Big Bear

Tenhle film by mohl být takovým alternativním pokračováním Armagedonu.. Prakticky začíná zprávou, že raketoplán vyslaný k obřímu meteoritu řítícímu se na naši planetu byl zasažen úlomky asteroidu a shořel... Veškeré naděje lidstva jsou ty tam a do konce světa zbývají tři týdny... A zde začíná ta komediálnější část filmu, lidi pálej mosty, říkají nevyřčené, řádí, kalí, sexují, prostě dělají vše co jim zákony, civilizace a společenské normy neumožňovaly... Některé dialogy byly opravdu vtipné, ale humor hledejte spíše v konverzační rovině. Od poloviny se z filmu stává road movie a přibývá romantiky. A jako romantické drama snímek také končí. Po prvopočátečním rozjezdu, kdy si říkáte sakra to bude dobrá prdka z konce světa najednou koukáte na závěrečné titulky a tak trochu si přiznáváte, že vás konec dostal a dojal. Snad za to mohl ten skvělý soundtrack ze šedesátejch, nebo Keira, kterou prostě můžu a nebo má Verbal zkrátka pravdu a já už jsem taky ,, tak trochu osamělý čtyřicátník s nadváhou '' - nevím. Prostě mi to sedlo. Velmi příjemně hrál i Steve Carell. Dávám 4 LP s Beach Boys. * * * *

Nevím kde vzal pisatel oficiálního distributorského obsahu, že Hornblower byl naverbován... Jeho otec, chudý avšak velmi zdatný lékař pomohl jednomu starému kapitánovi a s jeho pomocí se Hornblower dostal na plavčické poddůstojnické místo na HMS Justinian. Ta je v zátoce na kotvě stejně jako další britské lodě královského válečného námořnictva, protože se zrovna nikde neválčí. Ale naděje je na obzoru. Lůza lapila francouzského krále a chtějí jej popravit a z toho kyne naděje na pořádnou válku s republikánskou Francií! Jak víme z dějin, život Ludvíka XVI vyhasl pod quilotinou a Británie vstoupila do války s Francií. Hornblower se však cítí vázán povinností sloužit pod stařičkým kapitánem a odmítne sen každého mladého muže jít sloužit na válečkou fregatu. Tam šťastlivce, které nesmetou dělové salvy protivníka, kulky z mušket či nejsou probodnuti šavlí při bojích na palubách zahákovaných lodí čeká rychlé povyšování a dle hodnosti i procento kořisti ze vzdávajících se lodí a jejich zabaveného nákladu. Hornblower má navíc problémy se starším poddůstojníkem, který dle nepsaných práv staršího zkušenějšího lodníka tyranizuje a šikanuje poddůstojníky přičemž si právě nejvíce zasedne na Hornblowera. Jenže válka se na plno rozjíždí a na spory uvnitř mužstva nemá kapitán válečné fregaty kam Hornblower stejně nakonec nastoupí čas. ---- Všechny diváky tohoto období neznalé chci upozornit, že tady na lanech neskáče žádný Jack Sparrow, nejsou tu piráti ani korzárští kapitánové lemtající rum v Port Royale... Jedná se o konec osmnáctého století a začátek devatenáctého. Lodě Jejího veličenstav dominují oceánům všech moří. Británie je velmocí, kterou periodicky prudí Francie a také Španělsko... Moře křižují nejen nákladní škunery, ale i těžké válečné fregaty s několika patry dělových palub a stovkami vojáků na palubě... Hornblower je prý natočen podle některých okamžiků z života snad nejslavnějšího britského admirála Horatia Nelsona, který triumfoval vítězstvím v bitvě u Trafalgaru, kde se stal legendou a námořním bohem pro každého britského námořníka. V tomto filmu uvidíme jak to na válečných lodích chodilo, uvidíme brutální boje, kdy to lodě do sebe rvali salvami z děl paluba na palubě... Všechny postavy jsou typově naprosto dokonalé, Brita i Frantíka rozeznáte nejen podle dobových šatů, ale řekl bych i podle obličejů ! Jednoznačně pětihvězdičková záležitost! Pět salv s děl na levoboku! * * * * * Koho téma zaujalo a chce o Lordu Nelsonovi vědět více - dpopručuji k přečení knihu Moniky Bandasové - Horatio Nelson !

Tři dny Kondora jsou mrazivým (i vzhledem k období, kdy se děj odehrává) politicko-špionážním thrillerem ze sedmdesátek. Robert je ve filmu pěkně vlasatej kotleťák v období své vrcholné slávy i když on asi nepřestal být na vrcholu a slavný nikdy :-). Redforda má rád, je to prototyp chlapáka a sedí mi k němu Soukupův hlas :-). Hrdina má tedy body ode mne rovnou, s příběhem agenta Condora je to krapet horší. Film má chvílemi slušné grády, chvilkami zase divák rozpačitě kroutí hlavou... Opravdu netuším proč se de facto Redfordova rukojmí Faye s ním hned druhou noc vychrápala... že by Stockholmský syndrom v plné síle? Další nepochopitelnou věcí bylo telefonní číslo na papírku v kapse zabijáka v pošťácké uniformě. Machr agent by takto vybaven do akce opravdu nešel, navíc číslo bylo na vedoucího buňky CIA ve Washingtonu !!! Redford sám, hrající prakticky neagenta externistu - specialistu na literaturu, který ani nezná kódy a a ni nerespektuje služební bezpečnostní procedury je náhle v půlce filmu telekomunikačním specialistou atd... Ale když se nad tím moc nepřemýšlí, najdete tam pár skvělých momentů např. jízdu ve výtahu :-)). Borcem č.2 je ve filmu jednoznačně sympaťák ,,Viktor'' čistič Max von Sydow. Je férový jako smrt co rozsévá kolem sebe. Vše je jen kontrakt. Nic osobního .-). Normálně bych dal jen 3 hvězdy, ale beru v potaz, že film předběhl dobu a dnešním nadupaným akcím typu zde zmiňovaného Bournea nemůže stíhat.. Každopádně tu byl dříve a tak hvězdu přidám. Dávám 4 cínové vojáčky. * * * *

Když nám Petr Čtvrtníček s Jirkou Lábusem předčítali Ivánka kamaráda, byla to sranda. Pravda to, že to bylo původními aktéry míněno vážně, z toho mrazilo... Ale v podání obou herců to bylo legrační. Čas pokročil, korupce přes mnohé sliby různých vrcholných takykorupčníků žije vesele dál a dokonce bují do stále netušených rozměrů.... Je všude a tak jak na ní člověk naráží v běžném životě, začaly se na ní odezvy objevovat i ve filmech a na divadle... Nevím ale nějak mi tahle satira nesedla. Nemám rád pitvořící se herce, kteří někdy rádobyvtipným šklebem zacpávají suchá a trapná místa. A ten dojem jsem měl právě zde. Viděno v TV. Nedokoukáno. Sklenka zlaťáčků za snahu a to ještě z milosti. *

SAS je pojem. Za druhé světové tak zle zatápěli Němcům, že vzteklý Hitler vydal rozkaz střílet jejich členy bez ohledu na právo se stát v případě dopadení válečným zajatcem. Pro něj ti chlapi byli nepezpeční a škodná. Kuna v kurníku :-). Seroš se nese v duchu nejlepších britských tradic této speciální jednotky. Výcvik zvládnou jen ti nejodolnější. Pracujete doma jako hasič? Vyběhnete s maskou a kyslíkovou láhví do pátého patra? Myslíte si, že na to máte..udělat takový výcvik. Uvidíte sami až se vám nohy budou podlamovat vyčerpáním, až při vzpomínce na děti se robulíte jako malí kluci... Vedoucí důstojník má pro vás připraveno hafo špeků. Pokud zvládnete jednu etapu, čeká na vás hromada dalších. Ale nevěste hlavu, pokud už nemůžete nebo nechcete dál, stačí na nástupu vystoupit řady a potupně nasednout do pískového Defenderu .. :-) . Ačkoliv by mně to hodně zajímalo, rovnou si odpovím: Na tohle bych neměl! * * * *

Because We Can, Can, Can... Tak se zpívá v jedné písni v dnes již postarším muzikálu Moulin Rouge a mně Gatsby svojí okázalou pompézností Moulin Rouge velmi připomněl. Románovou předlohu jsem nečetl. Jelikož však miluji třicátá a čtyřicátá léta, velmi jsem se těšil na to jak si tvůrci pohráli s předválečnou Amerikou... Dojmy jsou rozporuplné. New York auta, mrakodrapy, lidé na ulicích i Gatsbyho zámek byl skvostný. Ale časem se člověk téhle vyrendrované a uměle doslazené marmelády přejí. Chvilkami jsem dokonce ani nevěděl kam dříve koukat a jsem si jist, že řada zajímavých obrazů mi zkrátka utekla. Musím souhlasit s Verbalem, že hlavní blonďatou kočičku mohli tvůrci vybrat krapet hezčí. Tobey a Leonardo podali standardní výkony a celkem jsem jim jejich role věřil. Měl jsem však krapet problém s hudbou. Chápu, že to mělo být jakési moderní ozvláštnění ty synťáky a moderní zpěv, ale do doby kdy kraloval jazz a rodil se swing bych nic jiného zkrátka necpal... Velký Gatsby je prostě takové šampáňo, šumivé, lahodné, ale rychle z něj utečou bublinky a po těch dvou hodinách vás možná bude bolet trochu i hlava. Tři perly. * * *

Další severská lahůdka. Mikkelsen je borec. Přesvědčil mně o tom již mnohokrát ve skvostech jako byl například Hon... Zde si střihl roli muže, který se v Indii snaží pro děti z ulice zajistit léky, vzdělání, šatstvo a ubytování v děstkém domově. Jenže je na to se svým zápalem sám a neustále bojuje s nedostatkem financí. Rozčiluje ho když vidí na ulici umírat děti s banálními nemocemi jen proto, že nesehnal více peněz. Uvědomuje si, že nemůže zachránit každého, ale jen zlomek procenta všech dětí ulice... Když už situace s financemi je tak špatná, že hrozí zavření dětského domova přijde jako dar z nebes nabídka od bohatého obchodníka z Dánska, který by přispěl několika miliony dolarů na chod domova a další projekty. Má všakm jednu podmínku, chce se s Mikkelsenem osobně setkat v Dánsku. Tomu se z Indie kde jsou na něm deti z domova závislé moc odjíždět nechce, ale vidina zajištěné budoucnosti je příliš lákavá. V Dánsku se s obchodníkem skutečně setká. Ten mu sdělí, že se rozhoduje mezi podporou jednoho ze tří různých charitativních projektů a ještě stále není rozhodnut zda si vybere projekt Mikkelsena. Bere si čas na rozmyšlenou a zve jej zatím na velkolepou svatbu svojí dcery. Na svatbě Mikkelsen zjišťuje, že manželka obchodníka není nikdo jiný než jeho bývalá láska, se kterou se rozešel a díky po rozchodu s ní na léta zmizel v Indii... Začíná pojímat podezření, že uvažovaná finanční podpora jeho dětského domova v Indii a setkání se svojí bývalou partnerkou není jen obrovská náhoda, ale podivný záměr jejího muže... A podivností se začne dít mnohem více.... Dál jako vždy nebudu vykecávat děj. Film je parádní záležitost a já jej rozhodně doporučuji ke shlédnutí !!!! 5 morfiových tabletek. * * * * *

Palestina, prefektura Judea 33 n.l. Přesně v tomto období začíná děj tohoto filmu. Věřím, že i nevěřící divák podle datumu poznal do jakého období nás děj přenese. Kristus byl ukřižován, pohřben a vstal z mrtvých. Někteří dokonce tvrdí, že s ním několik dní po jeho údajném zmrtvýchvstání hovořili, když se s nimi Ježíš náhodně setkal... Všechny tyto zprávy se donesou až do villy Jovis na ostrově Capri, kterou jakožto svoji oblíbenou rezidenci obývá římský císař Tiberius. Jelikož i jeho zajímá, co je po smrti a co se to v té vzdálené provincii vlastně stalo, vysílá svého tribuna - velitele sedmé legie Tita Valeria Taura vyšetřit okolnosti kolem Ježíšovi smrti a jeho vzkříšení. Taurus je tak povolán z vyhnanství z hranice s Germánií, kde bojuje s Germány a odkud si jako otroka a společníka sebou bere do Palestiny poraženého germánského bojovníka Brixe (Lungren). V Jeruzalémě pak zjišťuje, že Pilát cosi tají a že na těch báchorkách Ježíšových učedníků může být i něco pravdy... ---- Film jsem viděl na DVD jako dvojdílnou verzi. Z té první poloviny jsem byl téměř nadšen. Lokace, reálie, oděvy, zbraně atd.. vše perfektně odpovídalo a herci hráli velmi příjemně. Obzvlášť zestárlý a vychrtlý Von Sydow se na Tieberia vskutku hodil a i hlavní hrdina byl sympaťák. Při pátrání v Jeruzalémě navíc Taurus naráží na spoustu známých postav z Bible, kteří v té době zkrátka žili... Jenže pak přichází druhá polovina a vše mírně připomíná obšlehlé Quo Vadis... Nebudu spoilerovat, ale druhý díl by se dal v klidu pouštět o velikonočních svátcích v Tv mezi všemi těmi filmy s náboženskou tématikou... Navíc Lundgren, který vousatý a vlasatý jako správný barbar působí se svoji sekerou ve filmu celkem přijatelně, v závěru se z něj zase stane nesmertelný hero.. což mne fakt naštvalo. Z celkem zajímavého ,,krimi thrilleru'' z počátku našeho letopočtu :-), se tak opravdu v závěru stal jen dobrodružný příběh. Výprava byla místy úžasná (paláce atd..) a místy smrděla nedostatečným rozpočtem (boj legie v lese). Co říci na závěr? Věřící si v tom najdou jisté poselství, trpělivý divák pak stráví celkem příjemné 3 hodiny sledováním téhle historické romantiky. Leckdo tu chválil hudbu ve filmu, já osobně říkám nic moc... Jestli to doporučuji k vidění? Ano. Dávám tři sestercie. * * *

Rozhodně zajímavý dokument o tom, že narodit se jako princ není žádná prdel. Vážím si celé královské rodiny, nejsou to jen nějaké celebritky s modrou krví. Jsou vzdělaní, vychovaní, umějí jazyky...Leckdo z chlapů k tomu navíc umí lítat s letadly či vertulníky což je sama o sobě dosti náročná disciplína i bez toho všeho kolem. Charlese jsem měl vždycky za psí čumák, který přešlapoval ve stínu Diany. Teď si ho více vážím. Film je plný dobových záběrů a zajimavých komentářů. Obsahuje i krátké rozhovory s Charlesem. Zajímavé na tomto dokumentu je i to, že jej točili Frantíci .-) ! * * * *

Skečový pořad. Ne každá scénka byla k břichoutrhání, ale u většiny jsem se musel minimálně usmívat! :-)