Nikita Michalkov

Odlétáš, nebo přicházíš?  Unáším! Koho? Svého milého! Šťastni ti, kteří uneseni budou! Miluj a budeš také unesen!

Jeden z nejznámějších ruských herců a režisérů se narodil do umělecké rodiny. Je synem ruského spisovatele Sergeje Vladimiroviče Michalkova. (Autor textu ŠIROKA STRANA MOJA RODNAJA. Budoucí hymna Sovětského Svazu zazněla poprvé ve filmu CIRK, 1936, režie Grigorij Alexandrov.) Celý rod zdědil výrazné umělecké nadání. Jeho matkou byla básnířka Natalie Končalovská, dědečkem ruský avantgardní malíř Petr Končalovský. Jeho bratr Andrej Končalovský působí jako režisér v USA.

Hrát začal roku 1956 v dětském souboru divadla Stanislawski. Debutoval roku 1959 ve filmu PAPRSEK VE TMĚ. Poté, v rozmezí let 1963 až 1966, studoval Ščukinovu hereckou školu Vachtangovského divadla a v letech 1967 až 1971 režii na moskevské VGIK (Všesvazový státní institut kinematografie). Během studia si zahrál hlavní roli v CHODÍM PO MOSKVĚ. Film byl vnímán jako symbol Chruščovovy éry a vzbudil velký ohlas v zahraničí. Michalkov si zde i zazpíval a jeho písně se staly sovětskými šlágry. Další role byly v SIBIRIÁDA, NÁDRAŽÍ PRO DVA a KRUTÁ ROMANCE, která mu vynesla Cenu diváků udělovanou filmovým časopisem Sovetskij ekran.

Jako režisér debutoval roku 1967 snímkem DĚVČÁTKO A VĚCI. Pro režii ukázal stejný cit, jako pro hraní. Následoval krátkometrážní SPOKOJNYJ DEN V KONCE VOJNY (jedná se o jeho diplomovou práci) a OTROKYNĚ LÁSKY. Následovala jeho nejúspěšnější díla BEZE SVĚDKŮ, UNAVENI SLUNCEM a LAZEBNÍK SIBIŘSKÝ. V roce 1986 odjíždí do Itálie a režíruje elegantně odvyprávěnou tragikomedii OČI ČERNÉ, kde Marcello Mastroianni vytvořil hlavní roli. Roku 1987 obdržel v Cannes cenu Nejlepší herec a následně byl nominován na Césara. Druhá nominace jej čekala v roce 1992 za URGA. O rok později obdržel za stejný film cenu Nika (ruská obdoba Oscara, udělovaná od roku 1988, jedná se o sošku Niké Samothrácké). Následovala nominace na Independent Spirit Award (americká filmová cena, udělovaná nezávislým filmům, tzn. žádná spojitost s Hollywoodem) a roku 1995 získal Oscara za UNAVENI SLUNCEM.

Po delší režisérské odmlce natočil roku 2007 DVANÁCT (remake původního Lumetsova DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MŮŽŮ). Jako každá ruská duše je i Michalkov rozporuplnou postavou. 16. října 2007 podepsal otevřený dopis Vladimíru Putinovi, z kterého cituji: " ... v tomto dopise není vyjádřeno jen přání umělců z Moskvy a Petrohradu, ale také umělců z jižních oblastí, Severu, Uralu, Sibiře a Dálného východu. Během naší práce narazí člověk na lidi ze všech končin Ruska. Chceme vás ujistit a jsme tímto přáním zajedno, Vás i nadále vidět v pozici nejvyššího představitele naší země. Rusko potřebuje Váš politický talent, vaše politické znalosti. Vladimíre Vladimiroviči, prosíme Vás, obraťtenaše doufání v pozitivní rozhodnutí."

Michalkov, který je od roku 1998 předsedou ruského Svazu filmových tvůrců a novináři jej označují za cara ruských kin, de fakto vyjádřil Putinovi podporu k jeho třetímu (protiústavnímu) funkčnímu období. Toto datum se považuje za jeho vstup do politiky, i když v roce 1993 byl kulturním poradcem vicepremiéra Alexandra Ruckoje. Forma a styl dopisu připomínal dřívější propagandu sovětského režimu. Jeho pisatelé se zaštítili kulturní obcí (byli čtyři) a dopis vyvolal rozporuplnou odezvu. Více než sto umělců odpovědělo dopisem „To se nám nelíbí.", přičemž dali najevo, že slovo „to", může být nahrazeno slovem „on". Michalkov, autor citátu: " Nevybírám si přátele podle politického postavení ani pozice." , označil své oponenty za prozápadní liberály a později byli ruským tiskem obviněni, že jsou placeni ze zahraničí.

V umělecké rovině předložil Michalkov divákům tradiční pohled do „ruské" duše namixovaný s turbulencí 20. století, která semlela Rusko. Je považován za režiséra, který uvedl ruskou minulost na filmové plátno. Jeden z kritiků označil Michalkova za malíře, který (na rozdíl od dědečka), maluje jodidem stříbrným na filmový pás. Ve své autobiografii uvedl, že kdyby nebyl režisérem, stal by se pravděpodobně vojákem. (V letech 1971 až 1973 absolvoval základní vojenskou službu u námořnictva na Kamčatce a obdržel nabídku stát se vojákem z povolání.)

V úvodu jsem zmínil, že pochází z umělecké rodiny. V dynastii Michalků najdeme básníky, spisovatele i malíře. Michalkov je podruhé ženatý. Jeho první žena, Anastasija Vertinskaja byla též herečka. Má dvě dcery - Annu a Naděždu a dva syny - Štěpána a Artjoma. Naděžda a Štěpán si vybrali též uměleckou dráhu a tvoří tak již pátou uměleckou generaci Michalků. Koníčky - fotbal, tenis, plavání a lov. Pojí jej přátelství s Alanem Delonem a Vladimírem Putinem.

ČSFD.cz