Po svadbe

Nevadí mi občasný patos, neberu přílišnou melodramatičnost. Po svatbě nevydírá, Po svatbě nabízí hutné drama s nefalšovanými emocemi. A ukazuje, co tolik chybí naší kinematografii – realističnost. Dánská filmařka Susanne Bier (ještě nikdy mě po filmové stránce nezklamala) se i tentokrát hlásí k tradici severské filmové školy. Opět si osahává desatero prohlášení Dogma 95, nenechává se jím ale svázat a bere si jen to, co skutečně pomůže příběhu. Ten se dá odvyprávět v několika větách. Jacob jen těžce nachází své místo pod Sluncem, smysl života mu naplno ukazuje až sirotčinec kdesi v Indii. Jenže svůj boj o hladové krky pomalu ale jistě prohrává a aby se z jeho dětí nestaly žebráci v nebezpečných ulicích, musí z rodného Dánska získat prostředky na svůj nový projekt. Potencionálním mecenášem se stane Jørgen, který lopatou přehazuje miliony a zrovna očekává svatbu své jediné dcery. Tam podle něj Jacob nesmí chybět.. Po svatbě lehce připomene jiné dánské drama Rodinná oslava, i tam se schází velká rodina, i tam se razantně změnilo několik lidských osudů. Bier vtáhne do děje, ale odmítá naznačovat, kam se bude děj ubírat. Dle mého jí jde hra s divákem znamenitě, lepší je předem nic nečíst, protože leckteré recenze zbytečně poodkrývají až příliš. Události velmi brzy začnou dávat logiku, z které mrazí. Svatba se tak stane katalyzátorem následujících událostí, ve kterém hrají první housle lidské reakce. Režisérka nesoudí, nemoralizuje, její postavy dýchají autenticitou, herci zase pro film. V silných momentech se mnohdy nedočkáme jediného slova, postavy hrají jen prostřednictvím pohledů a mimiky. Právě herecký koncert ústřední dvojice (Mads Mikkelsen a Rolf Lassgård) je úchvatný. Mikkelsen je přesně tím typem herce, který zaujme, i když by si měnil třeba jen košili nebo čistil zuby. Po prvních desítkách minut jsem nečekal, že fláknu trochu nadhodnocených pět hvězd (s kterými nadmíru šetřím), ale nyní jsem za to rád. I za to, že celou délku diváka provází naprosto trefná hudba islandské formace Sigur Rós. Prostě tenhle šálek byl připravený v hodně kvalitním kávovaru. A to kafe zrovna moc nepiju.. 90%.. A těším se na Lepší svět (Hævnen / In a Better World).. (11.01.2011)

Film začíná (a zčásti pak i pokračuje) trochu jako hollywoodská oddechovka - hlavní hrdina, správňák co se stará o indické dětičky, přijíždí zpátky do rodné země, kde má možnost získat od neméně správného chlapa, shodou okolností milionářského podnikatele, peníze pro charitu. A aby to nebylo tak jednoduché, manželka onoho milionáře je jeho láska z mládí a on je otec její nejstarší dcery. Není to ovšem náhoda, proč se ocitl tady a teď. Z příběhu, který mohl lehce sklouznout do patosu a sentimentu, Brierová vykouzlila podivuhodně hutnou podívanou. A jako snad všechny dánské filmy, i tenhle je o rodině, životních hodnotách a smrti. Doporučila bych ho mimochodem promítat u nás studentům FAMU. Protože tudy vede cesta. (14.04.2009)

Susanne Bierová je už doma dlhodobo uznávanou a osvedčenou režisérkou, no ja ju spoznávam až v ostatných mesiacoch. Podobne ako pri jej americkej premiére - Spálené spomienky, aj v tomto prípade sa jedná o veľmi komplexný film. Citová zložka a emócie fungujú neskutočne reálne, príbehové plynutie dáva zase za pravdu tvrdeniu, že je to všetko kus poctivej a zaujímavej filmárčiny. V neposlednom rade nemôžem prehliadnuť strhujúceho Madsa Mikkelsena, ktorého vonkajší a hlavne slovný prejav pôsobí absolútne dôveryhodne, čo má za následok, že som bol po dlhom čase, pri nejakom filme, zas celkom slušne dojatý. (20.03.2008)

Film o zaměstnanci indického sirotčince, který kvůli nedostatku finančních prostředků musí na několik dní odletět do svého rodného Dánska a kterému návrat do civilizace změní život. Film o hledání místa, kam člověk patří, o pochopení, že záchranu nepotřebují jen děti v rozvojových zemích, ale i dospělí lidé s miliony na kontě, o uvědomování si svých povinností, o prozření, že bohatý (člověk, stát) nemusí být vždy morálně špatný. Film, který šikovně buduje příběh na tom, že je jeho hlavní hrdina jednou z nejméně sympatických postav příběhu, a který je v porovnání s běžnými severskými filmy až nezvykle uhlazený. Film, který se dobře sleduje a je některými zvraty překvapivý, ale který z osobního hlediska nemůžu považovat za to nejlepší, co dánská kinematografie v posledních deseti letech vyplodila. 7/10 (12.07.2012)

Sorry, ale vic nez tri hvezdicky dat nemuzu, ten pribeh - ac skvele natoceny, ac skvele zahrany (Mads Mikkelsen!! Rolf Lassgard!!), tak kdyz v pulce divakovi dojde, kam to smeruje, dejova linka prichazi o originalitu a tim padem film ztraci zajem divaka. A pritom vsichni vime, ze jestli neco severske kinematografii nechybi, tak jsou to unikatni pribehy a odvaha je vypravet. (28.12.2008)