Unaveni sluncem 2: Odpor

Voľné pokračovanie po takmer 16 rokoch a veruže riadne dlhé. Dej prekypuje rôznymi zaujímavými scénami, časovými návratmi, viacerými líniami, no rozhodne vojnu neidealizuje, no a ten pátos, či priam nezmyselné detinské scény boli len vyjadrením, že človek potrebuje nádej a vo vojne to tak často býva, že sa ľudia upínajú k nezmyselnostiam, aby všetko nebolo len o zabíjaní a neporazilo ich zo všetkého naokolo. Vo filme mi však napriek tomu chýbalo niečo hlbšie. Je mi jasné, že sovietske reálie boli dosť duchovne chladné, že veci boli chaotické počas vojny a to tu podľa mňa je dosť dobre vyjadrené. Nejaký hlbší dojem z toho nemám, ale ako napísala užívateľka Jezinka.Jezinka, že je to práve o vojne, láske, viere a nádeji. (14.03.2014)

Málokdy je hodnocení filmu takovým oříškem. Mám ho hodnotit jako pokračování výborného prvního dílu (a následně snížit hodnocení u obou), nebo se od toho zkusit oprostit a brát to jako válečné drama od režiséra, který evidentně nemusel řešit rozpočet, množství statistů či natáčecí čas? Na jednu stranu by to stejně dobře fungovalo, kdyby tam nebyl Kotov a jeho dcera, na druhou to právě tyto dvě postavy drží pohromadě. Spoiler: končí to titulkem „konec první části“, což jsem v závěru druhého dílu tak nějak nečekal. (Některé triky dělalo pražské UPP, doufám, že ne toho zbytečného motýla.) (05.11.2017)

Unavení slnkom je výborný a navyše oscarový film. Prečo Michalkov silou mocou chcel nadviazať na už ukončený príbeh mi je záhadou, ale nevadí. Tešil som sa tak či tak. Kľudne to mohol byť úplne iný film, stačilo zameniť mená a nevracať sa k ukončenému príbehu. Príbeh je dosť obšírny a nesúrodý, skáčeme medzi rokmi 1941 a 1943 a výsledok vyzerá dosť roztrúsene, čo je dosť logické, keďže ešte má jeden diel nasledovať. Film obsahuje pár scén, ktoré navodzujú väzbu na prvý diel, a veľa toho ešte povedať treba a tak i film nečakane končí a chcelo by to mať záverečný film po ruke. Nepochybujem, že ako trilógia to bude celistvejšie, ale ešte si počkáme. Film sám o sebe určite má kvalitu, niektoré scény sami o sebe sú vynikajúce ako napr. dievča a vodná mína, Stalin a klavír, prestrelka v hmle či umierajúci vojak, ktorý by rád videl prsia ošetrovateľky. Nechápem hodnotenia odpad!, tomu vážne nerozumiem. Rozumiem nechuti sledovať ruský patriocizmus, ale takto odpísať inak profesionálne zvládnutý film, tomu nie. Úvodná scéna s tortou a Stalinom mi veľmi nesedela, ale potom bol film s každou pribúdajúcou minútou zaujímavejší a v závere by som bral tretí diel ihneď a bez prestávky. Zatiaľ hodnotím štyrmi diskami, ale hodnotenie sa môže po záverečnom diely zmeniť o jednu hviezdu hore alebo dole. Komu sedia ruské filmy, nemôže byť sklamaný. Uvidíme. 80%. (10.07.2011)

Pokračování (?) původního filmu mě zmátlo a Nikita Michalkov, jako spoluautor scénáře, riskoval přeražené kotníky, pokud by měl před Annie Wilkes obhájit podivně navazující děj. Generál Kotov byl zastřelen v roce 1936 (původní informace), v roce 1941 (nová informace), nebyl zastřelen vůbec (nejnovější informace). O jeho rodině ani nemluvím. Válečné scény ve mně místy budily dojem, že jde o parodii (defekace, zásah světlicí, Ju 87 vybavený pumovnicí atd.), na druhou stranu musím ocenit vrcholně realistickou scénu, která ukazuje, co všechno je typický chlap ochoten podstoupit, aby přemluvil ženu k odhalení půvabů. (26.02.2018)

Zase tak velký propadák to není. Na tento film je potřeba nahlížet zkrátka jako na ruský film. Není to žádný akční trhák, občas se děj zbytečně táhne a natahuje - škoda. S mentalitou té doby film souvisí (až na občasné přídavky fantazie), herecké výkony jsou náhodou dobré. Tvůrci se snažili podat film s lehkým humorem (Unaveni sluncem 2 mi trochu připomnělo Lazebníka sibiřského - jasný "rukopis" Nikity Michalkova ) i s narůstajícím napětím (mořská plavba na mině byla nápaditá, dojemná). (05.07.2011)