Nejlepší léta našeho života
The Best Years of Our Lives
Réžia:
William WylerScenár:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (viac)Obsahy(2)
Traja bývalí vojaci sa vracajú domov z bojísk 2. svetovej vojny. Al bol v civile bankový úradník, Fred pracoval ako barman a Homer bol výborným športovcom, vo vojne však prišiel o ruky. Ako sa im po hrôzach prežitej vojny podarí začleniť sa znovu do normálneho života? Film hollywoodskeho klasika Williama Wylera vystihol povojnovú atmosféru a problémy, ktorým museli čeliť mnohí veteráni a získal sedem Oscarov. (STV)
(viac)Recenzie (107)
Žádná fňukárna, skvěle zapojená milostná linka, srozumitelná rozhodnutí postav, perfektně promyšlené vzorce na pozadí zdánlivě neřešitelných voleb. Ze scény, kdy Homer Parrish vysvětluje své nastávající všechny nesnáze spočívající v odkázanosti jeho těla na pomoc ostatních, nějak vyvstane najevo důvod, s nímž se mu oddá: že totiž takto narovinu s ní může mluvit jenom člověk, který za to riziko stojí. Sebepřemáhání, s nímž Homer musí akceptovat nicotou ohryzaný aparát svého veškerého žití, intimního i praktického, zmrzačenému veteránovi ztěžuje banální úkony natolik, že ho sotva kdy opustí zotročující vědomí zmaru, smrti a závislosti. Když Al zakazuje povahou zdatnému Fredovi styk se svou dcerou, zatímco jindy nabádá k důvěře v člověka na úkor úvěrové statistiky, uvědomíme si, jak pokrytecké je, jestliže si zrovna on všímá licoměrnosti u svého nadřízeného, mezi lidmi předstírajícího benevolenci k jeho srdnatému přístupu vůči žadatelům o půjčku. Kdysi týmž nepřítelem spojení vojáci jsou nyní civilisty lpícími i na tom, co je najednou staví proti sobě. Takto vydatný je film po celou délku a ochotně mu dosvědčím, že nevím o nikom, pro koho by neměl připravenu koňskou dávku poučnosti. CITACE: „You remember what it felt like when you went overseas?“ „As well as I remember my own name.“ „I feel the same way now. Only more so.“ / „All I want's a good job, a mild future, a little house big enough for me and my wife. Give me that much and I'm rehabilitated [LUSKNE PRSTY] like that.“ ()
Wyler mistrovsky majstrstich. Herci vyborni, hlavne bych vyzdvihl Harolda Russella v roli bezrukeho Homera. Opravdu hollywoodsky klenot. ()
Skvělý námět a scénář! ()
Obrovské překvapení, nečekaná délka, ale když film skončí, chcete víc. Žasnu, jak tak brzy po válce dokázali vytvořit tak aktuální film, rovnou se nevěnovat válce, ale návratu veteránů. Ukázat všem jejich současníkům, jak těžký pro ně návrat je, v kolika aspektech vězí překážky pro ně a jejich rodiny, jak uzavřená je k jejich přijetí celková společnost. Film má velké poselství, ale současně málokterý film se vyznačuje takovou láskou a péčí ke svým hrdinům. Moc milé, příjemně citlivé a velmi civilní. Neuvěřitelné pak je, jak film naprosto nezestárl. Mohli ho natočit včera a nemusel to být jen návrat z války, je to naše každodenní zkušenost, snažit se být dobrým člověkem. ()
Skvělá režie a charismatické ústřední trio válečných veteránů a jejich peripetie při zařazování do normálního života nenudí ani jednu minutu ze 172. Film je to opravdu dobrý, ale i tak se neubrání menší dávce naivnosti. Přeci jen problémy v USA v roce 1946 působí směšně ve srovnání s například válkou rozvrácenou Evropou, kde většina chlapů/veteránů neměla zázemí se strojenými ženuškami, snídaničkami do pelechu a neustálé mejdany. ()
Filmový klenot. Nádherná podívaná, kterou si rozhodně ještě několikrát dopřeji. ()
Takovéto filmy ze života se už dneska prakticky netočí. ()
Nejlepší léta našeho života je velmi solidní poválečné drama nesoucí zpověď toho, že pro vojáka vracejícího se z války se doma leckdy otevírá druhá fronta. A tahle válka může mít v osobním měřítku daleko závažnější dopady… Začátek filmu je velmi podařený a nastavuje velmi zajímavá očekávání. Jsme plynule vhození do osudů tří vojáku, kteří se vracejí domů a každého z nich čekají jisté potíže, každý si nese svá traumata (není to sice pojato tak skvěle jako ve filmech o Vietnamu jako třeba Návrat domů, ale stojí to zato). Tahle sociologická rovina filmu je opravdu výborná (ač jsem nikdy ve válce nebyl, dokázal jsem se docela dobře vcítit do jejich pocitů). Jen je škoda, že se tohle pečlivě budované téma zhruba v polovině filmu trošku rozpadne. Nastupuje romantická rovina snímku a sociální drama se mění spíše v melodrama. To mi trošku vadilo. Herecké výkony jsou perfektní, každý hraje svůj part velmi osobitě a se zaujetím, zvláště bych pak vyzvedl výkon Harolda Russella, který opravdu přišel ve válce o obě ruce a za svou roli postiženého Homera si odnesl Oscara. Jinak s filmem spokojenost a tentokrát jsem rád i za ten jindy proklínaný happy end… ()
Letní Filmová Škola 2019, film 32: Wylerovo patrně nejhodnotnější a nejsyrovější dílo, natočené po návratu z Války, která Wylera poznamenala nejen fyzicky (přestal slyšet), ale hlavně psychicky. Je to takový milostný dopis všem mužům, kteří věnovali právě výše zmíněná nejlepší léta, aby chránili svoji zemi, svoje domovy a svoje spoluobčany, kteří jim ale tuto oběť nikdy nebudou schopni splatit, ba co víc, v některých případech, je dokonce nařknou z bojování na nepravé straně. Wyler, jako žid, a jako armádní veterán, je jeden z mála, kteří opravdu chápou nutnost a důležitost této oběti. Zároveň je natolik realistický, že nezobrazuje své protagonisty jako komiksové hrdiny, bez problémů a komplexů. Sleduje tři muže, jeden z nichž byl raněn fyzicky, ale všichni tři především psychicky. Všichni se snaží začlenit zpět do společnosti a více či méně se jim to daří, nikdy z nich však nebudou ti muži kteří odjeli, což jejich okolí nechápe a nikdy nepochopí. Naneštěstí film dost kazí milostná dějová linie Freda Derryho, která ač je výborně zahraná a napsaná, je ve filmu navíc, odvádí pozornost od hlavního tématu, a rozšiřuje už tak přemrštěnou stopáž. ()
"To je skvělý, že jseš tady, tati, s Tebou přijde normální život.. Anebo se z toho zblázním..." ()
tři hodiny o návratu domů z války, film ubíhal velmi slušně a je potřeba říct, že optimismus byl v té době potřeba a film nevyjde trapně ani po takové době..... ()
Dost depresivní příběh o mužích vracejících se z pekla 2.sv války. Vracejí se do světa, kde již pro ně není žádné místo, lidé s nimi zachází jako s odpadem a tak se mnozí z nich upíjí, ztrácí nad sebou kontrolu a taky zamilovávají do osob do kterých by se před válkou jen těžko zamilovali. Téma filmu mi dost připomíná Born on the Fourth of July. Jediný problém vydím až v nesnesitelně dlouhé stopáži, být to tak o hodinu kratší dám klidně 5 hvězd. ()
Túto povojnovú rozprávku o starej dobrej Amerike neobmedzených možností a splnených snov si síce cením vďaka remeselným kvalitám, ale jej dnes už zastaralé posolstvo mi veľmi nevonia. Rozumiem, prečo bol z tohto naivného a propagandistického filmu po hrôzach prežitých vo vojne taký hit, ale ten bezmedzný optimizmus neviem prehltnúť. O to viac, že už v tej dobe sa objavili oveľa odvážnejšie snímky o odvrátenej strane ľudskosti. ()
Výborný film. Spíše než "válečný" bych ho zaškatulkoval jako "poválečný" (sem můžeme zařadit tak rozdílné filmy jako "Německo v roce nultém" či "Rambo"). Sešla se zde vskutku silná sestava - režisér Wyler, kameraman Toland (Občan Kane), všichni tři hlavní představitelé mužských rolí plus úžasné ženy jako Teresa Wrightová, Cathy O'Donnellová či blonďatá femme fatale Virginia Mayoová. Tři muži - tři rozdílné příběhy, jak se váleční veteráni navraceli do běžného civilního života. Nejsilnější je asi příběh toho zmrzačeného kluka, který se obává, jak se s novou situací vypořádá jeho dívka. Co říci k sedmi oscarovým soškám? Na jednu stranu asi zasloužené (je to vskutku velký americký film), ale když si uvědomíme, že ve stejném roce soutěžily i takové filmy jako Hitchcockův "Pověstný muž" či Caprův "Život je krásný" a ty vyšly úplně naprázdno, moc spravedlivé se mi to nezdá... ()
Výborný nadčasový snímok,. Príbeh je "obyčajný" - návrat vojakov domov po skončení vojny. Ale jeho realizácia...myslím tým herecké výkony, kameru, scenár a výpravu...tie sú naozaj úžasné. Jasné v dejovej línii je vidieť istý pátos a ospevovanie hrdinov, ale zďaleka to nie je taká propaganda, akou sú podobné americké (ale aj ruské) filmy presýtené dnes. Za celých 172 min som sa nenudil a happyend na konci? Nuž divák si ho po 3 hodinovom sledovaní naozaj zaslúži :o) ()
Co tomu vytknout? Ani ta délka není na škodu. Silné uvěřitelné příběhy. Fascinující představitel bezrukého Homera, půl filmu jsem přemýšlela, jak to má udělaný, a ono doopravdy. Fred, jeho potíže s ukvapeným sňatkem. Byl to fešák i v civilu, nejen v uniformě. A bankéř Al, který se bojí o svou dceru, ale má smůlu. ()
Jeden z nejhezčích filmů, který jsem v životě viděl... ()
Lepší než Ben Hur. ()
Nejlepší léta mně tak trochu připomínají film Roaring twenties. Akorát že druhý jmenovaný film se zabývá návratem vojáků z první světové války. Představitel Homera měl skutečně amputované obě ruce a navíc film vznikl hned po válce takže ukázka té doby je naprosto realistická. Samozřejmě, že stopáž je dost rozvleklá, ale ve finále to vůbec nevadí. Některé scény jsou navíc opravdu pěkné. Třeba let v letadle na začátku filmu a nebo nekonečné plochy osázené B-17 tkami určenými na odpis. Je prostě jenom dobře, že film byl natočen hned po válce, protože těžko by se později něco takového natáčelo. Oscary film získal právem a díky tomu se na tuhle výpověd veteránů snažících se znovu začlenit do společnosti nezapomene. U těhle starších filmů už to zní jako klišé ale nemůžu si pomoct...---> Takovéhle filmy se už opravdu netočí :-) ()
Na můj vkus to odbíhal trochu moc do romantiky a celé to bylo až moc růžovoučké. Hlavně všechny ty bezmezně oddané ženy, kterým je jen pro kontrast správného způsobu života dána jedna odstrašující. Jinak to byl ale dobrý film o potížích navrátilců z války, dobře zahraný a podaný a i přes svou délku většinou nenudící. 77 %. ()