Ačkoli dobová kritika v Macu Ahlbergovi viděla jen dalšího z řady podnikavců využívajících zahraniční hlad po lascivních filmech Made in Sweden, jeho tvůrčí kariéra i jednotlivé tituly představují v rámci své kategorie unikáty.
Ahlberg byl předně kameraman, a když v roce 1965 režijně debutoval, měl již za sebou šest plodných let v tomto oboru. Coby režisér prošel standardní trajektorií tvůrců působících v oblasti erotiky, vedoucí od prolamování tabu přes čím dál větší explicitnost až k tvrdé pornografii. Nicméně Ahlberg se jako jeden z mála pornografů na celém světě dokázal následně uplatnit i mimo sféru penetračních snímků. Po svém posledním pornu Molly - familjeflickan (Molly - rodinné děvče, 1977) dal Švédsku sbohem a přesunul se do Ameriky, kde se coby kameraman stal častým spolupracovníkem Johna Landise, Stuarta Gordona, Charlese Banda a dalších režisérů béčkových kusů.
Ahlbergovy režijní počiny spadají všechny do ranku erotiky a porna, ale již jeho debut Jag - en kvinna (Já, žena, 1965) předznamenal, že k filmům cílícím na dospělé přišel nový talent s nemalými ambicemi. Vedle vytříbené černobílé kamery se snímek vyznačoval neschematickým pojetím rozpuku sexuality mladé ženy. Zatímco se dobové tituly podbízely pohledu mužského publika, Ahlberg si vytyčil feministickou perspektivu a podvratnost, jež dovedl k dokonalosti v Já, žena II (1968).
Letní filmová škola
