Jozef Medveď

Josef Medveď byl slovenským filmovým scenáristou a režisérem. Jako jeden z prvních Slováků absolvoval v roce 1951 pražské FAMU. Již během studií začal pracovat jako asistent režie ve Štúdiu krátkych filmov Bratislava. Spolupracoval tak na dokumentárních  filmech režiséra Vojtecha Andreánského Pieseň strojov (1949) a Jána Beera Slovenské ráno (1949).

V roce 1950 sám debutoval dokumentárním filmem Divadlo ľudu. Za svůj absolventský dokumentární film Mária Justínová získal v roce 1952 čestné uznání na MFF Karlovy Vary. Vedle dokumentární tvorby (např. Banícka mladosť nebo Zahrajte mi hudci) dostal již v roce 1955 příležitost natočit svůj první hraný film Štvorylka, na který navázal o tři roky později spolu s Andrejom Lettrichom filmem V hodine dvanástej.

Počátkem šedesátých let na sebe Medveď upozornil zejména filmem Jerguš Lapin, natočeným podle románu Ľuda Ondrejova „Zbojnícka mladosť“. V roce 1966 režijně spolupracoval s jugoslávským režisérem Dušanem Vukotićem na koprodukčním filmu Siedmy kontinent.

Od konce 60. let se Medveď věnoval převážně televizní práci. Za připomenutí stojí zejména televizní filmy Maroško 1-2 (1968), Maroško študuje (1970), Plamene (1972) nebo Zypa Cupák (1976). Roku 1977 se opět vrátil k filmové tvorbě, když spolu s gruzínským režisérem Timurom Palavandišvilim natočil slovensko-gruzínský film Rača, láska mojja.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský