Šalamoun a královna ze Sáby

Bál som sa podobnej nudy, akým bol Alexander veľký. Vedel som, že druhý Ben Hur to nebude. Lenže King Vidor bol proste King, čo sa dá povedať aj o Brynnerovi a o tom, že Lollobrigida bola Queen, snáď nikto nepochybuje Najväčším kladom filmu je podľa mňa jeho jednotná atmosféra, jeho dramaturgická zovretosť a nie príliš jasná predvídateľnosť. Občas je to už archaické, ten tanec Egypťanov už vyvoláva úsmevy, ale film môže poslúžiť aj ako taká zjednodušená hodina dejepisu s peknými obrázkami. Bitky 50. rokov nie sú vďaka svojej statickosti tiež už to pravé orechové, na druhú stranu tu cítiť ručnú prácu, tú skutočnú kinematografiu, čiže drinu na pľaci. Veľmi milé prekvapenie. (24.07.2014)

Apokryf neapokryf, mě bavila právě ta nepředvídatelnost, kterou jsem u Desatera postrádala - jakkoli je to po všech stránkách lepší film. Válečné scény jsou opět zcela krveprosté a Šalamounovy fígle se štíty přinejmenším diskutabilní, ovšem Gina Lollobrigida je pěkná a Yul Brynner hrát špatně prostě neuměl. Podobně jako v Desateru, i zde je postava ženy, která dovede zamotat hlavy i zamíchat kartami, starý otec, který včas zemře, aby nezavadzel, hamižný sourozenec, který dělá potíže a jedna (ne)čekaná konverze. Bohužel ale atmosféra je v 90 % scén nulová, přestože se o ni tvůrci občas urputně snažili (pohanský obřad), a protože se občas nesnažili vůbec (Šalamounův comeback do Jeruzaléma). Jednoznačné zklamání. (02.07.2012)

Tenkrát se prostě natáčely dobré historické filmy, což King Vidor dokázal hned několikrát. Bohužel to akcentování židovského/křesťanského boha jako jediného, je mi proti srsti, ale nedá se tomu vzít, že akční scény jsou zde skvěle natočené, některé intimnější scény jsou krásné a herecky je to dobře obsazené. Když chcete historický epos, budete spokojeni. (14.08.2015)

Připomněl jsem si, proč tyhle staré filmy nemusím. Je fajn, že z vágního blábolu z jedné nepodepsané knížky vykouzlili dvě hodiny filmu, ale to provedení je prostě hnusné a i s tehdejšími možnostmi snad aspoň osobní souboje mohou vypadat skutečně, případně koně padající ze skály nemusí vypadat jako dřevěné hračky, některé věci jsou prostě tak amatérské, že se na to dá dívat jenom se značnou dávkou pochopení pro teatrálnost, s jakou se tehdy točilo. Dávám 3 a víc ani ň. (15.01.2012)

,,TVOJ KRÁĽ SKUTOČNE STAVAL VEĽKORYSO. TAKÉ STAVBY NIE SÚ ANI V EGYPTE ... A TO VŠETKO, PRE BOHA, KTORÝ ANI NEVIDÍ.“ __ Prvá polovica filmu je kvalitou veľmi diskutabilná najmä vzhľadom k tomu, akým bol King Vidor gigantom amerického filmového priemyslu. Všetko je samozrejme chybou slabšieho scenára, ktorý svoje kvality ,,rozvíja“ práve tu a tu ponúka aj niekoľko vyložene trápnych scén. Najhoršou z nich je bezpochyby smrť kráľa Dávida (Finlay Currie – v ten istý rok si zahral Baltazára v megaoscarovom Wylerovom ,,Ben-Hurovi".) – je zbytočné ju rozoberať; kto film uvidí, ten pochopí. Posledná hodina ale ponúka predstavenie snažiace sa ísť na plné grády a to zachraňuje film z vôd priemernosti a u mňa sa postarala o 4*. Sú tu hneď dve zapamätateľné scény, jednak pohanské orgie a následný Boží hnev (naozaj na svoju dobu úžasné nakrútené a ak by sa jej o niečo neskôr chopil nebojácny režisér, mohlo by sa jednať o jednu z kultových scén kinematografie. A nemyslím tým nič v štýle Tinta Brassa.) a potom scéna s priekopou. V tejto súvislosti by sa hodilo pochváliť špeciálne efekty, ktoré v mnohom zachraňujú miestami veľmi lacno pôsobiace kulisy. A Gina tu hrá presne tak, že vtip so zvesením obrazu buď jej alebo Husáka, by až tak humorný nebol... (59. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (17.04.2010)