Vladimír Michálek

Vladimír Michálek se narodil 2. listopadu 1956 v Mladé Boleslavi. Kromě filmu pracuje i v reklamách, které točí jenom proto, aby jak sám říká: „uživil tu smečku, kterou jsem si pořídil“ – má tři syny. Je řazen do období tvz. „režisérů střední generace“, k nimž patří třeba Vít Olmer, Karel Smyczek nebo Zdeněk Tyc.

Na plátně debutoval filmem AMERIKA (1994). Volně zachycená adaptace románu Franze Kafky však byla přijata velmi chladně i přes hereckou účast Divadla Ypsilon. O to více však zabodoval hned dalším filmem, kterým byla adaptace literárního díla Jakuba Demla, ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996). Kniha však sloužila scénáristce Mileně Jelínkové pouze jako volná předloha. V příběhu o venkovském knězi, který se snaží zachránit chátrající kostel a život mladé matce několika dětí, dal Michálek jednu z nejlepších životních rolí Boleslavu Polívkovi, který předvedl jeden ze svých nejuměřenějších, ale o to lépe hodnocených výkonů, za kterého si taky odnesl Českého lva.

Když se v roce 1999 rozdávali Čeští lvi za předchozí rok, čekalo se, že Michálkův nejnovější film JE TŘEBA ZABÍT SEKALA (1998), bude horkým favoritem, ale vichřice, která sebou odnesla 9 křišťálových sošek zachycujícího lva ve skoku, je považována za – minimálně – nejlepší porevoluční český film. Ve svém scénáři , zasazeném do období německé okupace, Jiří Křižan proti sobě postavil zparchantělého sedláka Ivana Sekala (Boguslaw Linda) a uprchlíka, hledajícího v malé vesnici azyl, Juru Barana (Olaf Lubaszenko).

Jako značně problematický je považován ANDĚL EXIT (2000). Prostředí feťáků, Klára Issová v hlavní roli, ale chabé recenze a dosti protichůdné názory diváků. Poetický příběh BABÍ LÉTO (2001), podle scénáře Jiřího Křižana, o radostech i strastech podzimu života, dal vyniknout hereckému trojlístku Stanislav Zindulka, Stella Zázvorková a hlavně Vlastimilu Brodskému, který se zde objevil ve své poslední filmové roli, před svou tragickou smrtí. I přes vesměs kladné kritiky, u nás Babí léto propadlo na poli komerčním, hlavně z důvodu, že bylo prezentováno jako film pro důchodce. Většího úspěchu se dočkalo v Americe, kde i nejrenomovanější kritici na něj pěli ty nejpozitivnější recenze.

Jeho poslední „velkou“ prací byl seriál ZÁCHRANÁŘI, který byl točený v česko-slovenské koprodukci, odehrával se ve slovenských Tatrách a vyprávěl o skupině záchranářů, kteří denně riskují život pro druhé lidi. V poslední době navíc koketuje s Amerikou a místními producenty, kteří by mu rádi svěřili režii několika „umělečtěji“ zaměřených projektů. V raném stádiu příprav se uvažovalo o tom, že by mohl točit HODINY, které však nakonec realizoval Stephen Daldry. Nezbývá, než si říct: „Uvidíme“ a čekat

Jiří "Isherwood" Valášek