Obsahy(1)
Krátký slovenský dokumentární film nás seznámí s bohatstvím lidové kultury na Slovensku a s celým mohutným rozvojem národních tradic a umění, jak je umožňuje iniciativa komunistické strany a vlády. S nejlepšími lidovými umělci se setkáváme zprvu na dědinách, v prostředí, kde lidová píseň a tanec vznikaly a udržovaly se přes nápor měšťácké pakultury, a posléze na jevišti Nové scény Národního divadla v Bratislavě, kde se konala celostátní soutěž lidových umělců. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (1)
Vládnoucí třídy minulosti, kterých se na Slovensku v poměrně krátké době vystřídala celá řada po maďarských utlačovatelích představitelé českého nacionalismu a posléze Tisovští fašisti nemohly mít zájem na svobodné slovenské lidové kultuře. Už proto ne, že všichni ti Tisové, Hlinkové, přivandrovalí kapitalisté z Čech, maďaróni i maďarští feudálové byli v podstatě zarytými nepřáteli slovenského pracujícího lidu. A lidová kultura Slovenska se obracela vždy nesmiřitelně proti všem cizákům, kteří si z utrpení lidu plnili kapsy. Slovenský lid vytvořil v průběhu staletí samostatnou, svébytně národní kulturu, cizí vkusu feudálních a velkoměšťáckých přivandrovalců, kteří své vzory hledali v úpadkové kosmopolitní společnosti Vídně a Paříže. Slovenský lid si vytvořil kulturu, která se zcela živelně stavěla na odpor, která bojovala za volnost, za svobodu chudých a utlačovaných, za svobodu slovenského národa. Není nadarmo nejvýraznějším rysem slovenské kultury jánošíkovské tradice. V ní se pravě odrážel spontánní odpor lidu proti pánům. Dnes, v naší lidové demokratické republice, po prvé dáváme průchod bohaté lidové tvořivosti, po prvé dáváme zaznít lidovým zpěvům z předních našich scén. Proto také je soustavně umožňována a rozvíjena lidová tvořivost, proto se klade takový důraz na lidové umění, které je nevyčerpatelnou studnicí, z níž se napájí naše nové umění socialismu. Tak hovoří tento film, zachycující nejlepší ukázky slovenských lidových tanečníků a zpěváků. Bohužel zpracování tohoto filmti nevyužívá plně všech možností a ztrácí mnoho na účinnosti svým chudým formálním vybavením. Vzorem by nám i zde měly být sovětské filmy tohoto druhu, které zachycení pokladů lidové kultury věnují největší péči, takže lidový projev pak neztrácí na barvitosti a plnosti, jako se tomu stalo právě u tohoto dokumentu. Filmový přehled 6/1953 ()