Vladimír Michálek

Patří k nejosobitějším českým režisérům, jeho tvorba se vyznačuje velkou žánrovou pestrostí. Ve svém celovečerním debutu Amerika (1994) originálně převedl na plátno stejnojmenný román Franze Kafky. Ve svém dalším snímku Zapomenuté světlo (1996) – inspirovaném prózou Jakuba Demla – vyprávěl o problémech zásadového venkovského faráře, jenž se potýká s totalitní zvůlí. Anamnézu pokřivené české mentality přinesl ve „válečném westernu" Je třeba zabít Sekala (1998) oceněném deseti Českými lvy. Do povídkové skládanky Praha očima... (1999) přispěl povídkou Karty jsou rozdaný. V expresívní adaptaci novely Jáchyma Topola s názvem Anděl Exit (2000) nahlédl do narkomanského podsvětí na pražském Smíchově.

Hořká komedie Babí léto (2001) líčila recese dvou starých lidí, film O rodičích a dětech (2008) vycházel z dialogu stárnoucího otce s dospělým synem. V dramatu Posel (2012) rozehrál mravně vypjatý příběh dvou kamarádů, kteří se živí jako messengeři. Jeho film Pohádkář (2014) – realizovaný podle knihy Barbary Nesvadbové – spojuje kriminální zápletku s mysteriózním příběhem o identitě nespolehlivého dobrodruha a sukničkáře.

Režíroval také seriály Záchranáři (2003) a Okno do hřbitova (2011), do jeho tvorby patří i originální dokumenty. Pro HBO Europe natočil portrét Em a ON (2011) o písničkáři Xavieru Baumaxovi.

HBO Europe