Mr.Apache

Ty čtyři hvězdičky jsou trochu protekční, protože je mám rád, ale i když je Smrtící vtip klasika, následující dva díly mě oslovily mnohem víc. Arthur "Dvě boudy" Jackson je ovšem hodně fajn.

Snad se Tři tygři už brzy vrátí k těm svým Lumírům a Mojmírům. Hraní si na sebe samé jim tolik nejde, a zábava je to o poznání slabší.

Podle některých kritiků nejlepší epizoda prokleté čtvrté řady. V hlavní roli exceluje mladý Robert Duvall, později známý jako consigliere z Kmotra. Příběh je natolik dobře natočený, vtipný a milý, že mi nakonec asi nezbývá než s názorem zmíněných kritiků souhlasit.

Chcete-li vidět mladičkého Dennise Hoppera v roli zaníceného "nácíčka" (jak by to nazval J.X. Doležal) a k tomu, pokud se nemýlím, už druhé zjevení Vůdce v Twilight Zone, mrkněte na tenhle díl. Námětově vcelku zajímavá epizoda, u níž tentokrát nadstandardní délka (hlavně díky skvělému Dennisovi) ani moc nevadí. Mimochodem, hlavouni z CBS v tomto dílu zakázali Rodu Serlingovi použít jakékoliv nacistické symboly. Ten je tam ale stejně propašoval. Zhruba v čase 14:18 jsou v Hopperových očích jasně vidět hákové kříže. He's Alive je možná úplně první hrané filmové či televizní dílo, které se otevřeně věnuje tématice neonacismu.

Fanouškům TZ je dobře známo, že Serlingem nezamýšlené, avšak televizními hlavouny vynucené prodloužení epizod na dvojnásobnou délku, zničilo čtvrtou řadu Zóny soumraku. V proklínané čtvrté sérii najdeme spoustu epizod, které toto natažení beznadějně rozředilo a udělalo je takřka nepoživatelnými. Valley of the Shadow lze bez zaváhání zařadit k postiženým kouskům. Naštěstí však ne k těm zcela zničeným. Například začátek je přímo fascinující a bezesporu aspiruje na jednu z horrorových klasik o divných zapadlých městečkách s podezřelými obyvateli, kde je něco zaručeně jinak. Později se však děj začne stále více a průhledněji natahovat, aby se vyhovělo nadiktovanému formátu. A pomalý, ale jistý přerod tušeného horroru v čisté sci-fi také moc nepomáhá. Přesto si epizoda až do konce udrží určitý šmrnc a napětí, díky čemuž lze stále mluvit o kvalitním TZ kousku. A z toho, co jsem z nešťastné čtvrté série zatím viděl, lze Údolí stínů rozhodně řadit k tomu lepšímu. Lví podíl na tom má skvělý casting obyvatel Peaceful Valley (například obsluha benzínky), mistrné zachycení podivnosti místa, pěkná herečka v roli Ellen a sympatický hlavní hrdina, trochu připomínající Kirka Douglase zamlada. Pejskaři si ke kladům mohou připočíst také chlupáče Rollieho - jednu z mála výraznějších zvířecích rolí v seriálu.

Tři tygři jsou většinou výborní - jakožto ostravský potrat Montyho Pythona to již mnohokrát prokázali ve svých skečích na youtube -, ale z tohoto námětu (divadlo v době koronaviru) se bohužel moc uvařit nedalo. Jak vidno, roušky omezují nejen běh normálního života. S hadrem na hubě se jinak dá určitě předvést ledacos, ale když ho mají na držkách úplně všichni, tak už to holt není taková sranda. Škoda, že jinou tvorbu fenomenálního Kozuba a jeho milých přicmrndávačů zde nelze hodnotit.

V pohodě srovnatelné s ranými Formanovými filmy.

Lee Marvin a Lee Van Cleef společně ve westernové epizodě Twilight Zone? To musí být splněný sen všech, kteří se považují zároveň za horrorové i za westernové fanoušky! Ovšem výsledkem může být leckdo zaskočen, ba dokonce zklamán. Osobně jsem k této epizodě přistupoval opatrně. Věděl jsem, že není nijak zvlášť vysoko (i když ani ne úplně nizko) hodnocena jak kritiky, tak běžnými diváky, a dlouho jsem ji odkládal. Musím však říct, že zklamán jsem rozhodně nebyl. Lee Marvin je mým oblíbencem už od dětství - nevím o mnoha fimových drsňácích, kteří by se mu vyrovnali. A tady si to všechno zase jednou uloupil pro sebe. A to přesto, že na to neměl kdovíjaký prostor a kromě Van Cleefa mu zde konkuruje i další pistolnický veterán, James Best. Krom kraťoučké úvodní přestřelky se tu nekoná žádná akce, a až na finále je tento gotický western hlavně o atmosféře, o výkonech herců a o dialozích. A také o pointě, na kterou se nejspíš budete hodně třást. Je však otázkou, nakolik vás uspokojí. Mě uspokojila dostatečně, a až do chvíle, kdy se Lee M. odhodlá použít nůž, jsem ji neuhádl. Pak mi ale bleskla hlavou! Ovšem jen proto, že celý tenhle příběh (včetně hospodské mezihry) použil Miloslav Švandrlík v jednom ze svých krátkých horrorů, zasazeném, jak je u něj zvykem, do tuzemského prostředí. Tipoval bych však, že Švandrlík, ač sám velký fanda a sběratel horrorů, nebyl inspirován Zónou soumraku (myslím, že možnost přístupu k původní Zóně byla našincům až donedávna striktně upřena), ale pravděpodobněji dílem humoristy Leonarda Q. Rosse. Ten v roce 1941 publikoval povídku "The Path Through the Cemetery", ve které byla stejná historka situována do carského Ruska a podaná jako kozácká legenda. Mimochodem, velmi podobný příběh, avšak převedený do tehdejší současnosti, použila v roce 1953 Maria Leech v povídce "The Dare". Autorka, povoláním folkloristka, v předmluvě sama uvádí, že příběh je tak starý, že se lze jen těžko dopátrat jeho původu. Zároveň upozorňuje na několik jeho dřívějších verzí, z nichž nejstarší je uvedena v knize lidových pověstí Severní Karoliny z roku 1934. A dodává, že kořeny příběhu lze najít i v evropském folklóru. Je tedy možné, že co se autora Draculova švagra týče, může vítr dost dobře vát i z této strany. V každém případě, Montgomery Pittman, jenž je výhradním tvůrcem této epizody (režie i scénář), na rozdíl od svých předchůdců (i od Švandrlíka) obohatil pointu o možnost dvojího vysvětlení. Což je koneckonců trademark Zóny soumraky. Nebudete-li čekat zázraky, bude se vám The Grave nejspíš líbit. Možná je to na Twilight Zone málo, ale pokud už jste, tak jako já, viděli všechny zásadní TZ majstrštyky, tak vás i tohle "málo" potěší. A jelikož tuto epizodu lze zcela jistě řadit k průkopnickým počinům na poli crossoveru mezi westernovým a horrorovým žánrem, tak to nakonec zase tak málo určitě není.

Jedna z těch epizod, u kterých si většina náhodných diváků řekne: Proč bych měl s tímhle seriálem vlastně ztrácet čas? Příběh není z nejhorších, ale provedení je velmi laciné a absolutně nesrovnatelné s klasickými highlighty Zóny soumraku. Jinými slovy: Tomuhle dá na frak leckterá česká televizní inscenace ze stejné doby. Právě ono levné provedení zde ve finále způsobuje totální zapomenutelnost jinak docela zajímavého příběhu. Nightmare as a Child tak lze uznat maximálně za jednu z lepších epizod té horší poloviny seriálu. Pověst Twilight Zone však byla vybudována na úplně jiných peckách.

Napoprvé se mi tahle dobová (a zároveň nadčasová) paranoid episode zdála celkově trochu uspěchaná. Ale monstra z Maple Street zrajou každým zhlédnutím. K tomu ještě westernový veterán Claude Akins... Za mě skoro pět.