Fabrice Luchini, vl. jm. Robert Luchini, se narodil v italské přistěhovalecké rodině. Jeho rodiče měli zelinářský obchod. Vyrůstal v sousedství Goutte-d'or v 18. pařížském obvodu. Když mu bylo 13, rozhodla se jeho matka, že se Robert vyučí kadeřníkem v trendovém salónu Matignon, kde si vzal jméno syna kadeřníka, Fabrice. Přesto, že byl "pouhým učněm", začal se velmi zajímat o literaturu (Balzac, Flaubert, Proust). Jeho nadšení pro soulovou hudbu (James Brown) z něj udělalo pravidelného návštěvníka diskoték. Tam se setkal s Phillipem Labroem, který mu nabídl v roce 1969 jeho první roli ve filmu TOUT PEUT ARRIVER (Všechno se může stát).
Herectví studoval pod vedením Jeana Laurenta Cocheta. Mezitím začal spolupracovat s Ericem Rohmerem, což mu získalo popularitu ve filmu LE GENOU DE CLAIRE (Kolínko slečny Kláry) z roku 1970, přestože tu hrál jen malou roli dospívajícího chlapce. Hlavní roli si pak zahrál ve filmu PERCEVAL LE GALLOIS (Percival Galský, 1978).
Díky Jeanu Laurentu Cochetovi objevil později divadlo, svou opravdovou vášeň. Jeviště popsal jako "jediné místo, kde život je vyjádřen tím, co žádná škola nikdy nenaučí". Rolí v LE DISCRÉTE (Diskrétnost), režírovaný Christianem Vincentem v roce 1990, se stal známým široké veřejnosti. Striktně odděloval práci mezi filmem a divadlem, kde měl od roku 1980 obrovský úspěch v dramatu Cesta do hlubin noci (Voyage au bout de la nuit) spisovatele Louis-Ferdinanda Célineho. Úspěšnými snímky, z nichž některé jsme mohli vidět i u nás, byly například PILOTOVA ŽENA ANEB NELZE MYSLET NA NIC (La Femme de l'aviateur) z roku 1980, NOCI V ÚPLŇKU (Les Nuits de la pleine lune, 1984), snímek URANUS (1990) s Gérardem Depardieuem, Philippem Noiretem a Michelem Galabruem, NÁVRAT CASANOVY (Le Retour de Casanova, 1992) s Alainem Delonem, a PAŘÍŽ (Paris, 2008) s Juliettou Binoche.
Roman "kikulin" Porteš
