Freddie Young

Frederick Archibald Young byl anglický kameraman s dlouhou a úspěšnou kariérou. Měl sedm sourozenců a pocházel z chudé rodiny. Fascinován filmy byl už od malička a do tohoto průmyslu vkročil už v roce 1917, kdy byl v Gaumont studio zaměstnán jako laborant. Ještě předtím se však stihl podílet na výrobě ručních granátů v muniční továrně, když byl nucen opustit školu. Práci nenáviděl a záhy ji opustil. Práce ve filmové laboratoři ho naplňovala mnohem více, a často experimentoval s tónováním obrazu. Dva roky na to, už byl její vedoucí, a posléze už i asistent kameramana. V dobách, kdy se začal ozvučovat film, už měl za sebou několik celovečerních filmů. Ještě před začátkem druhé světové války poprvé navštívil USA s cílem uplatnit se jako kameraman, avšak tehdejší způsob práce a určitá míra nezávislosti mu nebyla po chuti a vrátil se zpět do Anglie.

Ve válečných letech působil jako kapitán a hlavní kameraman v armádních složkách. Natáčel odborné filmy a dokumenty pro vojenské jednotky. Po válce už se karta začala pomalu obracet a jeho práce vstupovala do širšího povědomí třeba historickým filmem Caesar a Kleopatra, s hvězdným britským obsazením. V roce 1949 spoluzaložil britskou společnost kameramanů, a v prvních letech byl i její prezident. Natáčel jak ve spojených státech - dobrodružný film Ivanhoe, či životopisný film Žízeň po životě, tak i v Británii - romantický snímek Indiskrétní příběh. Blížil se už konec 50. let a Young si začal uvědomovat své ambice stát se nezávislým kameramanem.

Když si ho David Lean vybral pro natočení historického filmu Lawrence z Arábie, nemohl ani tušit jak zásadní význam to pro jeho kariéru bude mít. Směsici širokoúhlých záběrů rozpálené pouště dokázal proměnit jak ve zlatý Globus, tak i Oskara. S režisérem Leanem proto natočil ještě další dva, neméně úspěšné, snímky: Doktor Živago a Ryanova dcera, přičemž i za tyto dva snímky byl oceněn Oskarem. Jedná se tedy o jednu z nejúspěšnějích spoluprací režiséra a kameramana v dějinách.

V této, pro sebe nejúspěšnější, dekádě natočil také jeden z dílů Jamese Bonda se Seanem Connerym - Žiješ jenom dvakrát, a podílel se i na, mezi válečnými filmy ceněné, Bitvě o Británii. V 70. letech už však o výraznější nabídku nezavadil, ikdyž ve své profesi pokračoval až do 80. let.

Byl dvakrát ženatý, přičemž jeho první manželka zemřela v roce 1963. Druhé manželství vydrželo až do jeho smrti. Byl též členem americké asociace kameramanů, a členem královské fotografické společnosti. V roce 1970 se stal důstojníkem Řádu britského impéria.

Mirokukii