapy, lidé na ulicích i Gatsbyho zámek byl skvostný. Ale časem se člověk téhle vyrendrované a uměle doslazené marmelády přejí. Chvilkami jsem dokonce ani nevěděl kam dříve koukat a jsem si jist, že řada zajímavých obrazů mi zkrátka utekla. Musím souhlasit s Verbalem, že hlavní blonďatou kočičku mohli tvůrci vybrat krapet hezčí. Tobey a Leonardo podali standardní výkony a celkem jsem jim jejich role věřil. Měl jsem však krapet problém s hudbou. Chápu, že to mělo být jakési moderní ozvláštnění ty synťáky a moderní zpěv, ale do doby kdy kraloval jazz a rodil se swing bych nic jiného zkrátka necpal... Velký Gatsby je prostě takové šampáňo, šumivé, lahodné, ale rychle z něj utečou bublinky a po těch dvou hodinách vás možná bude bolet trochu i hlava. Tři perly. * * *

Další severská lahůdka. Mikkelsen je borec. Přesvědčil mně o tom již mnohokrát ve skvostech jako byl například Hon... Zde si střihl roli muže, který se v Indii snaží pro děti z ulice zajistit léky, vzdělání, šatstvo a ubytování v děstkém domově. Jenže je na to se svým zápalem sám a neustále bojuje s nedostatkem financí. Rozčiluje ho když vidí na ulici umírat děti s banálními nemocemi jen proto, že nesehnal více peněz. Uvědomuje si, že nemůže zachránit každého, ale jen zlomek procenta všech dětí ulice... Když už situace s financemi je tak špatná, že hrozí zavření dětského domova přijde jako dar z nebes nabídka od bohatého obchodníka z Dánska, který by přispěl několika miliony dolarů na chod domova a další projekty. Má všakm jednu podmínku, chce se s Mikkelsenem osobně setkat v Dánsku. Tomu se z Indie kde jsou na něm deti z domova závislé moc odjíždět nechce, ale vidina zajištěné budoucnosti je příliš lákavá. V Dánsku se s obchodníkem skutečně setká. Ten mu sdělí, že se rozhoduje mezi podporou jednoho ze tří různých charitativních projektů a ještě stále není rozhodnut zda si vybere projekt Mikkelsena. Bere si čas na rozmyšlenou a zve jej zatím na velkolepou svatbu svojí dcery. Na svatbě Mikkelsen zjišťuje, že manželka obchodníka není nikdo jiný než jeho bývalá láska, se kterou se rozešel a díky po rozchodu s ní na léta zmizel v Indii... Začíná pojímat podezření, že uvažovaná finanční podpora jeho dětského domova v Indii a setkání se svojí bývalou partnerkou není jen obrovská náhoda, ale podivný záměr jejího muže... A podivností se začne dít mnohem více.... Dál jako vždy nebudu vykecávat děj. Film je parádní záležitost a já jej rozhodně doporučuji ke shlédnutí !!!! 5 morfiových tabletek. * * * * *

Palestina, prefektura Judea 33 n.l. Přesně v tomto období začíná děj tohoto filmu. Věřím, že i nevěřící divák podle datumu poznal do jakého období nás děj přenese. Kristus byl ukřižován, pohřben a vstal z mrtvých. Někteří dokonce tvrdí, že s ním několik dní po jeho údajném zmrtvýchvstání hovořili, když se s nimi Ježíš náhodně setkal... Všechny tyto zprávy se donesou až do villy Jovis na ostrově Capri, kterou jakožto svoji oblíbenou rezidenci obývá římský císař Tiberius. Jelikož i jeho zajímá, co je po smrti a co se to v té vzdálené provincii vlastně stalo, vysílá svého tribuna - velitele sedmé legie Tita Valeria Taura vyšetřit okolnosti kolem Ježíšovi smrti a jeho vzkříšení. Taurus je tak povolán z vyhnanství z hranice s Germánií, kde bojuje s Germány a odkud si jako otroka a společníka sebou bere do Palestiny poraženého germánského bojovníka Brixe (Lungren). V Jeruzalémě pak zjišťuje, že Pilát cosi tají a že na těch báchorkách Ježíšových učedníků může být i něco pravdy... ---- Film jsem viděl na DVD jako dvojdílnou verzi. Z té první poloviny jsem byl téměř nadšen. Lokace, reálie, oděvy, zbraně atd.. vše perfektně odpovídalo a herci hráli velmi příjemně. Obzvlášť zestárlý a vychrtlý Von Sydow se na Tieberia vskutku hodil a i hlavní hrdina byl sympaťák. Při pátrání v Jeruzalémě navíc Taurus naráží na spoustu známých postav z Bible, kteří v té době zkrátka žili... Jenže pak přichází druhá polovina a vše mírně připomíná obšlehlé Quo Vadis... Nebudu spoilerovat, ale druhý díl by se dal v klidu pouštět o velikonočních svátcích v Tv mezi všemi těmi filmy s náboženskou tématikou... Navíc Lundgren, který vousatý a vlasatý jako správný barbar působí se svoji sekerou ve filmu celkem přijatelně, v závěru se z něj zase stane nesmertelný hero.. což mne fakt naštvalo. Z celkem zajímavého ,,krimi thrilleru'' z počátku našeho letopočtu :-), se tak opravdu v závěru stal jen dobrodružný příběh. Výprava byla místy úžasná (paláce atd..) a místy smrděla nedostatečným rozpočtem (boj legie v lese). Co říci na závěr? Věřící si v tom najdou jisté poselství, trpělivý divák pak stráví celkem příjemné 3 hodiny sledováním téhle historické romantiky. Leckdo tu chválil hudbu ve filmu, já osobně říkám nic moc... Jestli to doporučuji k vidění? Ano. Dávám tři sestercie. * * *

Rozhodně zajímavý dokument o tom, že narodit se jako princ není žádná prdel. Vážím si celé královské rodiny, nejsou to jen nějaké celebritky s modrou krví. Jsou vzdělaní, vychovaní, umějí jazyky...Leckdo z chlapů k tomu navíc umí lítat s letadly či vertulníky což je sama o sobě dosti náročná disciplína i bez toho všeho kolem. Charlese jsem měl vždycky za psí čumák, který přešlapoval ve stínu Diany. Teď si ho více vážím. Film je plný dobových záběrů a zajimavých komentářů. Obsahuje i krátké rozhovory s Charlesem. Zajímavé na tomto dokumentu je i to, že jej točili Frantíci .-) ! * * * *

Skečový pořad. Ne každá scénka byla k břichoutrhání, ale u většiny jsem se musel minimálně usmívat! :-)

Starý a Nový zákon. Dvě od sebe neoddělitelné složky Bible a křesťanství. Nový zákon každý křesťan bere vážněji, protože nevypráví o čase před zrozením Ježíše, ale o jeho díle, činech, životu a smrti. Dalo by se tedy předpokládat, že Nový zákon byl sepsán učedníky Kristovými a je nezpochybnitelný. Vždyť již dva tisíce let určuje směr křesťanství. Badatelé však zjistili, že tomu tak nebylo. Po smrti Krista vzniklo v následných letech mnoho verzí a výkladů jeho skutků a ty byly zapsány různými písaři a knihovníky. Dokonce pak docházelo k tomu, že za císaře Konstatntina se jednotlivé křesťanské frakce mezi sebou prali, protože každý považoval svojí verzi vědění za pravou. Konstantin chápal křesťanství na rozdíl od ostatních císařů nikoliv jako podvrtný prvek, ale jako prvek říši sjednocující. Díky mnoha různým výkladům se však tato myšlenka nenaplňovala díky svárům a hašteření. Vládnoucím autority tedy čistě z hlediska moci určily pravý směr víry a zároveň vybraly knihy, které měly být opisovány a šířeny dále a které naopak ne. V tento moment se tedy křesťanství vydalo konkrétním směrem a je jisté, že to bylo jen na zájkladě rozhodnutí císaře a kněžích nikoliv Ježíše. Ten sám prý nikdy nic nenapsal vyjma prstem do písku jak stojí v Písmu. Kdo ví, kdyby byly vybrány ve 4 stol. jiné knihy a jiné myšlenky, možná dnešní křesťanství vypadalo úplně jinak. A naše civilizace taktéž. Britové zase odvedli pěkný kus práce! Tohle nebyl dokument jen o domněnkách, každé tvrzení bylo jasně podloženo vědeckými důkazy.* * * * *

Asijská gangsterka odehrávající se v třicátých letech zaujme spíše svoji výpravou a prostředím. Samotný děj mne nijak neohromil a stejně jako většina přítomných doporučuji spíše americké záležitosti. Dva náboje do coltu.. * *

Od této britské záležitosti jsem čekal víc. Strachu tam moc nehledejte. Škoda. * *

Klasická ukázka naprosto nevyužitého potenciálu... Šel jsem do toho díky Jamesovi a lokacím kde se to natáčelo. Bohužel se mi dostalo jen toho. Jinak mi to celé připomínalo http://www.csfd.cz/film/265742-chlupata-odplata/ avšak pro dospělé... Jak už psal J*A*S*M ústřednímu páru se kromě smůly neděje nic neobvyklého a ta ještě pramení z jejich nezkušenosti. Jsou to klasičtí kempaři, kteří se stihnou ztrapnit v hospodě mezi místními drsňáky,cestou k cíli zabloudí a do divočiny zacouvají s Land Cruiserem. Tam postaví stan, gril, rozmístí anténu pro dobrej příjem tv a po večeři vyndají stolek se škopem ve kterém v jaru šetrném k pokožce s pomerančovou vůní umyjí porculánové talíře... Je jasné, že věc jako mravenci, snad i útok dravého ptáka pod jehož hnízdem parkují, či noční skřeky divokého australského buše jim naženou strach... Mnohem znepokojivější byl druhý karavan... Ačkoliv musím uznat, že některé lekačky např. závěrečná noc měly grády, to ostatní bylo děsně laciné. Upřímně uznávám, že najít ráno u stanu kapustňáka širokonosého asi by mně to také rozhodilo, celkově ale jeho účast v tomto filmu moc nechápu. Závěr byl drsný, snad se alespoň tomu papouškovi nic nestalo. A až pojedete někdy do buše, chovejte se tam tak aby na vás matička příroda nemusela poslat pravej australskej road train. Dvě orlí vejce, víc opravdu nemohu dát zpět do hnízda :-). PS. Škoda JIme, v Tenké červené linii jsi byl jako mariňák na atolu výrazně lepší.... * *

Á zase jednou první. Lampáš malého plavčíka je dalším z řady filmů o dětském pohledu na svět dospělých a válku. V tomto světě však přeze všechno dominují lumpárny a klukovská dobrodružství. Celý příběh se ani tak neodehrává na Dunaji na lodi ale spíše při Dunaji. V době kotvení přes zimu se z malého plavčíka stával regulérní suchozemec bydlící u babičky v domě a navštěvující místní obecní školu. Jako nově příchozí to mezi místními grázly nemá lehké a spíše se kamarádí se synem majitele cukrovaru. Časem však zapadne do party a účastní se kdejaké skopičiny... Válka se odehrává jaksi na pozadí a nebýt blízkého pracovního tábora se strážemi, deportace místních Židů, bílých kondezačních čar od amerických svazů na obloze, a pásků window na stromech možná by si ji vůbec nevšiml... Válečným se snímek nazvat nedá, válka je jen okrajovou kulisou. Nečekejte ani žádnou Obecní školu, byť některé legrácky chlapců byly podobné. Holt kluci jsou všude stejní. Dvě slovenské pětikoruny. * *