Dny zrady I.

Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Film je brutálně zdlouhavý, dalo by se to zkrátit na polovinu, možná i více. Úlitba komančům taky na hodnotě filmu určitě nepřidá...Dvě hvězdy jsou málo, tři moc...ale dneska shovívavý nebudu. I přesto to jakousi dokumentární hodnotu má, ale vězte, že mě o to více mrzí, že se tento výsostný projekt nepovedl... (22.02.2011)

Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla. (12.12.2012)

Postavy ma dost štvaly. Predovšetkým komouši zobrazení ako poctiví a spravodliví ľudia bez jedinej chyby. Zatiaľ čo továrníci a buržuji pôsobia ako karikatúry, ktoré sa paktujú s Hitlerom. Stačí len vidieť tie ksichty vyžrané a je vám zle. Každý to hned prekukne. Ked ide veľký (naozaj veľký) sprievod k pražskému hradu, minister na hrade sa okamžite ozbrojí. Generál Syrový tu pôsobí ako zbabelý vojak bez hrdosti. Ale je tu aj dost priam monumentálnych scén. Už zmienený sprievod mal podla Krampolových spomienok okolo sto tisíc ľudí. To by dnes možno ani v Hollywoode nenatočili. Sú tu aj scény teroru obyvateľov pohraničia Henleinovcami. Tie sa maximálne vydarili a odpovedajú skutočnostiam. Veľmi chválim scénu zhromaždenia na Hitlerovom zjazde. Herec Gunnar Moller ho zahral mistrovsky. Dosť pôsobivá je aj záverečná prestrelka na hraničnom priechode. Lenže čo z toho keď je celý film natočený na zakázku KSČ. (12.06.2011)

Jediné, co bych tomuto filmu skutečně vytknul, je nejednotnost v mluvě, když tu Němci povětšinou mluví německy, avšak ve Sněmovně lordů či na schůzi francouzské vlády se mluví česky. Trochu to kazí dojem jinak slušné historické rekonstrukce, která je řemeslně i ideologicky na úrovni. Jakékoliv nebezpečí fabulace dějin samozřejmě nehrozí, většina z nás se rozesměje už při vyslovení onoho krásného názvu...Dny zrady - jak to zní, takřka jako starostlivý hlas taťky Gottwalda zachraňujícího republiku nebo komisaře Litvinova, který, buše do řečnického bultku, zuřivě prskaje a teatrálně mávaje rukama, horuje za zachování suverenity samostatného státu (rok před sovětským obsazením východního Polska a napadením Finska, dva roky před obsazením Litvy, Lotyšska, Estonska a Besarábie). No, nádhera. Slintající továrníci a agrárníci - umaštěný, přežvykující Beran a podlý kapitalista Preiss zrazují republiku, ruku v ruce s ubátými polovičatými politiky sladké Francie a hrdého Albionu. Styďte se, vy zachovatelé míru, vy vyslanci civilizace! (27.02.2006)

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. (19.05.2011)