Amerika

Nemuzu si pomoct, ale pro me je Amerika jeden z nejlepsich porevolucnich filmu. Vizualni zpracovani, skvele herecke vykony - Labus, Schmitzer, Dejdar. Potesila me i Terezka v podani tehdejsi a soucasne moderatorky Kateriny Kozakove. Jak zrovna nemam rad Lucii, tak tady je to ustredni tema jednou z vyjimek (druhou jsou Cerni andele) (10.01.2006)

Kafka bol zamindrákovaný nudný čurák, ktorého "diela" nemali nikdy uzrieť svetlo sveta, no Amerika je božská. A je mi úplne jedno, do akej miery je verná predlohe. Príjemne civilný Dejdar je skvelý ako už neskôr asi nikdy a vedľajšie postavy na čele s tradične výborným Schmitzerom a gangsta dvojkou Landovský + Kaiser mu zdarilo podkuruje. A do toho ten legendárny motív od Lucie; len-len sa vydrať na povrch! A na záver odísť do západu slnka... Film, pri ktorom nepochybujem o neskoršom zdvihnutí hodnotenia na plný počet. A to sa mi do neho vôbec nechcelo. (31.01.2024)

Už ve svém režijním debutu Vladimír Michálek dokázal, že nejen osobitá výtvarná stylizace, ale i celková formální stránka bude do budoucna jeho největší předností. Volný přepis Kafkova románu, který dal dohromady společně s kameramanem (!) Martinem Dubou, však postrádá jakoukoliv chytlavost. Děj nemá dominantní postavení a pouze režisérovi slouží k osobitému odvyprávění, v němž se zajímavě spojují velkolepé ale chladné interiéry, s „divadelně“ pojatými exteriéry, u nichž našla uplatnění triková kamera. Herecká sestava divadla Ypsilon se herecky silně odlišuje. Martin Dejdar nejistě kolísá a jeho počáteční vyjukanost z velkého světa či emoční projevy na konci, jsem mu nějak nebyl schopen uvěřit. Modelka Jana Rytychová ve své jediné filmové roli uplatní přesně to, proč si ji režisér vybral – svůdná krása bez dalších přídavků. Kdybych neviděl Občana Kanea, tak bych Jiřímu Lábusovi dokázal uznat okázalého starce i s jeho honosným sídlem. Bohužel tato přehnaná inspirace v nejslavnějším díle Orsona Wellese je ke škodě i samotnému režisérovi, který ale později dokázal, že umí mnohem víc. (31.08.2005)

Když jsem to viděl kdysi před lety, tak se mi to vůbec nelíbilo. Nevím, jestli jsem dospěl nebo co, ale tentokrát mě to oslovilo mnohem víc. Nejen, že nyní dokážu ocenit vynikající dramatické role (vynikající Schmitzer, kterému sekunduje trojice Lábus, Kaiser, Dejdar, kteří jsou známí spíš jako komikové). Zvláště Lábuse jsem totálně žral. Atmosféra mi připadala jak vyšitá z nějakého Kafkova románu a to jsem četl jenom jeden a ten mě nebavil. Ale prostě to je taková moje představa (jak všichni o Kafkovi mluví). Částečně mi to taky připomnělo film bratrů Coenů Záskok (The Hudsucker Proxy), akorát tohle fakt nebyla komedie. Trochu optimisticky tam působil až samotný závěr, kdy Dejdar konečně vyrazí z průmyslových zón na americké pláně (a do toho vám hraje Lucie)... Pozn.: no, tak jsem tady asi za úplnýho vola. Teď se tady dozvídám, že to JE podle Kafky... (12.07.2007)

Nandej mi do hlavy tvý brouky a bůh nám seber beznaděj. V duši zbylo světlo z jedný holky, tak mi teď za to vynadej. V úžasném hudebním doprovodu si Dejdar plní svůj americký sen a mizí v dáli amerického texasu. Netradičně, avšak velmi originálně zpracované dílo Franze Kafky. V neobvyklých rolích Dejdar s Lábusem, ale i démonicky temný Kaiser, jenž se může se svým "BODNI SE" rovnat i takovým klasikám, jako je Poevův Krkavec - NEVERMORE-. Zpracování futuristické ameriky v podobě namalovaných kulis mi nikterak nevadilo. Naopak právě toto odlišuje Ameriku od již ztracených porevolučních titulech. 70% 4* (06.07.2013)