Ladislav Hemmer

Ladislav Hemmer se narodil 16. června 1904 v Praze. Již od mládí měl blízko k umění. Jeho maminka byla totiž uvaděčkou v Pištěkově divadle. Herecké zkušenosti získával na ochotnických scénách, po nichž byl jako elév angažován do Národního divadla v Praze (1923 – 1925). Po těchto zkušeností prošel Zöllnerovou divadelní společností, pražským Rokokem a ostravským divadlem. Nejdůležitější pro něj bylo angažmá v Divadle Vlasty Buriana (1937 – 1942).

Jeho černovlasá, zvláštně klenutá hlava, zasněná tvář, vysoká postava, kultivovaný projev s klidnými gesty a výrazným hlasem ho přímo předurčovaly do postav různých komediálně laděných milovníků, důstojníků a floutků. Jeho herecký rejstřík byl omezen pouze na tyto role v různých bulvárních fraškách, komediích a zábavných programech.

V českém filmu debutoval epizodní roličkou přísedícího u soudu v Antonově české i německé verzi dramatu AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA. (1931).

Režiséři však pro něj měli pouze drobné a epizodní roličky úředníků (PÍSNIČKÁŘ, ULIČKA V RÁJI, HARMONIKA), vojáků, důstojníků a policistů (POSLEDNÍ BOHÉM, VOLHA V PLAMENECH, MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK, VZDUŠNÉ TORPÉDO 48, HRDINOVÉ HRANIC, Z ČEKÝCH MLÝNŮ), advokátů, doktorů a inženýrů (LÍZIN LET DO NEBE, LIDÉ NA KŘE, TEĎ ZAS MY, LÍZINO ŠTĚSTÍ), učitelů a i studentů (SEXTÁNKA, STŘÍBRNÁ OBLAKA, PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM), přátel hlavních hrdinů (KANTOR IDEÁL, NA SLUNEČNÍ STRANĚ, DIVOCH), návštěvníků, umělců, milenců nebo diváků (TŘI KROKY OD TĚLA, NA RŮŽÍCH USTLÁNO, PÁN NA ROZTRHÁNÍ, ROZVOD PANÍ EVY), filmových režisérů a hlasatelů (DĚVČE ZA VÝKLADEM, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA), ředitelů a továrníků (VY NEZNÁTE ALBERTA?), hazardních hráčů (DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE!) a dalších rozličných profesí rozmístěných ve více jak čtyřiceti snímcích.

Často hrál ve filmu se svým zaměstnavatelem Vlastou Burianem. V jeho snímcích vytvořil čekatele v Lamačově frašce FUNEBRÁK (1932), rytmistra Richarda Mádra v komedii POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (1933) Martina Friče, tajemníka v Cikánově HRDINNÉMU KAPITÁNU KORKORÁNOVI (1934), filmového herce Fredyho ve Fričově snímku HRDINA JEDNÉ NOCI (1935), JUDr. Jiřího Fauknera v komedii DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ (1938) Karla Lamače, tajemníka ve filmu U POKLADNY STÁL... (1939), ing. Hradila v hořké komedii ULICE ZPÍVÁ (1939) a ředitele Intimní operety v bláznivé Cikánově komedii PROVDÁM SVOU ŽENU (1941). Tyto filmy se dají označit jako jeho nejhodnotnější.

Ladislav Hemmer se naposledy diváků představil jako důlní v dramatu MĚSTEČKO NA DLANI (1942) režiséra Václava Binovce. Po roce 1942 Hemmer záhadně opustil divadelní a filmový svět.

Spolupracoval rovněž s rozhlasem. Ke konci třicátých a v první polovině čtyřicátých let bydlel ve vísce Mnichovice (v ulici Na Závěrce 523/21). Podle vzpomínek pamětníků zde Hemmer pořádal večírky, kam chodily i známé osobnosti tehdejšího kulturního života. O vilu však přišel podvodem. Hemmerova výstřední žena byla známá tím, že ráda chovala nutrie. Málo známý a skvělý představitel milovnických rolí Ladislav Hemmer zemřel 9. dubna 1949 v Praze ve věku pouhých nedožitých čtyřiceti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour