Dny zrady II.

Tenhle komentář píšu víc jak měsíc po shlédnutí filmu, v zájmu objektivity. A tvrdím, že z hlediska historického ani dramatického tam není nic, co si zaslouží takové odsudky, které se v některých komentářích objevují. Důvodem je zřejmě nesmyslně agresivní averze už jen proti slovu komunis-ta/-mus. Je samozřejmě zcela nepochybné a zřejmé, že vyobrazení Gottwalda a spol. jako těch pravých obhájců republiky je dobově podmíněno, některá slova z davu až tahají za uši, ale co se týče cesty k Mnichovu, jeho politického pozadí a rolí jednotlivých aktérů, jde o podání věrné a působivé. Plně se podepisuji pod komentáře sportovce, dr.fish (u prvního dílu) a některých dalších. Vávrovy schopnosti jsou patrné v davových scénách, herci jsou přesvědčiví a hudba pasuje. JESTLI NĚKDE SMRDÍ HOVNO, JE TO HOVNO ZRADY, PROTOŽE NEBÝT JÍ, NEMUSELI TU TEĎ NĚKTEŘÍ ŽEHRAT NA KOMUNISMUS. JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY TZV. DEMOKRATÉ DĚLALI CO MĚLI, HITLERA BYLO MOŽNO ZASTAVIT. (28.09.2008)

A druhá část spiknutí vládců Evropy, kde je zdůrazněno chování komunistů jako jediné správné a zdůraznění, že Sovětrský Svaz je přítel jediný a ten nejlepší. Zákulisní dohody bez účasti zástupců Československa předkládá Československu diktát. Z toho vyplívá, že jediným připraveným na válku byl do jisté míry jen Hitler se svým Německem. Chamberlain (Jaroslav Radimecký) je zde vyobrazen jako člověk, který nemá rád odporu při vyjednávání, ale protože si uvědomuje slabost své země, schválí a prosadí všechny Hitlerovo nároky vůči Československu. Daladier (Martin Gregor) je sice postaven do trochu příznivějšího světla a dokonce se snad rozhodoval o možné pomoci, ale nakonec oba dva ve jménu uchování světového míru, připouštějí historickou a národnostní křivdu. Zřejmě jim oběma pozdě došlo, jak se to bude vyvíjet dále. Klement Gotwald (Bohuš Pastorek) je zde vyobrazen jako jediný zastánce prostého lidu, který se snažil organizovat nějaký odpor, dokonce jsem v něm občas spatřoval postavu Jana Žižky z Vávrových filmů 50. let. Lidový dobrák, který chce pouze blaho lidu a je ochoten obětovat vše, zvlášť když to nebude jeho. Za zmínku už snad jen stojí rozhořčení komunistických bojovníků, když se rozhodlo, že se územním nárokům Německa podrobí republika bez odporu. Ano to rozhořčení na neschopnost kapitalistického státu, který jde vždy proti lidem chápu. Bohužel komunistické zřízení neznamená lepší svět, jen je jinak upravený a lže se úplně všem. (15.03.2010)

Ještě několik dní po shlédnutí tohoto skoro dokumentu se mnou cloumal vztek z mnichovské zrady. Tohle byl hnus nejtěžšího kalibru a proto bysme si měli hlídat a vážit si své historie a tradic a nenechat si nic diktovat od velmocí jako je Francie, V.Británie a spol. Protože v konečném důsledku každý bude zachraňovat svůj kejhák. K.rvy jedny!!!!!:-((( (13.12.2018)

Je to o malilinko lepší než první díl.... Bylo tu trochu víc akce, dokonce sem tam probleskla snaha jak Edvarda Beneše, tak některých jiných o vyřešení situace jinou cestou. Navíc tu až tolikrát nezaznělo odvolávání se na sovětskou pomoc a scéna naštvaných vojáků v pevnosti se zakládala na skutečnosti... Závěr zobrazující odchod vojáků z pevnosti a přesun obyvatelstva do vnitrozemí by pak byl skvělý, kdyby se na konci neobjevil výrok Klémy Gottwalda... Takže i když je to pořád hnusná politická agitka, druhý díl nebyl tak příšerný jako ten první... (12.10.2011)

První díl končí mobilizací, v druhém se postupně dostáváme k samotnému sjednání a podpisu Mnichovského diktátu, rovněž zde také vrcholí propagandistické snahy soudruhů o heroizaci komunistů, jakožto jediných správných a vševědoucích lidí. Scény jako vysídlování Čechů z pohraničí, opouštění pohraničních pevností, jsou dobře natočené a plné opravdu silných momentů. Herci předvádí dobré výkony, role jsou uvěřitelné a potěší zajímavé dobové výroky. Druhý díl mě osobně však už trochu nudil, nemá takový tah na bránu jako díl předchozí a vadila mi i již zmíněná stále větší propaganda. Korunu tomu dal úplný závěr, kdy se na obrazovce objeví výrok Klementa Gottwalda. To už bylo i na mě moc. Chápu, že se musel Otakar Vávra soudruhům nějak zalíbit, aby mu snímek pustili do kin, popřípadě v režim sám věřil, těžko říct, ale to už mi přišlo úplně ujetý a mimo. O trochu slabší, než Dny zrady I, ale dívat se na to dá. 5/10. (09.11.2020)