Němá barikáda

Vávra je znám, že si velmi často jako téma svých filmových počinů bere knižní předlohu, ale po shlédnutí němé barikády vím, že je umí zpracovat i daleko lépe (např. Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku). Obsahově se zpracování Drdovi knížky povedlo, samozřejmě uznávám, že ne všechny povídky se vešli a leccos se muselo změnit, ale jako celek působí Němá barikáda kompaktně a spoustu z Drdových povídek zde poznáte. Zaujali mě také známý herci v menších rolích (Marvan, Bek). (29.05.2012)

Výborně zpracovaný skutečný velkofilm z naší poválečné produkce s řadou významných herců předchozího období (Marvan, Řepa, Průcha, Šmeral) a generací nastupující. Věrný obrázek Pražského povstání 1945, možná lehce přizpůsobení době svého vzniku, ale nikterak nezkreslující základní fakt o době, kdy byl očekáván příjezd Rudé rmády. Vložené dokumentární snímky navíc dokládají historickou pravdu, kterou současný režim ideologicky zkresluje. Ano, Rudá armáda nás zachránila, což nikdo nepopře. Jednotlivé postavy a příhody jsou možná vymyšlené, ale tak nějak to vypadalo. A "němá" barikáda na Trojském mostě skutečně stále. (21.12.2020)

Dobrý film, určitě lepší než Osvobození Prahy, ale místy poněkud nudný, za což ovšem nemůže ideologie, nýbrž jeho rozvláčnější druhá polovina. Co se týče bitevních scén a přestřelek, Otakar Vávra nikdy nebyl žádný Jiří Sequens, ovšem vždy udělal maximum pro to, aby to, co právě točil, bylo co nejatmosféričtější. Tentokrát se mu to povedlo třeba při výborné scéně pátrání po odstřelovači nebo při montáži se stavbou barikády, když si naštvaní a odhodlaní lidé v dlouhém záběru podávají dlažební kostky. Opravdu škoda, že se film po hodině tak nějak okouká a člověk už jen čeká, kdy přijedou ty vyhlížené ruské tanky (v tomto případě tedy ten ruský tank) a bude konec. A i když se mi hudba Jiřího Srnky líbila (ve finále krásně spojil vlastní tvorbu s československou a sovětskou hymnou), Zdeněk Liška pro novější Vávrovy válečné opusy složil přímo nesrovnatelně zajímavější věci. (05.11.2015)

Ať si říká kdo chce co chce, Vávra v rámci možností natočil působivé válečné drama v u nás dosud nevídaném technickém a stylovém pojetí, které navíc dokonale funguje. Rověnž výbroně přenáší dobovou spontánnost a díky ní je snadné odpustit nekteré patetické scény (ovšem rozhodně ne žádný sentiment, opravdu solidní pokus o civilistní ladění). Za pozornost stojí Marvan, akční hrdinka Drapińská (i když na to jak se na začátku potácela z transportu se dost rychle zotavila) a opět tragická Vášová, které tyhle role prostě sedí. Z Vávrovy filmografie určitě jedno z vrcholných děl. (06.12.2009)

Drdovo sociální smýšlení a Vávrova precizní režie přebijí agitační nutnost doby. Skvělá akce, silné dramatické osudy jedinců - Halina v podání Barbary Drapińské je skutečně strhující - a celkové herectví drží u mě film v nadprůměru. Stejně tak Srnkovo hudba. Obraz lidské odhodlanosti a vlastenectví v té nejčistší a nejcharakternější formě. Vynikající válečný film. (15.09.2011)