Dívka na koštěti

Další Vorlíčkovina a další porce super zábavy a humoru. V hlavní roli mlaďounká Petra Černocká s Hrušínským, za zlouny a grázly je to tradičně mladý Kraus a spol... Snad za to mohl skvělý scénář, snad nasazení jen skvělých herců té doby.. Tohle prostě vyšlo a na Saxánu se kdykoliv rád podívám s gustem znova a znova... Závěrečná honička byla luxusní! 4 králičí uši. * * * * (02.05.2013)

S odstupem delší doby hodnotím, že pánové scénáristi popustili uzdu fantazii a to byl naprosto geniální tah, nepamatuju si u nás ani v zahraničí (Jistý kouzelník s jizvou na čele) kouzelnější čarodějnickou komedii, která by mi takhle učarovala. Na jedné straně sympatičtí Saxana, Honza Bláha a upír Menšík, na straně druhé občas docela pořádně zlá trojice žáků. Občas jsem žasnul, co všechno z toho dokázali vytěžit, že nezůstali u jednoho kouzla nebo že kouzla nebyla použita jen jednou. Naopak - divák si užije proměňování lidí na všechny možné způsoby. Určité kouzlo ale ta kouzla stále mají, i když někomu možná můžou připadat zastaralá. Na závěr jen velký shout-out všem hercům i herečkám ve vedlejších rolích, nikdo mi tam nepřebýval. (08.07.2014)

"Tak nezdržuj, my jedeme světit kostel do Švýcarska, jeď vole!" Kouzlící trio puberťáků ve složení Rousek, Adámek, Bujnoch mě bavilo o něco víc než celá pohádková říše a o dost víc než Saxana s Honzou. Nicméně dětské vzpomínky na prodlouženou končetinu, babské ucho a na Kryštofa Kolumba cestujícího vodovodem ze mě stále ještě nevyprchaly. Taky jsem se tehdy naučil kouzlit, takže dexempo krumplex, dexempo multo šupoplex, vydravoplex vebete mexaboplex, rudexe ux, dexempo vederex a rozhodně nesmím zapomenout na vexopure nobleti hemenex. (26.05.2016)

DÍVKA NA KOŠTĚTI znamená v české škole pohádkové tvorby oproti TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU cosi jako náznak civilizačního posunu, rysu, který bude tento směr žánru charakterizovat i po celá osmdesátá léta. Prolnutí pohádkového a skutečného světa - vůbec poprvé - v této souvislosti rozšířilo tvůrcům nebývalým způsobem možnosti a poskytlo příležitost k nevídaným replikám a postřehům, z nichž mnohé zlidověly. Pohádka zcivilněla a zesoučasněla. Přiblížila se a stala se jakoby hmatatelnější. Propracovaný scénář (doslova hvězdné trio Miloš Macourek, Hermína Franková, Václav Vorlíček) obohatil základní pohádkový tvar syžetu i scénáře o současné humorné prvky typického národního rázu a propůjčil tak dílu další rozměr. Oproti pohádkové tvorbě padesátých let se tak vykrystalizovala vývojově nová forma, z níž se naše kinematografie postupně vzpínala k dalším a dalším vrcholům. DÍVKA objevila nové tváře (Jan Hrušínský, Jan Kraus), jiným poskytla zcela nové příležitosti (Menšík, Bláha, Jedlička). Překvapivě dobře svou úlohu zvládla i Petra Černocká. Pokud se dříve za nejpopulárnější pohádky považovala díla vzniklá v padesátých letech, prosazením nové, civilní pohádkové tvorby přestala být tato orientace jednoznačnou. Nejen českému divákovi to určitě neublížilo. (12.09.2007)

Každý má nejaké filmy, ktoré všetci ostatní žerú, chvália ich, majú k nim nostalgické spojenie, ale jemu prídu obyčajné, nijako zvlášť zaujímavé. Pre mňa je jedným z takýchto prípadov práve Dívka na koštěti. Nie je to prúser, má to svoje fajn miesta, ale ako celok nič moc. Harry Potter komunizmu s vtedy peknou Černockou. (23.05.2016)