Spolok mŕtvych básnikov

Nemam rad poezii. (25.06.2008)

Týmto filmom som sa nechala úplne uniesť a prežívala som ho od začiatku do konca. Chcela by som takého profesora ako je Keating a takých spolužiakov ako Mŕtvi básnici. CARPE DIEM (14.06.2009)

Vše podstatné se odehraje až v poslední čtvrtině a do té doby, mi jako studentovi tohoto století, připadá celý jejich studentský život jak z jiného světa. Na takové škole bych se zbláznil. 70% (03.07.2010)

For ME 88% (11.02.2008)

Svět kráčí zbytečně krátkými a pomalými kroky. V určitých směrech dokonce stojí na místě. (19.11.2021)

Carpe diem! (12.06.2006)

Kapitáne, můj kapitáne (12.01.2008)

"Odešel jsem do lesů abych našel svobodu. Abych žil naplno, abych vysál všechen morek života. A opustil všechno, co život nebyl. Nechci, až budu umírat, zjistit, že jsem vlastně nežil." (04.01.2008)

Ponořte se do sebe a tvořte verše vycházející z vaší jedinečnosti, kterou nesmíte potlačovat, pusťte se do hledání krásy ve světě a snažte se, abyste si na konci života řekli, že jste si ho užili. Když se tuto myšlenku Kapitán v podání Robina Williamse snaží předat studentům, vzbudí mezi nimi nadšení, neboť dosud žili ve světě, v němž se od nich požaduje, aby splynuli s ostatními a dělali to, co se od nich očekává. To se pochopitelně příčí přesvědčení učitelů i rodičů a všemi silami se musejí pokusit studenty opět srovnat do jedné řady. Krásný film s hodnotnou myšlenkou a láskou k umění. (22.07.2009)

"We don't read and write poetry because it's cute. We read and write poetry because we are members of the human race. And the human race is filled with passion. And medicine, law, business, engineering, these are noble pursuits and necessary to sustain life. But poetry, beauty, romance, love, these are what we stay alive for." (John Keating) (01.07.2010)

Dead Poets Society mě zaujal jak zpracováním, tak i nevšedním přístupem k dané látce. Film ve své nahé podstatě líčí konflikty mezi nespoutanou, zvědavou mládeží, která si myslí že svět jim leží u nohou, a konzervativními, ve starých časech se rochnících profesorech. Do toho všeho vstoupí volnomyšlenkářský profesor s tváří Robina Williamse, který zkouší vlastní, inovativní způsoby výuky. Netřeba dodávat, že svým přístupem žáky naprosto strhne. Ti si založí klub zvaný Společnost mrtvých básníků, a tím začíná nová kapitola jejich života. Ale nic netrvá věčně. Do jejich životů zasáhne tragédie, která začne prolínat veškeré jejich hodnoty a morálku jako jed. Film Vás svým klidným tempem takřka ukolébá, poté však přijde dějová linie tak diametrálně odlišná od zbytku filmu, že si budete připadat, jak kdyby Vám dal někdo facku. Film disponuje skvělým hereckým obsazením a jímavým příběhem, který Vás chytne a nepustí. Pro všechny romantiky, básníky a snílky, potažmo i fanoušky Robina Williamse je Dead Poets Society povinnou zastávkou ve světě filmu. „Carpe Diem!“ (19.08.2014)

Svobodu myšlení a čest lze kratší či delší dobu potlačovat, nelze ji však nikdy definitivně zadusat do hlíny. Čest lidem, kteří se vzepřou despotismu, lítost nad těmi, kdo skloní hřbet. Odpuštění těm, kdo despotismem vládnou. Více slovy nedokáži vylíčit, co jsem po shlédnutí tohoto opravdového filmového šperku cítil. I já děkuji kapitáne, ... můj kapitáne. (13.12.2009)

Nemůžu si pomoct, ten příběh je opravdu krásný, ale tolik chyb. Naprosto mě neseděla někdy doprovodná hudba, mnoho scén bylo umělost samo. Celé takové naškrobené a hlavně, když už je takový film, který je hodně milován, tak hned z počátku je jasné, že se někdo zákonitě musí zabít. Což mě tak trochu taky zbavovalo dobrého dojmu. Kolísá to na 3 až 4. (26.08.2010)

95%. Peter Weir je mistr kontinuity mezi hlubokými myšlenkami a zároveň komediálními prvky, jejichž kombinace dělá z jeho filmů - v čele s Dead Poets Society - svým způsobem unikátní články moderní kinematografie. Kostra, kterou z tohoto fascinujícího snímku zachovává třeba i posléze v dalším hlubokém filmovém poselství Truman Show, je stylisticky i formálně téměř dokonalá, protože geniálním způsobem propojuje aktuální náladu konkrétního narativního bodu s pohotovou a působivou filmařinou, kterou neméně kvalitně doplňují excelentní výkony v podání všech herců - skvěle uvěřitelným Williamsem počínaje, hororovým Smithem konče. A Robert Sean Leonard dokázal, že je ho pro jeden film a jeden seriál škoda, protože výkony, které už ve 20 letech předváděl, přímo vyzývají, aby nás dál fascinoval. Weirovi se podařilo naprosto perfektně vystihnout atmosféru jednotlivých scén a prokládat ji odpovídajícími záběry (velmi citlivě využitý nadhled a podhled apod.) a v rámci celku stvořil nádhernou, velmi smutnou, ale realistickou pohádku, která rozhodně nestojí na povrchních základech, ba naopak by bylo žádoucí promítat ji na třídních schůzkách, protože ukazuje kontrast mezi autoritativní výchovou (v podání Neilova otce, zatrpklého muže zklamaného životem, který si projektuje nevyužité archetypy do svého syna a mylně jej považuje za majetek) a absolutní svobodou (v podobě učitele Keatinga, který to myslel za každou cenu dobře, ale přesto na to doplatil), jež není dobré přehlížet a každý - naprosto každý - by si z něj mohl a měl něco vzít. Závěrečnou scénu bych možná zařadil mezi TOP 20 nejlepších filmových scén všech dob a určitě mezi TOP 10 emocionálně nejsilnějších. Geniální dílo napříč všemi věkovými kategoriemi, které je předurčeno k tomu, aby se pro další a další generace postupně stávalo obrovským kultem, vzhledem ke zřejmému návratu společnosti k tradicím. Pro mě velký filmový i duchovní zážitek. Oh Captain! My Captain! (24.11.2013)

Pokud se bude někdy na středních školách vyučovat nějaká filmová výchova, tak tenhle film by měl určitě být „povinnou četbou“. Docela by mě zajímala reflexe Společnosti mrtvých básníků u nás v roce 1989/90. Jediné, co bych filmu vytkl, je snad až přílišná americkost. (07.01.2008)

Mam rad film o uciteloch a studentoch. Väcsinou sa v nich ucitelia musia vysporiadat s nezvladatelnou mladezou, ktoru sa snazia nejak motivovat, aby sa zacali zaujimat o ucivo. Tentokrat tu mame trochu iny pohlad. Studenti su biflosi na sukromnej chlapcenskej skole, ktori pôsobia skoro jak roboti a ucitel je energicky chlapik, ktory sa v nich snazi prebudit chut zit naplno a po svojom. Chapem, ze kto sa nebude schopny vzit do zivotov tych nesmelych studentov, tak sa bude neskutocne nudit a zaver ho doslova naserie alebo mozno uplne rozosmeje. Cynikom vstup zakazany. Kto sa s nimi identifikuje, tak si uzije citlivy film, ktory z vas v zavere vyžmyka kopu slz. U mna sa to deje v scene, ked profesor v podani famozneho Robina Williamsa odchadza a Ethan Hawke konecne najde v sebe odvahu a prejavi emocie a postupne sa k nemu pridaju dalsi studenti. Najlepsie na tej scene je to, ze nepôsobi ako klasicke klise v ktorom by sa postavili vsetci jak tupe ovce bez toho, aby chapali co sa deje, ale hold zlozia len tí, ktorym Williams dokazal otvorit oci a vzbudit chut zit naplno. Aj ked tu ma Williams dost velky priestor, tak som si vzdy prial, aby mal este viac scen a dozvedeli by sme sa o nom viac. Jeho postava v Good Will Hunting by sa dala brat ako take volne pokracovanie jeho pribehu. Vysledkom je nadherny a inspirativny film. CZ dabing Novy s Preissom je ovela lepsi ako ten od CT. 10/10. (17.11.2016)

Ten film som videl kedysi dávno a pamätám si, ako veľmi na mňa zapôsobil. Teraz som sa k nemu po dlhej dobe vrátil a pripomenul mi to, ako som sa kedysi cítil. To nie je zlá vec. Mať spojenie s takýmto filmom, ktorý som kedysi hltal v rámci svojho objavovania a sebarozvíjania je príjemné, nostalgické a doplňujúce. V tom zmysle, že sa na niektoré veci pozerám trošku z inej perspektívy. A to je myslím účel tohto všetkého. Pripomenúť si, ako sme kedysi chceli žiť. A či tak žijeme. Hodnotenie nebudem meniť. Je to jeden z tých filmov, ktoré by mal určite každý vidieť. Minimálne kvôli tomu, aby si na neho každý spravil vlastný názor. Ja si idem naliať whiskey hoci je ešte pred obedom a začítam sa do Walta Whitmana, ktorého kupodivu vo svojej knižničke mám a je to aj vďaka tomuto filmu. (30.06.2021)

Hodně přehodnocený film - nejvíc my vadily ty telecí přehnaně naivní ksichty všech studentů a přílišná černobílost všech povah a celého děje. Všechno co se v tomto filmu děje je přehnané - Williams vysvětluje naproto jasné věci - studenti přitom vypadají, jako by je někdo zrovna vytáhl z dělohy = telata prostě. Nechci jen kritizovat, film je natočen docela dobře (až na to přehrávání) - člověka ke konci nakopne a rozohní, jenže konečná "vendeta" v podobě akce "stoupneme si na lavice" je slabounkým zadostiučiněním (ale to je moje chyba). Jinak mám co do činění s poezií - vyučovací metody páně Keatinga se mi líbily a odborná pasáž "jak vnímat poezii" od Dr.Pritcharda mě hodně rozesmála... Ukončím to už ať neblábolím - film černobílý, hodnocení černobílé (ani tak ani tak) - dal bych možná i 4* - ale protože tu všichni umdlévají, musím to všechno trochu krotit - takže 3 hvězdičky a 6/10 (26.04.2006)

Weir doplatil na vlastní chyby. Chybou totiž je pustit se do velmi kostrbatého scénáře, který možná okouzlí prvotním šarmem především při hodinách Robina Williamse,ale při vší úctě, stále je to jen 400stá kopie těžce promletého systému - buduj - miluj - šokuj, který, rozhodně nefunguje natolik, aby člověk napsal tak struhjící hodnocení, které tu vidím. Ona proklamovaná emocionalita na mě vůbec nekoukla, některé momenty spíše zavání silnou touhou exponovat veškeré lidské klady, které jsou jedinou cností básníků, lidí s mravy jako diamant. I když se to na první pohled nezdá, myslím si, že jde pouze o obyčejné hollywoodské pozlátko, zabalené do poetické kupy hoven, do macho gest a silné vůle, ale popravdě...spíš jsem měl chuť na konci ty mladíky z lavice zkopnout dolů a nechat je po škole. Autor je aktivní básník a nesympatizuje s tou bandou buřičů. (02.01.2008)

Jeden z filmů, u kterých je jasný, že nejsou špatný, ale já se ani za nic nemůžu přinutit, aby mě bavily. Jasný, je to moje škoda, ale sledovat Robina Williamse přesně v tom typu role, ve kterým jsem ho už viděl 20krát, mně prostě zábavný nepřijde. Vzhledem k roku vzniku filmu to ale byla jedna z jeho prvních takových stylizací, takže to můj názor na tenhle film značně relativizuje. Jak píšu, špatnej film to rozhodně není. Stejně mě to ale nebavilo. 60%. (04.01.2008)