The Dig
Réžia:
Simon StoneScenár:
Moira BuffiniKamera:
Mike EleyHrajú:
Ralph Fiennes, Carey Mulligan, Lily James, Johnny Flynn, Archie Barnes, Ken Stott, Ben Chaplin, Monica Dolan, Arsher Ali, Joe Hurst, Eileen Davies, Eamon FarrenVOD (1)
Obsahy(2)
Britská vdova si v předvečer druhé světové války najme amatérského archeologa, aby prozkoumal záhadné útvary na jejím pozemku. A jeho objev vyrazí leckomu dech. (Netflix)
Recenzie (219)
(VIDĚNO 17.2.) "We die and we decay. We don't live on." "I'm not sure I agree. From the first human handprint on a cave wall, we're part of something continuous. So, we don't really die." ________ Britské drama 'Vykopávky' je typickou melodramatickou filiálkou, která skrze specifickou poetiku a decentní řemeslné zpracování utváří fascinující lyrické podobenství a plnohodnotný archeologický snímek, kde není nouze o oživlé mumie, valící se balvany, a samozřejmě komorní pasáže s vařením zeleninových vývarů. Z hlediska narace je tento nový příspěvek do evropské filmotéky streamovacího gigantu Netflix melancholickým pásmem s velmi fluentní gradací, kterou scénáristka Moiry Buffini zkomponovala se sofistikovanou něhou, a s jejíž pomocí zároveň adaptuje beletrizované prameny sepsané na základě skutečných události, které zaznamenal spisovatel John Preston.... V příběhu, jak je již dle samotného názvu vidno, primárně figurují archeologové bádající po významných artefaktech anglosasů ukrytých uvnitř mohyl v okrese Sutton Hoo - v podstatě Indiana Jones naruby. Přestože se děj laicky řečeno točí okolo maníků, kteří doslova hledaj cetky v zemi, režisér Simon Stone dokázal okolo tohoto zprvu monotematického námětu bilaterálně vystavět centrální i sekundární dějové (ačkoliv přímočaré a lehce zkratkovité) linky a epizody, a následně je determinovat formou tří dějových aktů - jejichž konflikt má sice nulový arbitr či mnohdy nevyřčené abstrakce, přesto Stone a Buffini dokáží svou konzistentní filmovou řečí diváka bezprecedentně upoutat jednotlivými osudy postav - jichž se ujaly taková herecká esa britské filmové scény jako sympaťák Ralph Fiennes, Carey Mulligan, anebo moje crush Lily James - a autenticky je zakomponovat do frustrujících tenzí předválečné éry.... Byť 'Vykopávky' mohou být v jednotlivých kvalitativních nuancích lehce hyperbolické, jsou v konkluzi bez sebemenších pochyb nesmírně vizuálně půvabným, esteticky opojným a poeticky půvabným dílkem v kterém vévodí nevšední expresivní kamera Mikea Eleyho a subverzivní hudební doprovod Stefana Gregoryho. Snímek zároveň v neposlední řadě slouží jako symbolická alegorie o pomíjivosti lidského života - takže o obskurní vykopávku se rozhodně nejedná, poněvadž u mnoha cinefilů se bezpochyby vyhrabe do žebříčku nejlepších filmů tohoto roku.... // VERDIKT: 8,2 špachtlí z 10 // ()
,,Už od dob kdy první lidé otiskli své dlaně na stěny jeskyní, jsme toho všeho součástí...'' ---- Archeologii jsem se pár let věnoval. Každý den jsem klečel v půdě se škrabkou a košíkem, někdy pod palčivým sluncem, jindy s botami obalenými bahnem díky rozmoklé půdě. Nejednou bylo třeba i zmrzlou zem horkým vzduchem teprve rozehřát, aby se v ní vůbec dalo kopat. Viděl jsem spáleništní vrstvy, místa kde stála lidská sídla i poslední místa odpočinku lidí napříč věky od skrčenců po ,,vampýry'' z Plešivce v Českém Krumlově. Vím jaké to je večer unaveně svlékat zabahněné oblečení z jehož kapes se sype hlína a drhnout hlínu z nehtů i rukou... I já měl naštěstí na ten dar v ten okamžik nálezu být jinde. Zpátky v té době. Držíc středověkou vrchcábu z kosti či keramickou hračku koníka přenést se do doby kdy někomu spadla pod stůl, nebo byla ztracena kdesi v zabahněné půdě středověké ulice a představovat si tu dobu přímo na tom místě.... Každý takový film je mi tedy pochopitelně blízký a jelikož se zajímám i o druhou světovou a mám rád období čtyřicátých let, na tenhle film jsem se fakt těšil od prvního traileru v kinech. A jako bonus tam byl Anglicý pacient Ralp Fiennes. Už v devadesátkách si mne nevždy získal tam v Jeskyni plavců kdesi v Severní Africe jako PAN HEREC. Už od prvních minut jsem si spokojeně chrochta. Ralph pravda krapet zestárl, ale v outfitu té doby s nezbytným kloboukem a jeho nezaměnitelnými rysy byl přesně takový jak si ho pamatujeme z pacienta. Prostředí paráda, to panství kdesi v Suffolku v krajině luk a řeky bylo nádherné. I volba herců byla super, typově perfetně zvolení pro své role. Jediné co tam skřípalo byl scénář. Připadalo mi, že jednotlivé děje vždy končily jakoby nedodělaně a náhle. Dva lidé sedí u postele, člověk čeká, že něco bude, nebo alespoň řeknou a anjednou střih, jsme ráno na louce v mlžném oparu na vykopávkách. Možná to byl záměr, ale mě to nesedělo. A pak to byla i jistá roztříštěnost postav. Zdálo se, že hrdinou je vykopávkář Basil Brown. jenže jak přibývají postavy každá z nich co chvilku strhne děj na sebe takže ke konci je z toho takový guláš, kdy o každém víme něco, ale k nikomu necítíme nic intenzivnějšího. Je to hrozná škoda, protože film měl všechny ingredience klidně i na plné hodnocení. Takto dávám jen za čtyři nýty ze šestého století. * * * * ()
Zo začiatku som mal síce problém dostať sa do deja, ale postupne ma predsa len lyrika rozprávania príbehu vtiahla. A vychutnal som si celkom príjemnú jazdu za objavom ukrytým dlhé veky pod nánosom času. Atmosféru miestami príhodne umocňovala klavírna hudba. Veľmi milé, oddychové, relaxačné... Nadpriemer. 75/100 ()
Na začátku jsem trochu čekala upjaté romantické drama mezi Ralphem Fiennesem a Carey Mulligan okořeněné o story o důležitém archeologickém nálezu. Film ale tímhle směrem nejde, uhne trošku nikam jinam - k filmu o tom, co po nás zůstane, až tady nebudeme. Což krásně koresponduje s vykopávkami a archeologií. Film ale bohužel nedokáže tohle téma pořádně podat, vše je podané jenom tak mimochodem, bez přehnaných emocí, po anglicku. Navíc, aby nám nechyběla ta romantika, je sem naroubovaná malá love story s Lilly James, která na hlavní příběh nemá dopad. I tak je tohle fajn staromilský filmeček, který rozhodně nenadchne, ale ani neurazí. ()
Vyspelá civilizácia sa domnievala, že v dávnej histórii žili na jej území nekultúrni barbari. Aby zistila, že jej predkovia kultúrni boli a že v skutočnosti a prítomnosti sa nachádzajú v dobe, kedy o humanizme nemôže byť ani reči. A preto treba dôkazy o kultúre minulosti zachovať možno pre lepšie zajtrajšky a lepšiu spoločnosť. The Dig je možno až príliš rodinný a príjemný film, obohatený o milostnú zápletku, ale prečo mu to vyčítať, keď má myšlienku, skvelých hercov, inteligentný scenár a nepôsobí ako gýč. ()
V určitých chvílích mi to připadalo, jako by kameraman chtěl být Emmanuel Lubezki a režisér Terrence Malick, hlavně pak v závěrečných minutách. Pak jsem si uvědomil, o kolik lepší by to bylo, kdyby to natočili právě oni dva. Takhle je to jenom jednoduchý, nicneříkající, ale zároveň koukatelný a neurážející drama, který ovšem nebudí žádný velký pocity, žádný velký emoce. ()
Herecké obsazení je skvělé. Nicméně, jak už to tak u britských snímků bývá, je to takové plitké a nijaké. Místy až o ničem. Chápu, že z tohoto tématu nelze vytvořit nic extra akčního, nicméně kdyby tam bylo více nemoci hlavní hrdinky a války, tak by to bylo mnohem poutavější a zajímavější. ()
"The Dig" je pre mňa filmom, aké je podľa mňa skutočne potrebné vidieť. Majú svoju tému, nevenujú sa žiadnym nudným odbočkám, má dobré tempo, zaujímavý príbeh a skvelé postavy. Vďaka tomu som to sledoval s veľkou radosťou a vnútorne som sa cítil na konci pokojný a plný príjemných pocitov. Nie je to film, ktorý začne ako jedno a skončí ako druhé. Ústrednú tému si drží a hľadanie pokladu v tomto filme je podľa mňa fascinujúce. Keď Peggy objaví obyčajnú malú zlatú pyramídu (alebo bronzovú?), je to skutočne veľkolepý moment. Vo filme sa dočkáme aj niekoľkých dramatických momentov, no v prvom rade je to film o živote, o smrti a o tom čo nás raz čaká. Pretože keby nás raz o 1000 rokov našli archeológovia, tak ako je vo filme povedané, nebolo by z nás pravdepodobne nič. História píše príbehy, aby sme ich my mohli v budúcnosti počuť a mohli nám niečo dať. Tento film je podľa mňa obohacujúci a odporúčam ho vidieť všetkým, ktorí majú radi historické životopisné drámy. Okrem toho neustále máme v pozadí nebezpečenstvo blížiaceho sa konfliktu, ktorý vyústi v začiatok druhej svetovej vojny. Nemal by som problém s týmito postavami stráviť viac času. Sú tak dobré a tak skvele zachytené. Film má pohlcujúcu atmosféru, ktorá si ma okamžite získala a nemal som čas sa pri filme nudiť. Za seba hovorím, čeknite si tento film. Myslím si, že je to jeden z adeptov na film roka. Hodnotenie: A ()
Kdo by to byl řekl, že film o kopání díry se může proměnit v tak křehké, decentně podané, přesto emocionálně strhující melodrama. Po první, ne tak silné půlce, kdy se víceméně jen kope, vyprávění přeostří z díry na osudy a vztahy lidí kolem ní, a najednou je to tam. Tuna emocí od zármutku a ztráty až po lásku opětovanou, neopětovanou i synovskou, vše většinou v náznacích, umocněno navíc tísnivou atmosférou blížící se války a ozvláštněno neobvyklým střihem a asynchronním prokládáním obrazu a zvuku. ()
Archeológ sa v roku 1938-9 púšťa do historicky dôležitého výkopu Sutton Hoo, ktorý je miestom dvoch včasnostredovekých cintorínov, ktoré pochádzajú zo 6. až 7. storočia, hlavnou korisťou je helma Rædwalda z Východného Anglicka. Filmu chýba a dynamika. Chápem, že kopať sa nedá rýchlejšie no predsa, životopisný film by mohol mať aj väčšie tempo. Takže ak čakáte niečo strhujúce, nedočkáte sa, ale ak máte radi romantické vsuvky, tak niečo sa tu vyskytne. Ja môžem pochváliť len veľmi dobrú prácu kamerou a peknú hudbu v prechodových pasážach. ()
Na svete je milión príbehov, o ktorých nemáte ani poňatie, o to viac vás potešia filmy o nich. Dobré filmy. A toto je ten prípad. Vyrozprávanie príbehu skvelo spracované, herecké výkony bez chýb, kostýmy lahodiace oku .. no a že to Stone výborne vie s atmosférou a náladou, dokázal už vo svojej prvotine. ()
Film jsem viděl před delším časem, nějak si nemůžu ani vybavit, o čem to vlastně bylo. Kopali se tam vykopávky. Pořád se hádali, kdo to teda nakonec bude vykopávat. Nějak to vyhrála strana "dobra". A vznikla u toho prapodivná láska. Film, co se zapomene snadno. ()
Takový menší ale slušný pokus o kopii Davida Leana. Jen v mnohem, mnohem menším měřítku. ()
„Vykopávka,” konkrétne táto, a nie zrovna malej veľkosti, týkajúca sa 27 metrov dlhej, anglosaskej, pohrebnej lodi zo 7. storočia, vyrobenej z vychýreného, dubového dreva, ktorú na rozsiahlom pozemku statkárky Edith Pretty, našiel a vykopal amatérsky archeológ, Basil (John Wait) Brown. Trochu následne priblížim samotné miesto náleziska, ktoré sa nachádza v anglickom Suffolku, na vidieckom panstve v Suttone Hoo. A ešte pridám i čas. Je rok 1939, teda pár mesiacov, či trebárs týždňov predtým, ako vypukne 2. svetová vojna. Spočiatku je hlavným strojcom nálezu najmä tento (ne)vzdelaný človek, ktorý síce predčasne opustil školu iba vo dvanástich rokoch, ale to ešte nemusí automaticky znamenať to, že by bol nejakým negramotným hlupákom, skôr presne naopak, myslí mu to viac, než perfektne, inak by sa zrejme nemohol potom vzdelávať sám, čím sa neskôr takým trochu, povedzme, že (a)typickým SAMOUKOM stal, ktorý dokonca možno tromfne aj takého »profesionála« z Cambridgu, ktorý mu lezie do kapusty ! V podstate sa to celé točí len okolo týchto archeológov, do toho sa tiež primieša samotný, zdravotný stav E. Pretty, alebo jej bratancovi Rorymu Lomaxovi hrozí povolávací rozkaz k nastúpeniu k legendárnemu kráľovskému letectvu - Royal Air Force a podobne. Apropo, niektoré vedľajšie linky boli nadbytočné. / Na snímku je asi najzaujímavejšie filmové obsadenie, v ktorom sa krásne vyníma britská, herecká smotánka, v ktorej najviac dominuje rodák z Ipswichu, Ralph Fiennes, ktorý naprosto zatienil i celý zvyšný ansámbel, kedy strhaná Carey Mulligan, a ani okuliarnatá Lily James, ma extra neoslovili, z ich strany to bol taký obyčajný priemer, i keď u Mulligan si jej celkovú strhanosť vyžadoval scenár, čo je ináč totálnym opozitom - Nádejnej mladej ženy. Ďalej. Kompozícia obrazu kameramana Mikea Eleyho, vraj pripomína súčasnú prácu režiséra Terrencea Malicka s Emmanuelom Lubezkim, zatiaľ čo títo dvaja páni zachádzajú často až do extrému, v tomto prípade to vonkoncom nie je až tak do očí bijúce, jedná sa o takú miernu inšpiráciu. Pochválim taktiež i decentnú hudbu Stefana Gregoryho + montáž sheffieldského strihača Jona Harrisa, mohla byť o čosi kvalitnejšia. Na jedno pozretie snímok Simona Stonea určite ujde. ()
Příběh o pomíjivosti. Dobrá půlka filmu se věnuje mlčenlivému arecheologovi Basilovi Brownovi v podání hlavního herce filmu Ralpha Fiennese. Carey Mulliganová ztvárnila bohatou vdovu Edith Prettyovou, majitelku vykopávkových pozemků. Trochu mě šokovalo, jak od posledního filmu, který jsem s ní vidět zestárla (všichni vylezeme jak skončí pandemie ze svých sklepů jak starci). Hudební podkres je převážně prostřednictvím klavíru. Pro ty , kteří nejsou fanoušky archeologie je zde milostná dějová linka. ()
Moc pěkná kamera, hudba, obsazení, historická výprava a příběh, který by mě jinak asi moc nebavil, natočený tak, že mě bavil. V současné filmové "okurkové" sezóně solidní počin. Pomalé, komorní, vcelku předvídatelné, což ale nebylo na škodu. Mně se to líbilo. C. Mulligan mi typově spadla do obrazu mé oblíbené Jessicy Lange a na to já slyším, v minulosti na mě působila tak nějak nijak, ale tady mě velmi přijemně překvapila. Ralph jako stárnoucí vykopávka- senzační jako vždy. ()
Hodně zvláštní film. Ne každému se bude líbit, protože pomalá archeologie, dramaticky kombinovaná s osudy lidí začátkem druhé světové, není téma pro každého. Jediné, co si myslím, že bylo navíc, byla Lily James - osazení méně výrazné a známé tváře by učinilo příběh kompaktnější a udrželo víc cílení na archeologii a osudy objevitelů. ()
Vypravěčský stylem mi tohle archeologické drama trochu připomínalo Malickův „The New World“ - což beru jako pozitivum. Film je příjemně melancholický a bavilo mě, jak citlivě Stone tuhle historickou zajímavost odprezentoval. Je to „based on true story“, tak doporučuji na YouTube dohledat osudy všech účastníků. ()
Co je toto? Poctivý film, který se nesnaží o laciné drama - neodhanete dějový vývoj zkrátka podle toho, jaká možnost je nejvíc dramatická, i kdyby nedávala smysl? Ona tedy ve filmu je jedna dějová linka - o Rorym a jeho přítelkyni - kterou odhadnout můžete, ale film není o těchhle dvou. Téma filmu je smrt a dědictví, které tu po nás zůstane, přičemž ale není podané humpolácky a neřve ho do tváře. Příjemné překvapení a celé je to takové... mile tradičně anglické. ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
V roce 1939 v Sutton Hoo proběhl nález pohřebiště, přičemž jde v rámci archeologie o tak významný objev, že se pochopitelně musel dočkat nějakého toho filmového zpracování. Události, které nález lodního pohřbu popisují do své knihy zpracoval spisovatel John Preston, přičemž jí do filmové podoby sepsala scenáristka Moira Buffini a režie této adaptace se ujal australský režisér Simon Stone. Do hlavní role přitom původně zlákal Nicole Kidman a Ralph Fiennes, Kidman ovšem nakonec projekt opustila a tak se náhradou za ní stala herečka Carey Mulligan (bohužel....). Stojí poté Vykopávky za to? Těžko říct. Problém Vykopávek je v zásadě v jejich samotném tématu. To není klíčem k nějak výrazně záživnému zážitku, protože tu prim skutečně hrají pouze dvě věci- Vykopávání v Sutton Hoo a do toho nějaké ty vztahy, které celé vykopávání oklopují. Celé se to sice může opřít o velice dobré herecké výkony, krásnou vizuální stránku a slušně budovanou atmosféru, v součtu jsou ale Vykopávky vlastně tak trochu filmem o ničem. Samotné téma vykopávání, které je navíc kombinované se vztahy lidí, kterých se vykopávání týká ovšem postrádá nějakou gradaci, nějaký přesah a ve finále možná shledávám problém v tom, že jsou Vykopávky natočené dle materiálu, který je hodně těžký zpracovat do audiovizuální podoby. Není to přitom nemožný úkol, protože věřím, že to celé šlo natočit zajímavějším způsobem. V součtu jsou totiž ve finále Vykopávky vlastně jen fajn řemeslem, kterému ale chybí nádech výraznosti a výjimečnosti. A je to škoda. Vykopávkám se musí nechat, že na romantickou linii vlastně zas takový důraz nebere a prim tu skutečně hraje především vykopávání. Romantické linie tak Vykopávkám díky tomu nezačnou přerůstat přes hlavu a divák, který na film kouká právě kvůli vykopávání v Sutton Hoo tak nebude mít pocit, že byl oklamán. Vykopávkám se přitom funkčně daří vyvolat pocit, že vykopávání archeologických památek není procházka růžovým sadem. Kamera do prostředí archeologického nálezu vyloženě vtahuje a především dokazuje, že archeologie v 30. letech fungovala na zcela jiném principu než dnes. Přinášela sice více dříny, tím ale zároveň přinesla i větší pocit naplnění z nálezu. A zrovna tohle kouzlo archeologie ten film prodává fakt strhujícím způsobem. Ralph Fiennes je jako vždy sázkou na jistotu a jako Basil Brown je neskutečně super, je proto škoda, že je Fiennese ve finále v celkovém součtu celkem málo. Carey Mulligan je snesitelná, do role lady Pretty se ale vůbec nehodí a zmíněné Nicole Kidman by role určitě sedla víc. Naopak Lily James dokazuje, že jedním z vycházejících britských talentů, Ken Scott (Balin!) konečně dostává po trilogii Hobit výraznější úlohu, kterou si náležitě užívá a Johnny Flynn je fajn. V obsazení tak v podstatě problém není s výjimkou právě Mulligan. Největší problém ve finále shledávám v tom, že mě nechal emocionálně chladným. Považuji se přitom za emocionálního člověka, který u filmů, které skutečně chytí za srdce brečí pravidelně a to i při reprízách. Vykopávky mě ale skutečně nechali zcela chladným a přitom jsem v nich cítil momenty, které po slzách vyloženě volají. Neviděl bych přitom problém v tom, že jsou Vykopávky tak standardně britsky chladné, spíše v tom, že Stone na momenty, které skutečně mohli diváka dostat do emocionální křeče nevydřel na kost. Vykopávky jsou vlastně docela fajn. Chybí jim ovšem ten tah na branku, který by prodal, že koukáte na něco skutečně výrazného a spektakulárního. Samotná vrcholná vizuální a technická stránka a dost dobré herecké výkony totiž nestačí v protikladu s tím, že se fakt koukáte na v podstatě unylý a nezáživný film, který navíc naprosto nevyužívá svůj potenciál a vůbec se mu nepodaří prodat tu atmosféru, že se kopání v Sutton Hoo odehrává na pozadí 2. světové války. Je to pořád strašně hezký, dialogově víceméně snesitelný, herecky zahraný dost slušně a jinak vlastně už nejde cokoliv říct. Je to prostě tuctový. Gratuluji všem, kterým se ve Vykopávkách podařilo objevit něco speciálního a mohli si to užít výrazně více. Z mého pohledu se ale skutečně jedná pouze o slušné řemeslo, které šlo skutečně natočit zcela jiným způsobem a mnohem lépe. Ve finále jsou tak Vykopávky vlastně fajn řemeslem, ovšem obsahově vyloženě prázdným...... () (menej) (viac)