Biografia
Marta Májová se narodila 13. června 1881 v Praze jako Marta Mayerová. Dlouhá léta byla provdána jako Bebrová. Hereckou práci studovala u známé herečky Otýlie Sklenářové – Malé (podobně jako Iza Grégrová). Své první herecké zkušenosti získala v Uránii (1905 – 1908). Následně celou svoji hereckou dráhu spojila s Vinohradským divadlem (1908 – 1941), z něhož odešla na odpočinek. Byla manželkou soudního rady a spisovatele Antonína Bebra (1877 – 1940).
Přes dívčí a milovnické postavičky se přehrála až k postavám záporných i kladných starších a skvěle temperamentně razantních matek, tetiček a babiček. Své role ztvárňovala s vrozeným temperamentem šarmem a noblesou, výraznou mimikou a zvláštně položeným vysokým hlasem. Byla velmi vhodná představitelka rozličných kreací v českém, ale také v zahraničním repertoáru.
Ztvárnila například hezkou Mahulenu v Zeyerově „Mahuleně", Helenu v Shakespearově hře „Troilus a Cressida", Gertrudu v dramatu „Hamlet" Williema Shakespeara, paní Mařákovou v Hilbertově „Vině", Kornelii Poissardovou v „Generálu bez vojska" Emanuela Bozděcha a další postavy v inscenacích „Vějíř lady Windermerové" či „Poslední muž". Hostovala v Národním divadle („Žárlivost", „Chléb na Niskavuori").
S filmem přišla poprvé do styku roku 1920 jako Věra, sestra Miloše Drahoty (Antonín Ludvík Havel) v dramatu Julia Lébla a Antonína Ludvíka Havla ZA ČEST VÍTĚZŮ a jako mladá slečna v melodramatu DVĚ MATKY Přemysla Pražského. Hostovala v Divadle Vlasty Buriana.
Dále hrála v němých snímcích NA VYSOKÉ STRÁNI (matka), LÁSKA SLEČNY VĚRY (Věřina matka), JOSEF KAJETÁN TYL (spisovatelka Božena Němcová), ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (Hovorková, majitelka sklárny), Z LÁSKY (Oskarova matka) a CHUDÁ HOLKA (matka Jiřinky). Následně přešla do zvukového filmu, kdy se výrazněji uplatnila až ke konci třicátých let.
Ztvárnila ženu profesora (Theodor Pištěk) v Kodíčkově komedii podle Karla Čapka LOUPEŽNÍK (1931), Strouhalku v Rovenského dramatu MARYŠA (1935), majitelku květinářství v komedii HRDINA JEDNÉ NOCI (1935) Martina Friče, paní Halerovou v Krňanského BEZDĚTNÉ (1935), správkyni sirotčince v Fričově dramatu ULIČKA V RÁJI (1936), matku vynálezce Ing. Marka (Rolf Wanka) ve Wankových VÝDĚLEČNÝCH ŽENÁCH (1937), ředitelovu (Theodor Pištěk) manželku v komedii ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! (1938) Martina Friče a návštěvnici terasy Radiopaláce v MODRÉM ZÁVOJI (1941) režiséra J. A. Holmana.
Třikrát získala možnost ztvárnit titulní úlohy přísných a nepřístupných hrdých žen, které se nakonec změní a stanou se z nich dobré a hodné babičky. Byla to paní Kristenová ve Špelinově melodramatu KRB BEZ OHNĚ (1937), spisovatelka Kotrbová – Židlická v Cikánově dalším melodramatu DĚVČE ZA VÝKLADEM (1937) a paní Záhorská v crazy komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939) Martina Friče. Ve znárodněné kinematografii na ni čekaly desítky malých a epizodních roliček různých stařenek.
Hrála hosta na večírku (ŘEKA ČARUJE), hraběnku Marii Adélu z Vrbna (HOUSLE A SEN), ženu v baru (AŽ SE VRÁTÍŠ...), starou venkovanku (NIKOLA ŠUHAJ), dámu (PODOBIZNA), starou ženu (ZNAMENÍ KOTVY), domovnici (NÁVRAT DOMŮ), ženu v lékárně (ČERVENÁ JEŠTĚRKA), starou židovskou ženu v nemocnici (DALEKÁ CESTA), babku s chrastím (PĚTISTOVKA), ženu ve sklepě (REVOLUČNÍ ROK 1848), Wallisovou (POSEL ÚSVITU), dámu na Žofíně (MIKOLÁŠ ALEŠ), posluchačku na koncertě (PÍSNIČKA ZA GROŠ), matku Václava Kováře (PŘÍCHÁZEJÍ Z TMY), abiturientovu ženu (MĚSÍC NAD ŘEKOU), měšťku (JAN HUS), chůvu princezny Zuliky (STRAKONICKÝ DUDÁK), divačku (HUDBA Z MARSU), ženu v davu (Z MÉHO ŽIVOTA), ženu na ulici (HRA O ŽIVOT), stařenku (MÁJOVÉ HVĚZDY) a hosta na svatbě (KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE).
Často ji obsazoval režisér Václav Krška. Naposledy se diváků zjevila jako paní Kohoutová v dramatu HANDLÍŘI (1963) Zdeňka Sirového. Občas spolupracovala také s televizními a rozhlasovými studii. Herečka Marta Májová zemřela až 4. prosince 1970 v Praze ve vysokém věku osmdesáti devíti let.
Herečka
Filmy | |
---|---|
1963 |
Handlíři |
1961 |
Kde řeky mají slunce |
1959 |
Májové hviezdy |
1958 |
Tři přání |
1956 |
Hra o život |
1955 |
Hudba z Marsu |
Strakonický dudák |
|
Z môjho života |
|
1954 |
Jan Hus |
1953 |
Měsíc nad řekou |
Přicházejí z tmy |
|
1952 |
Písnička za groš |
1951 |
Mikoláš Aleš |
1950 |
Posel úsvitu |
1949 |
Pětistovka |
Revoluční rok 1848 |
|
1948 |
Daleká cesta |
Návrat domů |
|
1947 |
Až se vrátíš... |
Housle a sen |
|
Nikola Šuhaj |
|
Podobizna |
|
Znamení kotvy |
|
1945 |
Řeka čaruje |
1941 |
Modrý závoj |
1939 |
Eva tropí hlouposti |
1938 |
Škola základ života |
1937 |
Děvče za výkladem |
Krb bez ohně |
|
Výdělečné ženy |
|
1936 |
Ulička v ráji |
1935 |
Bezdětná |
Hrdina jedné noci |
|
Maryša |
|
1931 |
Loupežník |
1929 |
Chudá holka |
1928 |
Z lásky |
1926 |
Román hloupého Honzy |
1925 |
Josef Kajetán Tyl |
1922 |
Láska slečny Věry |
1921 |
Na vysoké stráni |
1920 |
Dvě matky |
Za čest vítězů |