Marta Májová

Herečka Marta Májová se narodila v Praze jako Marta Mayerová, umělecký pseudonym Májová přijala až později v prvním uměleckém angažmá. Hereckou průpravu získala u slavné Otýlie Sklenářové-Malé a v letech 1905-1908 hrála v divadle Uranie v Praze-Holešovicích. V sedmadvaceti letech získala angažmá na prestižní scéně Městského divadla na Královských Vinohradech, kde strávila následujících více než třicet let až do svého odchodu na penzi (1908-1941). Ve svých počátcích byla Marta Májová obsazována do vedlejších i hlavních milovnických rolí (Radúz a Mahulena, Troilus a Kressida), časem se přehrála do převážně charakterních úloh, komediální repertoár ji prakticky celoživotně míjel (Generál bez vojska, Vějíř lady Windermerové, Hamlet).

Až jako zralá herečka dostala Marta Májová příležitost konfrontovat své umění s filmovou kamerou. Debutovala dvě relativně velkými rolemi v melodramatech DVĚ MATKY (1920) a ZA ČEST VÍTĚZŮ (1920), hlavní roli pak ztvárnila v poetickém snímku NA VYSOKÉ STRÁNI (1921), z nějž se však dochovalo jen torzo. V následujících letech pak na ni čekaly další postavy matek ve filmech různých žánrů, jako Božena Němcová se objevila v životopisném titulu JOSEF KAJETÁN TYL (1925).

Ve více než třiceti filmech se Marta Májová uplatnila po nástupu zvuku v roce 1930, její doménou se staly postavy matek a manželek vesměs z lepší společnosti, přičemž přísné rysy její tváře předurčovaly charakter jejích rolí. Zaznamenat ji můžeme po boku velkých hvězd Vlasty Buriana nebo Hugo Haase (HRDINA JEDNÉ NOCI, 1935; ULIČKA V RÁJI, 1936), v roli manželky ředitele gymnázia se objevila ve slavné študácké komedii ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA (1938). Typologii jejích postav ve filmu třicátých let nejlépe vystihuje velká role paní Kristenové v sentimentálním melodramatu KRB BEZ OHNĚ (1937), diváci si na ni ale vzpomenou nejspíše jako na paní továrníkovou Záhorskou v legendární veselohře EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939).

Úlohy autoritativních žen z vyšších společenských kruhů provázely Martu Májovou i ve znárodněné kinematografii po roce 1945. Takovými hereckými úkoly, i když významově nevelkými, ji pověřoval především režisér Václav Krška ve svých životopisných filmech (HOUSLE A SEN, 1946; POSEL ÚSVITU, 1950; MIKOLÁŠ ALEŠ, 1951; Z MÉHO ŽIVOTA, 1955), účinkovala ale i v dalších titulech různých režisérů i žánrů, vzhledem k vysokému věku se ale četnost jejích výstupů před kamerou začala snižovat. Její poslední rolí byla postava paní Kohoutové v dramatu ze současného venkova HANDLÍŘI (1963).

Marta Májová, méně známá též pod svým vyvdaným jménem Bebrová, zemřela v Praze 4. prosince 1970 ve věku 89 let.

Pavel "argenson" Vlach