Svoj medzi cudzími, cudzí medzi svojimi

Režíjny debut Nikitu Michalkova je príbehom príslušníkov organizácie Čeka (predchodca NKVD), ktorí dostanú za úlohu doručiť do Moskvy zabavené zlato, aby mohli nakúpiť potraviny pre hladujúce Povolžie. Zásilka zlata je však ukradnutá a z krádeže je obvinený práve jeden z členov eskorty. Ten sa následne vydáva vypátrať kto za tým všetkým stojí. Film sa odohráva začiatkom 20tých rokov, kedy sa ZSSR ešte len stabilizoval a kedy ešte stále pretrvávali boje proti Bielogvardejcom a hlavne rôznym skupinám banditov. Veľmi mňa zaujala vizuálna štylizácia i jasná inšpirácia americkými westernami. Ku škode je tu ale zbytočne zamotaný a prekombinovaný dej i politická propaganda. Čekisti sú tu zobrazení takmer ako Jánošíci bez bázne a hany, ktorí nasadzovali životy aby ľuďom pomohli. V skutočnosti mali na svedomí desiatky tisíc zabitých "nepriateľov revolúcie". (09.05.2016)

Tento komentář nemá žádný obsah, pouze pár poznámek. Pozn. 1: Škoda, že móda westernů přišla do SSSR tak pozdě. V tomto modu se mohla popsat revoluce, občanská válka a další léta. Nakonec to přece nebylo nic jiného - pár dobrých padlo, ale dobrá věc se podařila. Nebo to bylo naopak? Western tak jako tak! Pozn. 2: Nedávno jsem mluvil s hajným z Herálce o tom, že snad žádný národ nedovede tak spontánně prožívat "tady a teď" jako Rusové. Michalkov a jeho filmy to jen dokládají. Pozn. 3: Recenzi lery ivanovy ***** je možno adoptovat. Pozn. 3: Použít polovinu názvu nebo název všemožně překroutit, to umíme skvěle. (11.01.2016)

(SSSR) Debut režiséra, scénáristy a herce Nikity Michalkova podle povídky Rudé zlato, u níž je více akcentována citová rovina. Eastern, který je údajně ideologicky zabarvený natolik, že se jedná až o propagandu. Esejistické cvičení, které je z hlediska stylu zajímavé, ale to je tak vše. Tak s tímto na vědomí jsem si pouštěl SVŮJ MEZI CIZÍMI (a slušelo by se dodat, že CIZÍ MEZI SVÝMI, ale pro naši distribuci byla druhá část názvu "opomenuta"). Po zhlédnutí musím napsat, že jak mají někteří problém u sovětských filmů s "velkým ruským srdcem", já ho poprvé pocítil výrazně tady, protože mi ono stavění emocí na odiv přišlo příliš patetické, neopodstatnitelné ani žánrem, ani tématem (west/easterny jsou hodně o pravém chlapském přátelství, ale nikoliv okázale). Naopak ideologická zabarvenost mi tolik nepřišla, protože ignorování některých dobových skutečností (například zatýkání a mučení, jak by někteří komentátoři dodali) je něco jiného, než plakátová náborovost třeba takových NEPOLAPITELNÝCH MSTITELŮ, v nichž jsou dětští hrdinové stejně rudí jako slunce při západu. Navíc mi přijde, že užitím černobílé barvy pro pasáže z minulosti a jejich dynamickým nasnímáním i ohudbením se spíše krasosmutně vzpomíná na doby carského Ruska, když po(občansko)válečné období je vylíčeno pro postavy jakožto úmorné (přestože to je dáno byrokracií). Inu, s tím "pouhým esejistickým cvičením" to je pravda, i když si uvědomuji, že střídání barevného a černobílého materiálu - a to i v případě neretrospektivních pasážích, což působí rušivě - bylo dáno produkčními omezeními (Mosfilm údajně poskytnul filmařům pouze 5400 m barevného filmu od Kodaku). (30.01.2011)

Původně to byla povídka s neuvěřitelným názvem Rudé zlato. Pak z ní autoři Eduard Volodarskij a Nikita Michalkov udělali inkriminovaný scénář, a už z porovnání názvů je vidět, že posunuli jádro příběhu od action k pocitové až filosofické rovině. Formální vyjádření detektivně-rvačkového děje je vlastně dosti skoupé. V čem si záběry naopak libují, jsou emoce, které pětice kamarádů z vojny prociťuje – jejich touha po míru, po spravedlivějším světě, jež nabourá o život, který nastává po konci občanské války. Jednoznačně je ukázána ubíjející kancelářská práce, pro kterou většina těchto kamarádů není stavěna. S historkou kolem ukradeného zlata pak přichází něco ještě horšího – nedůvěra, zrady a úmrtí – které film odkrývá s větší naléhavostí než pátrání po pachateli. A všechny nitě minulosti, naděje, bratrství, se sbíhají do postavy Jegora Šilova, do jeho neuvěřitelné opravdovosti, která se tyčí nad celým filmem. Postava je napsána tak, aby táhla každou scénu, ve které se objeví. Mimochodem, tento film-ódu skutečnému přátelství natočila také parta přátel, mladých filmařů, zamilovaných do filmu a v podstatě si postmoderně hrajících na western po východním způsobu. Sympatickou potřebu mladého Nikity Michalkova ukázat na svém prvním celovečerňáku, co všechno v něm je, cítíte z každého záběru. Za pomoci geniálního – a počínaje tímto filmem svého dvorního – kameramana Pavla Lebeševa dosáhl takové vizuální stylovosti, které se nemohu nabažit už pět let. Některé silné momenty: na zasedání, po slovech „A Jegor Šilov, to je…“ – ty pohledy přátel, výmluvnější než všechno žvanění… Hyperaktivní a nebezpečně plný života Andrej Zabělin konečně může „do akce“… A slavná pronikavá melodie na trubku jako koncentrát onoho pravého přátelství… (23.08.2010)

,,NABERIEŠ SI NÁDENNÍKOV A BUDEŠ ICH MLÁTIŤ KORBÁČOM." ,,TO JE MARXIZMUS BRAČEK. PRED NÍM NEUJDEŠ. JE TO VEDA." __ Ak je možnosť, nejaký ten eastern si kľudne rád pozriem. O tomto filme už viem nejaký čas. Keď som ho zaregistroval v TV programe zabudol som sa napokon dívať, na druhý krát som si ho pre istotu nahral, no akosi som naňho zabudol a pozrel som si ho asi po mesiaci; a zhruba po ďalšom mesiaci píšem tento komentár. Dôvodom je moje sklamanie z filmu i to, že som chcel čosi o ňom napísať, no nevedel som nájsť slová. Michalkova snaha o umeleckosť, filozofickú rovinu i hlbší zmysel celku je tu vyslovene prehnaná. Chápem, že ako začínajúci režisér chcel svoj debut ozvláštniť čímsi navyše a predviesť svoje autorské schopnosti, avšak znázorniť takto zložito jednoduchý príbeh v ,,odpočinkovom" dobrodružnom žánri je nevhodná voľba. ,,Anderton" píše, že sa počas strihu pilo a možno nie je ďaleko od pravdy. Film som sledoval pomerne sústredene, no predsa som mu niekedy nerozumel, záhadným mi prišlo preskakovanie v chronológií deja, hoci som chápal, čo chcel Michalkov pôvodnou myšlienkou vyjadriť. Menej je niekedy viac a ak by sa toho držal, urobil by zrejme lepšie. Predsa len po napísaní komentára a opisom výhrad k nemu, neviem, či ,,Svojmu medzi cudzími" udeliť 2*, alebo ho predsa len ,,za snahu" odmeniť priemerom. (doteraz 135. hodnotení, 13. komentár k filmu) (16.09.2016)