Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Eman FialaHrajú:
Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Truda Grosslichtová, Jarmila Švabíková, Marie Ptáková, Čeněk Šlégl, Eman Fiala, Helena Monczáková (viac)Obsahy(1)
Venkovský krejčí Florian Svíčička pro svou zálibu ve středověké historii zanedbává práci. Při přípravě ochotnického představení na hradě Zdislavice rád zastoupí pana exekutora a sehraje roli rytíře. Představení však pokazí a je s hanbou vyhnán. Cestou domů se v lese stane svědkem hrůzné scény: dva rytíři stínají mladou dívku. Později se ukáže, že šlo o filmování, a dívka Hana, dubl slavné divy Elvíry, přenocuje s Florianem na hradě, neboť jí filmaři omylem ujedou. Paní mistrová ztrácí trpělivost s Florianovými výstřelky a Florian je z krejčovství propuštěn. Vypraví se do Prahy za dívkou, s níž byl v noci na hradě. Nezná však její jméno a omylem přijde do Elvířiny vily. Diva není doma. Florian nachází ve vile milostný dopis a domnívá se, že je adresován jemu. Po svém návratu však Elvíra Floriana nemilosrdně vyhodí... (ČSFD)
(viac)Recenzie (38)
Tato bezduchá veselohra v sobě opravdu nemá nic, čím by překvapila. Historka o českém Donu Quijotovi působí místy i trapně. Krejčík zblázněný do středověku je vyhnán z města, protože zničil důstojný ráz městských oslav. Odstěhuje se na místní hrad, kde se zamiluje do „Dulcieny“ jinak filmové statistky a za pomoci svého přítele si ji snaží naklonit odvarem z tymiánu. Nakonec objeví poklad a stane se pánem hradu a čestným občanem města, a to vše proto, aby se už nikomu neřeklo, že je skvrna a aby nikdo nevystřihoval z knih obrázky. Tento film mě jen utvrdil v názoru na hodně nevyrovnanou tvorbu Jaroslava Kvapila, který je autorem námětu. Divák se u tohoto snímku může pouze dohadovat se svým vlastním já, zda ho více nudí scény v městečku nebo na hradě. Hlasuji pro první variantu. Přesto se domnívám, že se tato veselohra neztratí. Český divák se rád zasměje všemu, co je s Burianem, a televizní stanice mu v tom rády vyhoví. Kvantita na úkor kvality. A obávám se, že až slepá oddanost a manipulace ve stylu Zdeňka Trošky. Dobový průměr, který lze vynechat. ()
Scénář filmu je natolik prostinký, že jednodušší už být ani nemůže. A jelikož asi zrovna Burian neměl svůj den, tak i jeho proslulé improvizace a frky ve filmu v podstatě chybí. Zbylo pak už jen torzo komedie, ohlodaná kost jinak celkem nadějné pečínky, protože kdyby do toho bylo dáno co mělo, mohl to být klidně skvost typu U pokladny stál. Nezbývá než jen povzdychnout nad promarněnou šancí a udělit opravdu nadnesených 50%. ()
Asi nejslabší film Martina Friče, co se týče scénáře. V jedné z vedlejších rolí a to "kameramana" ve filmovém štábu, který na hradě natáčí film můžeme vidět Vladimíra "Mulínka" Novotného, který v druhé polovině 20. století spolupracoval jednak jako kameraman a také kako trikař na filmech Oldřicha Lipského a Václava Vorlíčka. ()
Slabší film s Vlastou Burianem. Král komiků ztělesňuje roli popleteného a poněkud lenivého krejčího, který vystřihuje z knih o hradech obrázky, sní o tom, že bude slavným rytířem a říká, že mu koluje v žilách modrá krev. Pak zkazí slavnost a uprchne do trosek hradu, kde si bláhově myslí, že zbrojnoši unášejí princeznu, přičemž ve skutečnosti jde o natáčení filmu. Inu, je to zvláštní zápletka, na první pohled není tak úplně nezajímavá. Když se ale podíváte na film, zjistíte, že jde o nudu. Najdou se zde samozřejmě světlé momenty, Burian to téměř vždy něčím zachrání. Jeho postava krejčího Svíčičky se tu zamiluje do půvabné mladé herečky, dělá jí návrhy a opije ji "kouzelným" lektvarem v domnění, že si ho pak vezme. Tyto scény byly úsměvné a vyvrcholily krejčího cestou do Prahy. Nicméně na dvě hvězdičky to pro mne není. ()
Vlasta Burian má mnoho vynikajících filmů a přirozeně můžeme v jeho filmografii nalézt také takové, které za moc nestojí- Hrdina jedné noci stojí někde mezi. Není to žádný dějový zázrak, ale na druhou stranu se jedná o docela výpravnou komedii a dobrých vtipů a situací je tady taky poměrně dost, takhle variace na dona Quijota se rozhodně může řadit k těm lepším. Také ostatní herci jsou výteční, ale mají naprosté minimum prostoru (méně, než obvykle), Burian ale samozřejmě zase exceluje. Hrdina jedné noci rozhodně není evergreenem, který baví i potisící, naopak ho stačí vidět klidně jenom jednou, ale při jeho sledování se bavit určitě budete, protože Florián Svíčička je prostě kouzelná postavička, 70%. ()
Galéria (9)
Fotka © Meissnerfilm
Zaujímavosti (6)
- V čase filmu cca 01:15:30 končí scéna odjezdu Vlasty Buriana z nádraží, kde mu na rozloučenou mává Václav Trégl. V úplném závěru nádražní scény, při stmívačce, je slyšet hlas (pravděpodobně) režiséra filmu Martina Friče: „Dobrý...“. (Gmisiycs)
- Snímek s Vlastou Burianem Hrdina jedné noci se měl původně jmenovat Výlet do rytířských dob. Pod tímto názvem jej nalezneme v několika číslech filmovém týdeníku Kinorevue (1. ročník, 1934/35). Nový název se poprvé v Kinorevue objevil v č. 33 (r. 34/35) z 10. 4. 1935. (Futt)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Prahe. (dyfur)
Reklama