=woody=

Karlovy Vary jsou poseté kluby a hotelovými bary. Je jich tu tolik, až se jeden diví jak se můžou během roku uživit. Během festivalu jejich počet ještě stoupá. Od Thermalu k Puppu jsou rozeseté stánky a stany oficiálních partnerských značek. K předraženému alkoholu dostane zákazník dáreček a stane se tak levnou chodící reklamou. Celý týden pak potkávám lidi známé i neznámé s pivem na hrudi nebo pálenkou na hlavě. Ale proč ne. Pomalu se z toho stal festivalový kolorit. 

Tradici si vybudoval i ten jediný oficiální festivalový párty klub - Aeroport. Letos je to už po jedenácté, co se návštěvníci mohou po posledních filmech sejít v originálním klubu, vytvořeném a vybudovaném jen pro účel festivalu, a probrat důkladně všechny viděné filmy, róby hvězd i doprovodný program. Zanadávat na nekonečné fronty a poradit si, kde se dá dobře najíst. Protože jde o oficiální festivalové místo, při předložení akreditace je vstup volný. 

Taneční klub není v pravdě místo pro každého. Ani hudba která duní až ven na ulici neosloví všechny. Přesto by měl každý alespoň jednou Aeroport během festivalu navštívit. Jde o jeho důležitou součást, jež se objeví s prvním dnem a mizí s tím posledním. Aeroport je pokaždé vykouzlen na jiném místě, pokaždé nový a originální. Navíc v prostorech dlouho zavřených, rekonstruovaných, nebo soukromých a jinak nepřístupných. To z něj dělá zajímavé místo pro všechny. 

Za jedenáct let změnil Aeroport místo už mockrát. Mohli jsme si zatančit v budově České Spořitelny, na Goethově vyhlídce, nebo v unikátních prostorech bývalé stáčírny minerálních vod. 

Do druhé dekády vstupuje tradice Aeroportu místem více než příhodným! Letos se totiž otevřel v prostorech bývalého kina Praha! To je úžasná spojitost s filmovým festivalem! Kino Praha se zavřelo už v osmdesátých letech. (Ono nebylo moc daleko od Času.) Do devadesátých let sloužil prostor jako sklad Becherovky. Od té doby, více než deset roků, se do míst pro hudební klub perfektních, nikdo nepodíval. Ať už tedy z nostalgie, kvůli výživné house music, nebo jen drinku s přáteli, do Aeroportu se musí! ;-)

S kým že je tady na festivalu běžný divák nejvíce v kontaktu? 

Kdo že vždy pomůže, poradí a vyslechne nás?

Kdo nás vítá s úsměvem hned po ránu a má jej i po půlnoční projekci?

Kdo je tak blízko všem velkým filmům a nemá z nich často vůbec nic? 

Kdo je naší spojkou s produkcí festivalu?

Kdo je tváří a hnací silou festivalu?

Kdo zachraňuje situaci, když se něco potentočkuje?

Je to festivalový brigádník! Chlapci a dívky často ještě školou povinní, vydělávajíce pár korun na zmrzlinu a koupálko. Ne, vážně, klobouk dolů. Za těch sedm letošních dní jsem se nesetkal s jakýmkoliv náznakem negativní energie z řad brigádníků. Trhači lístků, rozdávači novin a sběrači hlasovacích lístků jsou opravdu nepostradatelnou součástí každého projekčního místa, každé samotné projekce. Jsou lepidlem, které drží festival pohromadě. Vždy dokázali s úctou a respektem i tomu největšímu blbovi nebo nafoukanci vysvětlit situaci a pomoci jí vyřešit ke všeobecné spokojenosti. To díky nim se máme v Karlových Varech každý rok filmově. Velký dík a maucta.

Letos není na festivalu nouze o muziku. Již tradičním místem, kde lze denně zdarma od půl osmé vychutnat některou z českých kapel, je Dům České televize na Divadelním náměstí. Od pátku do pátku za sebou vystoupí tito interpreti: Květy, Lanugo, Živé kvety, Adrian T. Bell, Honza Křížek, Kapitán Demo, -123minut a Jamese Harrise. 

Na speciálním pódiu k slavnostnímu zahájení a zakončení festivalu před hotelem Thermal zahrál první den Český národní symfonický orchestr melodie z filmů Miloše Formana. Poslední den vystoupí od osmi večer Tough3. Jazzrockové trio Adama Tvrdého. 

Letní scéna Karlovarského hudebního divadla pod Chebským mostem obyčejně kolem osmé večerní hostí některé z pouličních divadelních představení. Dnes se tu ale bude hrát řízný blues-rock.

V pátek večer zahraje na Mlýnské kolonádě Tomáš Klus s kapelou a hned po něm neméně slovutný Richard Müller. Akci předcházejí autogramiády a ukázka Parkouru. 

Za kvalitní muzikou lze zajít i do letního kina. V pondělí hrál k výročí událostí z roku 1968 Vladimír Mišík. Dnes si docela netradičně s Národním symfonickým orchestrem zazpívala Ewa Farna. Její koncert se ale kryl s poněkud významnějším, unikátnějším a rozhodně festivalovějším koncertem Tima Robbinse a jeho kapely The Rogues Gallery Band v Městském divadle. Kdo dal přednost letnímu kinu, nebo se vypařil do Prahy na legendární Rolling Stones, udělal životní chybu, protože i valící se kameny lze vidět - a slyšet naživo častěji, než toto úžasné seskupení okolo oscarového herce. Tim Robbins je velice vytížený muž, ač to třeba tak z jeho filmografie nepůsobí. Nevěnuje se jenom herectví a režírování. Stále aktivně hraje divadlo, píše, produkuje, nu a vystupuje se svojí kapelou. Dnes večer se s ní sešel na pódiu po dvou letech (!), uzavřel tím svojí pouť Karlovými Vary a předvedl svůj všestranný talent! Svým přirozeným humorem bavil celý sál, diváky i hudebníky, neméně si užíval koncert on sám a v závěru více než dvouhodinového koncertu roztančil doslova celé divadlo! Díky Time, ve Tvé společnosti jsme se měli krásně a filmově! Woo.

Nepamatuji, kdy by se ve Varech sešlo tolik držitelů „ceny akademie“, jako letos! Kromě toho že v porotě hlavní soutěže usedá novozélandský režisér Taika Waititi se třemi medvědy z Berlinále, pojďme si je seřadit a zrekapitulovat kde jsme mohli, nebo ještě můžeme oceněné hvězdy potkat.

Anna Paquin – 1994 – Piano, vedlejší herečka
> uvedla film Sklenka na rozloučenou

Chris Overton – 2018 – Tiché dítě, režie
> uvedl film Tiché dítě

Tim Robbins – 2004 – Tajemná řeka, vedlejší herec
> zdržel se na půl festivalu, naposledy jej můžeme vidět 4.7. večer na jeho koncertě v Městském divadle

Barry Levinson – 1989 – Rain Man, režie
> 5.7. uvede své filmy Paterno a Vrtěti psem, o půl druhé zodpoví dotazy na KVIFF TALKS v Kongresovém sále,
> 6.7. uvede film Rain Man a 7.7. zamává z červeného koberce

Greg Shapiro – 2010 –  Smrt čeká všude, nejlepší film
> producent, jenž je pravidelným účastníkem KVIFF, letos oficiálně neuvede žádný film

John Lesher – 2015 – Birdman, nejlepší film
> producent, uvedl film Nepřátelé  

Terry Gilliam – 1986 – nominace za Brazil
> 4.7. uvede film Muž, který zabil Dona Quijota

Richard Linklater – nominace za filmy Před soumrakem, Před půlnocí a Chlapectví
> zdržel se téměř půl festivalu, už jej bohužel nepotkáme

Na fotografii tentokrát momentka z velmi zábavné a neobvyklé debaty po filmu Tiché dítě s režisérem Chrisem Overtonem, scénáristkou a herečkou Rachel Shenton a producenty, tlumočené do češtiny a zároveň do znakového jazyka. :-)

Jak také může vypadat festivalový den jednoho maniaka.. Poté co sesmolil pár poznámek ke shlédnutým filmům a vybral snímky na další den, odchází z Thermalu domů, tedy do ubytovny, která se na týden stala jeho domovem. Rychle vypláchnout termosku a vyčistit zuby. Kolem čtvrté nastaví budík a vypíná se. Budík je na osmou. Za půl hodiny musí být uvařená káva a přebalený batoh. Sprcha, zuby. Půlhodiny rychlé chůze na první film. Ten začíná už v devět ve velkém sále hotelu Thermal. Navazuje další snímek ve stejném sále. Zůstane jen na úvodní slovo režiséra a delegace. Za dvacet minut totiž začínají kviff talks a chce mít dobré místo. Poté nezbývá více času než na přeběhnutí zpět do velkého sálu na další film a další debatu. Čtvrt hodiny na přesun do Husovky. To je výzva. Rychlá výpůjčka festivalového kola a kličkování mezi návštěvníky. Od Thermalu sprint do vrchu a 16:30 film. Ten následující je opět v Husovce. Půl hodiny času na toaletu, chleba se salámem a vyřízení telefonu. Vše se dá stihnout najednou. Do dalšího filmu zbývá jenom deset minut, ale naštěstí se hraje v Městském divadle. Rychlý přesun a úvod. Dlouhý film končí díky úvodu tři minuty před půlnocí. Takže opět sprint zpět do Thermalu na půlnoční film. Poté sesmolit pár poznámek ke zhlédnutým filmům a vybrat snímky na další den...

Festivalová kina jsou dost daleko jedno od druhého. Když nedáváme pozor, někdy nás to stojí nervy, dobré místo v sále, nebo dokonce začátek filmu. Pohybovat se mezi nimi lze několika způsoby. Festivalový autobus jezdí jednou za čas, nelze s ním počítat na poslední chvíli. Taxi je suprdrahé, pokud nejste z branže, limuzínu vám od Thermlu do Puppu nevypraví. Po svých to přece jenom trvá, ale dá se. 

Nejjistější je zvolit pohodlnou přepravu na kole. Výpůjčka je rychlá a kličkovaná mezi pěšími taktéž. Jedna stanice je přímo v hotelu Thermal, druhá v parku za Puppem. Ideální. Do loňského roku fungovala ještě stanoviště u Drahomíry a Městského divadla. Ta však provozoval jeden nejmenovaný oranžový sponzor, bez jehož podpory letos obě zanikla. 

Díky festivalové cyklo službě lze stihnout projekce navazující i ve vzdálených sálech, nebo třeba vyzvednout lístek na last minute pokladně a včas se dopravit třeba do Husovky. Štěstí, že odlehlý Richmond už několik let důstojně zastupuje sál Národního domu. 

Detailně si tentokrát prohlédněme neodmyslitelnou součást každé projekce. FILMOVÉ PLÁTNO

Filmový festival s hlubokou tradicí a mezinárodním významem se dnes už prakticky neobejde bez důležitých hostů. Aby si přišli na své pokud možno všichni návštěvníci, hostů musí být hodně a zastoupení filmových řemesel co nejpestřejší. Vary si obé mohou dovolit. Každý rok přivážejí nejen zářivé hvězdy stříbrného plátna, ale také důležité umělce těch nejlepších kvalit, jejichž obličeje však rozezná jen hrstka nejzasvěcenějších.

Letošní ročník není výjimkou. Krom notoricky známých jmen jako Tim Robbins, Anna Paquin, nebo Robert Pattinson, se o své znalosti přijíždějí podělit renomovaní i začínající, avšak nebývale talentovaní scénáristé, režiséři či kameramani.

Nejlepší ovšem je, že se se svými idoly můžeme setkat doslova tváří v tvář. Nadaní umělci tu dostávají dostatek prostoru prozradit pár kouzel ze svých kuchyní. Řeč není o novinářských konferencích, které se konají denně, ale jen ve velmi malém uzavřeném prostoru pro omezený počet reportérů. Dýchat stejný vzduch s festivalovými hosty můžeme, když vystojíme důlek u červeného koberce a při troše štěstí je na vteřiny zahlédneme přes les rukou s fotoaparáty. Podobnou šanci máme na honu za lístky na vybrané projekce, které mnohdy celé delegace slavnostně uvedou a pokud jejich nabitý itinerář dovolí, zůstanou i na besedu po filmu.

Chceme-li však skutečně v klidu naslouchat a ptát se na to, co nás opravdu zajímá, pak neomylně míříme na KVIFF TALKS. Diskuse, stejně jako červené koberce nebo letní kina, otevřené všem. Pár desítek minut s vaším oblíbeným tvůrcem.

Už v sobotu jsme tak mohli posedět s Timem Robbinsem v kongresovém sále. Dnes se o své herecké začátky podělila dánská herečka Trine Dyrholm. Už zítra o půl druhé představí její nejvýznamnější představitelé v čele s Richardem Linklaterem Austin Film Society. Dopoledne, o půl jedenácté, zase lotyšská filmová historička promluví o pobaltských dokumentech, kterým je věnovaná celá jedna sekce letošního programu. Ve čtvrtek 5.7. usedne do zpovědního křesla oscarový režisér Barry Levinson. A další snad ještě budou přibývat. Stačí bedlivě sledovat novinky na webových stránkách.

Není nad to, vychutnat si film na velkém plátně. Už tak výjimečný zážitek lze umocnit několika způsoby. Podělit se o něj s blízkými nebo přáteli. Dopřát blaho i ostatním smyslům. Především chuti. Vyslat své myšlenky na pochod k převratné budoucnosti, nebo je nechat brouzdat vzpomínkami. A samozřejmě vybrat správné plátno ve správném kině.

Kromě jedenácti tradičních projekčních míst nabízí filmový festival jedno speciální. Otevřené. Otevřené všem pod otevřeným nebem. Pamatuji ročníky, kdy se v karlovarském letním kině odehrálo stěží jedno promítání. Letos zatím čítáme tři potvrzené filmy. Lehce se však může stát, že produkce festivalu nějaký do letního kina přidá. Buďme proto ostražití a hlídejme programové změny. Ať už na internetu, nebo v infostánku hotelu Thermal.

sobota 30.6. – 22:30 – Vykoupení z věznice Shawshank (uvede herec Tim Robbins)

pondělí  2.7. – 21:00 – Oratorium pro Prahu, Spalovač mrtvol (před filmy vystoupení Vladimíra Mišíka)

pátek     6.7. – 22:30 – Léto (rusko-francouzské hudební retro ze sekce Horizonty)

sobota   7.7. – 22:30 – Utop se, nebo plav (nová komedie Gillese Lellouche a zakončovací film letošního ročníku)

Detailně se podívejme na ikonu nejen filmového festivalu, ale samotných Karlových Varů. HOTEL THERMAL

Svátky filmu se rozjely na plné obrátky, ulice se plní lidmi, sály se plní diváky, bříška se plní dobrotami a kebule se pomalu plní příběhy.

Příběhů letos festival nabízí 233. Člověk by potřeboval asi dvacet dní beze spánku aby viděl všechny. Tradiční svátek filmu ale trvá „pouhých“ devět dní. I ten největší filmožrout by tak nestihnul více jak třetinu. Připočteme-li alespoň pár hodin spánku denně nutných k přežití a hlavně omezenou variabilitu programu, dosáhneme maximálního skóre okolo šedesáti filmů. Vybrat padesátku nejlepších, kterou jsme opravdu schopni při všem festivalovém dění vidět, je úkol přetěžký. Stejně tak poté zklamání, když se na své přetěžce vybrané filmy nakonec nedostanete. ☹

Krom postřehů z festivalového dění se vynasnažím zprostředkovat ve svém deníčku detailní pohled na místa, bez kterých si asi nikdo nedokáže karlovarský festival představit, přesto je ale bere automaticky jako součást celku a právě detail mu snadno unikne. Dnes: ČERVENÝ KOBEREC

Vida, na dojemné loučení dochází přesně týden po závěrečném dni, který patří k tomu nejlepšímu, co jsme mohli letos ve Varech zažít! La pardone, jak člověk není tlačen pomyslnou dlaní povinnosti, odkládá a odkládá, až je z toho týden.. :-)

Chvíli jsem si myslel, že se vyhnu sentimentálním frázím, ale ne-e..

Poslední den ve Varech má takovou zvláštní hořkosladkou příchuť.. Smutek střídá radost, radost smutek, tak trochu rekapitulujete, do hlavy se derou povinnosti, které vás čekají po návratu do reality..

Letošní ročník se podařil, mám radost z osobního setkání s ikonami stříbrného plátna i nezávislé scény, z rozšířených filmových obzorů, nových přátel a neopakovatelných hudebních lahůdek.

Smutek přichází logicky s myšlenkou, že na další ročník budeme muset čekat celý rok! Smutním i proto, že jsem zdaleka nestihnul všechny projekce, které jsem měl v plánu. A z nikoho jsem za celý festival nevytáhnul, proč zde nebyl uveden Stoneův poslední film Divoši, s Johnem Travoltou v jedné z vedlejších rolí! Ten tu přece musel být! :-(

Loučím se tedy s pravidelným deníčkováním, loučím se s lázeňským městem a dvacetičtyřhodinovým pulsováním festivalových míst. Loučím se, abych zase za rok mohl vyhlásit: Je čas! 49.ročník KVIFF je tu! ;-)

Už je to dlouhé - a to jsem ještě neděkoval..! Připadám si jak nějaká hérečka při přebírání glóbu.. :-)))

Rád bych takto veřejně poděkoval Pomovi za příležitost zažít fetival z jiné perspektivy. Jsem nadšen a naplněn, děkuji též za vedení, pomoc a cenné rady při plnění agentských povinností a zvládání festivalového tempa!

Tento velký dík však nepatří jen Martinovi - ale i ostatním agentům, se kterými jsem se potkával na akcích a filmech a čerpal z jejich zkušeností.. Za všechny děkuji a zdravím StarsFan, bez které bych nestihl ani polovinu všeho ve Varech! ;-)

Jak to dopadlo, jistě víte.. Pro mě docela překvapivě.. Závěrečný ceremoniál zahájil vozíčkářský balet - už kvůli němu stálo za to se dívat! Marek Eben už nemůže být lepší! Pocta zemřelým byla snad nejdelší za celou historii festivalu, Oliver brnknul nečekaně na sentimentální strunu, ale nesahal ani na paty Jiřímu Bartoškovi, jenž by rozplakal i kámen..

Kdo nakonec glób třímal v rukou, jsem se pokusil zachytit na fotografii.. Dále už jsme třímali jen vidličky, za cinkotu pohárů a roztančených brazilských rytmů. Krásný zbytek prázdnin a nezapomeňte se mít filmově! ;-) =woody=

Dojemné loučení s festivalem si nechám na zítra - ještě nás čeká celý jeden den!

Dnes se ale s námi, obyčejnými diváky, rozloučili pánové z Borderlines, kteří uvedli svůj poslední promítaný celovečerák Simon Killer - hned po večeři s Oliverem Stonem.

Ano, Oliver se zdrží, zítra dostane od Barťáka a Anežky glóbus..

Takže s trochou štěstí zahlédneme na červeném koberci jak pana O.S., tak i madam A.H. Nemluvě o J.B. :-)

Bude tam jistě zmatek, spousta krvežíznivých sběračů podpisů, fotografů a já nevím jaké vší té senzacechtivé havěti!..

...pojistil jsem si proto O.S. i A.H. předem.. Chaa-Chaa! ;-)

Vše má dvě stránky, nad vším se dá zasmát i zaplakat..

Před námi jsou dva poslední dny na filmovou osvětu, dvě poslední noci na mejdlo - to je spíše k pláči.. Je jenom na vás, jestli tento krátký čas využijete tak, aby jste se mohli v neděli otočit a všem vzpomínkám zasmát..

Slzy tekly proudem Juliette Binoche ve snímku Camille Claudel 1915, smích v sále provázel od začátku do konce vzácný film Cizí oběd, který se dočká uvedení v českých kinech.

Dnes také běžela v Puppu druhá festivalová projekce filmu Michela Gondryho Pěna dní. Předlohou mu byla stejnojmenná kniha spisovatele Borise Viana, kterou krom nespočtu překladů - včetně českého - a filmového zpracování, můžete obdivovat i na prknech, která znamenají svět, a to konkrétně v pražské La Fabrice v režii Jiřího Havelky. Smích bude zaručeně střídat slzy jak nad knihou, tak při představení se skvělým Pavlem Liškou v hlavní roli.

Mě se chtělo plakat, když jsem viděl frontu sahající pomalu k půjčovně festivalových kol - a posléze smát, jaké že štěstí jsem měl, když jako poslední divák vcházel jsem do zhasnutého sálu..

Koktejl slz a smíchu byl namíchán i v městském divadle, kde diváky před uvedením režisérské nesestříhané verze Amadea v originálním znění, která stále i po letech dokáže vyvolat husí kůži a slzy na krajíčku, královsky bavil jak oceněný a vitální Theodor Pištěk, tak vzácný host F. Murray Abraham.

Zítra si můžete poplakat u projektu Hořící keř Agnieszky Holland (Městské divadlo), a natáhnout bránice s novinkou Alice Nellis Revival (Velký sál Thermálu). Obě projekce odstartují početné delegace.

Ať už budete brečet štěstím, či dojetím, nezapomeňte se mít filmově! ;-) Woo.

Lahůdky:

Ranní ptáčata by měla zaletět na devátou hodinu do velkého sálu hotelu Thermal, kde se uskuteční jediná projekce indicko-francouzsko-německé pocty zlatým hollywoodským časům, filmu Cizí oběd.

Kdo se nedostal na zahajovací ceremoniál a ještě neviděl Gondryho novinku Pěna dní, má možnost vystát si frontu před Puppem, kde bude film v 16:00 reprízován.

Konkuruje mu však Stoneova ochutnávka ještě horkého seriálu Nevyřčené dějiny Spojených států, kterou v 15:30, překvapivě v malém sále, režisér osobně uvede.

Obě varianty by však časově měly vyjít tak, že stihnete o půl sedmé slavnostní uvedení legendárního Formanova Amadea, na němž se po letech sejdou legedy filmu.

Překvapení:

Jak možná víte, film Amadeus se promítá k poctě Theodoru Pištěkovi, který do Varů přijel ve středu. Nejenom, že snímek sám uvede, ale převezme také křišťálový globus z rukou Miroslava Ondříčka a F. Murray Abrahama!!! My máme tak jedinečnou příležitost vidět významné tvůrce filmu a oscarového představitele Antonia Salieriho na jednom pódiu!

Foto: www.ceskenoviny.cz

Je to tak, překulili jsme se do druhé poloviny festivalu.. Polovina projekcí je již pryč, polovina akcí za námi a polovina hostí se rozjela zpět k domovům...

Naštěstí máme pěknou hromadu filmů před sebou, zajímavé akce nás ještě čekají a přijíždějí nové osobnosti! Již zmiňovaný Oliver Stone, stále krásná Valerie Golino, nebo také posila do týmu agentů, ostřílená "caym"! ;-)

Zítra své nové filmy osobně uvedou režiséři Sam Fleischner (Ukončete výstup a nástup), nebo David Lowery (Ain´t Them Bodies Saints).

Oba filmy budou mít teprve první projekci, takže klídek.. Naopak velký pozor na projekce poslední! Kdo neviděl Velmistra, 11.6, nebo Dvě brány sna, stejně jako já, má zítra poslední možnost!

Jsme UŽ v polovině, ale Vary stále tepou dvacet čtyři hodin denně! To je pecka a já skláním hlubokou poklonu všem, kteří se zasluhují o tento statut! ;-) Vám patří následující foto, pořízené ve 3:52. :-))

Dnes jsem se na vlastní kůži přesvědčil, že lze zažít obojí v jeden den - čekání ve frontách typické pro baťůžkáře, i večírek, který je zase typický pro snoby.. Rána jsou náročná, člověk často podlehne pohodlí postele a oželí první projekce.. Já pravidelně vstávám a stávám ve frontách na ranní porci filmů.. Dnes jsem si vystál Futurologický kongres - zatím pro mě největší překvapení festivalu (k vidění ještě 5.7.,19:00,Pupp). A večírkoval jsem na afterparty po projekci Finská krev, Švédské srdce. Večer hrála tematická živá kapela, lidé se bavili, tančili a rozebírali nejenom tento, svým pojetím jedinečný a autentickou hudbou odzbrojující filmík, (Možno shlédnout ještě 6.7.,13:30,Láznělll), ale i všechny ostatní snímky a události uplynulých dní.

Upozorňuji na zítřejší perly!!!:

V deset ráno, v Městském divadle, první ze dvou projekcí kompletní série Hořící keř Agnieszky Holland. (druhá 5.7.,16:00,tamtéž);

Ve 21:30 jediná projekce zapomenutého němého československého filmu Příchozí z temnot s živým hudebním doprovodem (taktéž městské divadlo);

Večerní koncert B-Side Bandu s Vojtěchem Dykem za mikrofonem (start je už v 19:00,Letní kino,300,-na místě).

A ještě jedna:

Půlnoční lahůdka Dredd (poběží ještě 4.7.,24:00,Čas) je ve 3D! ;-)

Mějte se filmově! Woo.

Dnešní den jsem strávil ve společnosti těchto dvou jmen.. Lucie.. Ono to sem patří - i nepatří.. Očekávaný návrat legendy je pro mnohé splněným snem.. Vary jsou festivalem v první řadě filmovým, doprovodný program ale zasáhne každoročně všechna umělecká odvětví a organizátoři servírují rok co rok hostům ty nejvybranější lahůdky! John Malkovich coby módní návrhář? Proč ne.. První koncert legendární kapely po deseti letech od rozpadu? Jasně! Tohle se vám stane jen tady.. Kouzelné místo.. Jerry Schatzberg je jedním ze čtyř režisérských jedniček, které letos Vary hostí. Šestaosmdesátiletý nezávislý matador, který v den odletu ze Států slavil narozky, se zdrží až do konce, uvede všechny své filmy a celý festival pojal jako svoji narozenovou párty! Promítnou se zde první tři jeho snímky - Žena s tajenkou se reprízuje 3.7.,10:00 v městském divadle; Panika v Needle Parku snad nezpůsobí paniku v malém sále 2.7.,21:30 a 6.7.,15:30; Strašáka už vychytáte jen jednou, 5.7.,13:00. Doobroou nooc!

Tak máme za sebou první den.. Nečetl jsem ostatní příspěvky, ale kdo se nezmíní o opravdu hvězdném nástupu Johna Travolty na červený koberec...ho asi prošvihnul.. :-D Ten chlap je sekáč - a obrovský profík! První projekce dopadly nad očekávání, počasí se drží, a já se držím sotva na nohou - bez kafe to tu prostě nejde! Zítra si přivstaňte a zajděte do Poštovního dvora pro lístky na Lucii! Jejich večerní koncert pro mě bude jedním z vrcholů festivalu a oželím dokonce nějaký ten filmový kousek.. Mám-li shrnout reakce publika, jednoznačně zatím vede půlnoční Zevláci vs. zombíci! :-D Tak dobrou noc.. Vary spát nejdou! ;-)

Tady to musí být Velká nádhera, řekl si Božský Paolo Sorrentino, když zadal do vyhledávače Karlovy Vary, aby se podíval, kam že jej pozvali na festival. Když si do vyhledávače na csfd dáme jeho jméno my, zjistíme, že tenhle neuvěřitelně talentovaný Ital má filmografii červenou jak zadnice po výprasku, že ke všem těm skvělým bijákum si sám píše scénáře, a že poslední tři celovečeráky, které jsem vtipně poskládal do první věty sbírají festivalová ocenění.
Toni Servillo, hvězda snímku Božský, září též v hlavní roli Sorrentinova posledního filmu Velká nádhera, který si režisér přijede osobně uvést. Ve Varech se zdrží od devětadvacátého června do druhého července, takže je velká pravděpodobnost, že mistra zastihnete třebas na kolonádě s oplatkou v ruce a budete tak mít možnost zeptat se třebas na to, co na nás chystá příště.
Mějte se filmově – na festivalu v Karlových Varech! ;-)

=woody=

Jsem agent. Tenhle film žádná pecka, ale to, že zrovínka já jsem CSFD Agentem na letošním festivalu, to je bomba! :-D 

Karlovy Vary se nezadržitelně blíží!!! Prošvihnul jsem tiskovku, doufám, že to ale byla první a poslední neviděná akce! Můj oblíbenec Michel Gondry, matador Oliver Stone, nové sekce, staří známí - a pořádná porce filmové potravy! Jsem nadrženej!! ..může se sem tohle psát?? :-)) Tak čau ve Varech!!! Woo.

Severská filmová zima -  tak tohle bylo fiasko.. S jistým Pepincem, který 

                                        se mnou statečně brázdí vody čekých kin, jsme

                                        v soutěži vyhráli voucher na čtyři představení,

                                        z nichž odkoukané bylo pouze jedno.. :-( Škoda..

                                        Výběr filmů ale supr, severu i festivalu 3x zdar!

První nadechnutí - Jediná lednová akce Francouzského institutu,

                               který v tomto měsíci dostihla teta digitalizace.

                               Mám na mysli Kino 35. A přehlídku kraťasů

                               začínajících českých a francouzských filmařů.