Elena Hálková
nar. 13.04.1907
Žilina, Uhry, Rakúsko-Uhorsko
zom. 09.09.1985
(78 rokov)
Praha, Československo
Biografia
Elena Hálková se narodila 13. dubna 1907 ve slovenské Žilině. Zázemí měla skutečně to nejumělečtější: jejím dědečkem byl slavný básník Vítězslav Hálek (1835 – 1874), otcem spisovatel a lékař Ivan Hálek (1872 – 1945), prvním manželem (se kterým se ve 40. letech rozvedla) slavný herec Národního divadla Zdeněk Štěpánek (1896 – 1968), švagrem (manžel sestry Taťány) herec a režisér Ladislav Boháč (1907 až 1978) a dětmi herečka Jana Štěpánková (*1934) a novinářka Kateřina Nešlehová (*1947).
Divadlu se začala věnovat ještě v rodné Žilině v ochotnickém souboru. Odmaturovala na bratislavském gymnáziu a absolvovala brněnskou Státní konzervatoř (1929).
Následně zažila tříměsíční angažmá ve Slovenském Národním divadle v Bratislavě (1929), Vinohradském divadle (1930 – 1935), činoherním souboru Národního divadla v Praze (1. 8. 1935 – 31. 7. 1940 a 1. 8. 1944 – 31. 8. 1951), mimo divadlo (1940 – 1944, 1951 – 1955), Divadle satiry (1955 – 1962; od roku 1957 přejmenované na ABC) a poté Městských divadlech pražských (1962 – 1972).
V roce 1972 odešla ze zdravotních důvodů (kvůli těžké nemoci musela v již zmíněných letech 1951 – 1955 opustit herectví a krátce trpěla invaliditou) do penze.
Elena Hálková začínala jako kouzelná temperamentně živelná hrdinka s lidovým tónem, prostotou, elánem a optimismem. Ve Vinohradském divadle získala řadu nevšedních hereckých zkušeností a v Národním ještě byla obdařena ukázněností projevu. Velmi citlivě odvažovala váhu vtipu jako Skřivánková v „Divadelním řediteli" a Marja v Gogolově „Revizoru".
Stále však byl v jejím ironicky uštěpačném humoru příznak společenské rezervovanosti. V poválečném působení na scéně Národního divadla v Praze získala jistě tu nejvýznamnější roli Rozáry v „Maryše" bratrů Mrštíků. Její Rozára byla již zcela vyzrálou a přirozenou. Přirozenost podtrhla znaky, jež jsou často známkou karikatury, zveličení a nadsázky. Role však nepostrádala sugestivnost prožitku a lidovost. Komediální hravost dozrála v herečce až mimo ND.
Filmaři Hálkovou nejdříve využívali pro dobrou znalost českého i slovenského jazyka v rolích slovensky hovořících děvčat: Zuzka ve Fričově dramatu JÁNOŠÍK (1935) a Maryška ve Šléglově a Slavíčkově komedii JARČIN PROFESOR (1937).
Do roku 1945 se stala zejména představitelkou již česky mluvících venkovských krásek „krev a mlíko" či městských slečen, např. Bětka v Borského VOJNARCE (1936), Márynka ve Vávrově FILOSOFSKÉ HISTORII (1937), prodavačka u Gregorů v dramatu CO SE ŠEPTÁ (1938) Hugo Haase, rychtářovic dcera Eva Vodňanská v historické komedii Otakara Vávry a Zdeňka Štěpánka CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH, zlá a závistivá zaměstnavatelka ubohé Marty Dekasové (Hana Vítová) v dramatu NOČNÍ MOTÝL (1941) Františka Čápa, služebná Maryna ve Slavínského komedii MUŽI NESTÁRNOU (1942) a děvečka Rozka v DĚVČICI Z BESKYD (1944) Františka Čápa.
Do znárodněné kinematografie Elena Hálková vstoupila až po dvanácti letech v roce 1956 v rolích zralých a starších žen ve snímcích NEZLOB, KRISTINO! (trafikantka), MORÁLKA PANÍ DULSKÉ (paní radová), O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (soudcova žena), ŽIVOT PRO JANA KAŠPARA (sousedka), TAKOVÁ LÁSKA (teta Vaňková), PRVNÍ A POSLEDNÍ (Satrapová), KRUH (dělnice), VYŠŠÍ PRINCIP (matka zastřeleného Havelky), VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ (Evina matka), U NÁS V MECHOVĚ (Strouhalka), KOHOUT PLAŠÍ SMRT (hospodská), TARZANOVA SMRT (baronesa), DEŠTIVÝ DEN (prodavačka), NEDĚLE VE VŠEDNÍ DEN (sousedka), MEZI NÁMI ZLODĚJI (družstevnice Božena Musilová), TŘI ZLATÉ VLASY DĚDA VŠEVĚDA (sudička s Marií Brožovou a Jarmilou Kurandovou), ÚPLNĚ VYŘÍZENÝ CHLAP (hostinská) a JAK SE ZBAVIT HELENKY (dáma se psem).
Naposledy byla Elena Hálková jasnovidkou v Machově komedii PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ! (1969). Po odchodu na odpočinek začátkem 70. let filmaři na herečku zcela zapomněli. I když žila ještě šestnáct let, v jiném filmu si už nikdy nezahrála.
Spolupracovala taktéž s rozhlasem („Caesar" či „Těžká Barbora") a mimořádně s televizí: inscenace (JEN JEDEN DEN a CHVOJKA), záznamy divadelních představení z Divadla ABC (BALADA Z HADRŮ a TĚŽKÁ BARBORA) a seriály (ELIŠKA A JEJÍ ROD, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA a KAMARÁDI). Elena Hálková zemřela bez žádné oficiální ceny 9. září 1985 v Praze ve věku sedmdesáti osmi let.
Herečka
Filmy | |
---|---|
1970 |
Chvojka (TV film) |
1969 |
Přehlídce velím já! |
1968 |
Vajíčko (TV film) |
1967 |
Bílé dveře (TV film) |
Jak se zbavit Helenky |
|
1965 |
Úplně vyřízený chlap |
1963 |
Mezi námi zloději |
Tři zlaté vlasy děda Vševěda |
|
1962 |
Neděle ve všední den |
Tarzanova smrt |
|
1961 |
Chléb a písně (TV film) |
Kohout plaší smrt |
|
1960 |
U nás v Mechově |
V studni (TV film) |
|
Vyšší princip |
|
Všude žijí lidé |
|
1959 |
Kruh |
První a poslední |
|
Taková láska |
|
Úklady a láska (TV film) |
|
Život pro Jana Kašpara |
|
1958 |
Morálka paní Dulské |
O věcech nadpřirozených |
|
1956 |
Nezlob, Kristino |
1944 |
Děvčica z Beskyd |
1942 |
Muži nestárnou |
1941 |
Noční motýl |
1938 |
Cech panen kutnohorských |
Co se šeptá |
|
1937 |
Filosofská historie |
Jarčin profesor |
|
1936 |
Vojnarka |
1935 |
Jánošík |
Seriály | |
---|---|
1970 |
Kamarádi |
Zloděj na ledě (S01E05) |
|
1968 |
Klapzubova jedenáctka |
1966 |
Eliška a její rod |
Syn (E03) |
Divadelný záznam | |
---|---|
1960 |
Balada z hadrů |
Těžká Barbora |
Krátkometrážny | |
---|---|
1962 |
Deštivý den |
1958 |
Jen jeden den (TV film) |