キュア
Réžia:
Kijoši KurosawaScenár:
Kijoši KurosawaKamera:
Tokušó KikumuraHudba:
Gary AšijaHrajú:
Kódži Jakušo, Masato Hagiwara, Jukidžiró Hotaru, Ren Ósugi, Taró Suwa, Makoto Togaši, Tecuši Tanaka, Joriko Dóguči, Akira Ótaka, Masahiro TodaObsahy(1)
Detektiv Kenichi Takabe vyšetřuje brutální vraždu prostitutky. Pachatel si není schopen vzpomenout, že vraždu spáchal. Za poslední měsíc je to už třetí vražda se stejnými znaky. Do obětí je vyřezán znak X a pachatelé si na nic nevzpomínají. Ve stejné době se na pláži objevuje muž, který trpí ztrátou paměti. Naštěstí narazí na učitele, který ho pozve k sobě domů. Další den jede detektiv vyšetřovat vraždu do učitelova domu. Zločin vykazuje stejné znaky jako předchozí případy. (-Rastaman-)
(viac)Recenzie (50)
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.25 - JAPONSKO - Někam do hodiny se mi to ještě líbilo, protože to někam gradovalo, neustále se něco dělo a ještě tam byla naděje na závěr se silným a chytrým vysvětlením. Místo toho ale Kurosawa přišel s nejobyčejnější možnou pointou, ale podanou co nejsložitěji, takže mu na to někteří skočili a vnímají v tom víc, než ve skutečnosti je. Přitom ta závěrečná "myšlenka" je vlastně krátkozraká a asi ani žádná není. Je to škoda, protože Kurosawovova snaha o pomalou atmosféru je zabitá tím (a trpělo tím i Kairo), že ji ten film nemá z čeho budovat a jen servíruje samoúčelné dlouhé tiché záběry na prázdná a hnusná místa, která mají tvořit depku, ale jelikož jim chybí vnitřní hloubka, která by tu depku budovala, tak jsou hlavně nudné a zdlouhavé. Co výrazně chybí formě mohl dohnat scénář, který má tak skvělý hororový námět, že by z něj mohlo být opravdu něco, ale ne v takové podobě, do jaké se to pak dostane. Je to podobně Nenávisti, ale na rozdíl od ní je tohle na mnohem vyšším levelu, protože to celé dá smysl. A mohlo to být ještě lepší, kdyby to bylo dobře pojaté. Kurosawa sice věděl, co chce, dokonce i věděl, jak to chce podat, ale to nutně neznamená, že na to šel dobře. Jo, a nechápu, proč se to tak často zaměřuje na to, že vyšetřovatelova manželka je stejně divná jako ten tajemný chlápek. Celou dobu jsem čekal, že se ti dva střetnou, bude souboj myslí jak v Death Notu (i když ne doslova) nebo schopností jako ve Světlu (ale ne tak "lacině"), ale ono prd. Nakonec ta její psychická nemoc byla naprosto k ničemu a zbytečný detail ve scénáři. 3* ()
Perfektní japonskej mysteriózní thriller s pekelnou, pomaličku budovanou atmosférou a zajímavým příběhem. Námětem to trochu připomíná jeden z velmi dobrých dílů Akt X (Pusher - Nutič) ze třetí série. Závěr mě stejně jako kupa jiných asijských psycho filmů nechal ve vyjukaném překvapení - co to jako mělo znamenat?! Tyhle nejednoznačný vyhrocenosti holt Asiati umí. A přestože mám radši, když vím, nebo aspoň tuším, na čem s filmem jsem, i tenhle přístup má něco do sebe. Každopádně už jen pro tu dusnou atmosféru je nutné tento temný thriller doporučit. ()
,,PODŘEŽE NĚKDO NĚKOHO TAKOVÝM ZPŮSOBEM, PROTOŽE HO K TOMU DONUTIL ĎÁBEL?“...... /// Tíživá atmosféra a pomalý tempo… Dlouho jsem se držel, a měl jsem co dělat, abych víčka udržel. Před zavřením, samozřejmě. Ďábel, misionář (či co je to za hajzla), vyslán rozšiřovat vědění mezi prostý lid si to sere po Japonsku a dlouho (dlouho, d l o u h o) je to takový voťukávání… Pak jsou kostky vrženy, tempo se nemění a ty zkurvený víčka nechápou, že se to prostě tak táhnout má! Kladem nechť je opravdu zvláštní (až ďábelská atmosféra) a zajímavej námět. Mínusem … tak schválně… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Franz Anton Mesmer? Neznám... 2.) Na filmech mě zajímaj jiný věci, než tempo. 3.) Lidi kolem mě, začínaj všude dělat ,,X“. 4.) Thx za titule ,,Hladass“ /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Zřejmě jsem nebyl na film správně naladěný,ale takhle dlouho jsem se při Japonském thrilleru, už dlouho nenudil. 2* za krvavé vraždy,kterých bylo pramálo. ()
Ufff ... Tak tohle je skvost!!!! Geniální, téměř, geniální japonské dílko ... Má to ale dvě "ale". To první je, že tenhle film opravdu není pro každého a ne každý ho zcela pobere a tím pádem i procítí "uvnitř". Druhé ale je, že základní premisa - systém/technika - se kterou film pracuje, je nesmysl. Dobře, ale je to film, horor, zábava, tak jsem přistoupil na mírně naivní druhé "ale" a film mne doslova pozřel, vzal mi téměř půdu pod nohama, vyděsil, zdeptal, zadusil a vyplivnul do kouta ... Pokusím se podat obsah filmu trochu jinak, než asi většina uživatelů zde ... Představte si, že máte zabijáka, který osobně nikoho nezabije, navíc působí úplně vypatlaně, ale dokáže slovy, dialogem, vyptáváním a dalšími psychologickými technikami přimět každého, a tím myslím doslova každého (!!) člověka k následné vraždě. Na druhé straně máte detektiva, který pomalu, ale jistě zjišťuje, co je tenhle "parchant" zač a snaží se jej dostat. Ten film je vlastně takový "souboj titánů", trochu podobný v tomto směru řadě Jihokorejským filmům posledních let. Detektiv jedinný má jedinou výhodu oproti všem ostatním. Tím je skutečnost, že se stará o manželku, které silně progreduje roztroušená skleróza/demence. Proč je toto pro něj paradoxně výhoda v konfrontaci s "psychošílencem" je docela dobře vykresleno ... Záhadný zabiják je například schopen zmanipulovat policistu, aby ho pustil z vazby a zabil kolegu. Cokoliv, nikdo pro něj není překážkou. Navíc to dělá s TAKOVOU SAMOZŘEJMOSTÍ, že z toho jde opravdu strach!! Scény, kdy hlavní hrdina poprvé vyslýchá "psychošílence" na policejní stanici, kdy ho hledá v temném skladu, kdy jej navštíví v cele jsou doslova gigantickým-psychologickým soubojem neuvěřitelného kalibru. U toho jsem ani nedutal, přitom všechno se odehrává jen v rámci rozhovoru!!! Přitom je to víc, a mnohem napínavější, než sebešílenější akční scény!! Chvílemi film dosahuje tak tíživé atmosféry a na tlaku na psychiku diváka, že jsem z toho šel opravdu do kolen. Závěr je pak už jen totálním výstřelem děla mezi oči ... Nepředvídatelné, naúnosné, těžkotonážní, ultra-psychologické ... Nedoceněný SKVOST!!!! (zřejmě jen pro vyvolené ...). ()
Kriminální mystérium, během něhož jsem si vzpomněl na filmy Sedm a Suicide Club. Příjemně tajemné, atmosféricky naléhavé, herecky přesně trefené, ale bohužel i dost ukecané a zatraceně natahované. ()
Blazeovaná rybička Dory na cestě do vaší hlavy.. Tísnivé ruchy, znepokojivé zvuky a interiéry tak strohé, že vazební cela vypadá skoro stejně jako detektivova kuchyň. Kurosawa drží diváka od té chladné elipsy násilí a zmaru na distanc a když to chvílemi zkouší přes surrealismus, skoro jej ztratí. To Kódži Jakušo, postupně vtahovaný do víru událostí a na prázdno jedoucích praček, činí pravý opak. Asi nešla ta číšnice na konci krájet sushi, co..? ()
Znepokojivý, mrazivý thriller s pomalou, ale poriadne tuhou, miestami až hororovou atmosférou. Detektív Takabe vyšetruje miestne vraždy, páchané rovnako brutálnym spôsobom, pri ktorých sa našli aj páchatelia, no nemajú žiadny motív. Následne sa objavuje zmätený mladík, trpiaci extrémne krátkou pamäťou a detektív zisťuje, že ho so všetkými vraždami niečo spája. Film má skvelý, prepracovaný dej, ktorý vyžaduje premýšľanie a na diváka sám od seba nevybalí to čo sa v ňom skrýva, čo sa naplno prejaví v nejednoznačnom závere. Svojím dospelým, nekomerčným spracovaním, pomalým plynutím a špecifickou atmosférou, ktorú by som opatrne prirovnal k mixu Seven a Audition, tvorí naozaj netradičný a hlboký kúsok. Mňa však tá pomalosť miestami až príliš ubíjala, hoci výsledný dojem je jedno malé wow. A to, že nad filmom intenzívne premýšľam aj ďalšie dni po pozretí je tiež iba pozitívom. ()
Kiyoshi Kurosawa natočil v tomto tisícročí niekoľko filmov, ktoré sa mi dosť páčili a pomerne vysoké očakávania som mal aj od tejto jeho klasiky, keďže už len pri Kairo, ktoré natočil o pár rokov neskôr mi dokázal, že vie perfektne pracovať s atmosférou, ktorá je pri takýchto mysteriózne ladených krimi thrilleroch veľmi potrebná, ale tentoraz sa neubránim sklamaniu. Zápletka na prvý pohľad pôsobí dobrým dojmom a síce nemôžem povedať, že by dej bol zlý, pozeralo sa mi na to celkom dobre a pár momentov sa vydarilo, ale inak mi už prakticky po chvíli bolo jasné, že z tohto nič výnimočné nebude, hlavne sa mi to celé zdalo až príliš monotónne, chcelo by to podstatne lepšiu gradáciu, takto sa to v pomalom tempe a bez nejakých zapamätaniahodných scén nieslo až do konca. O nejakej žánrovej akcii sa tu tiež moc hovoriť nedá, skôr len pár priemerných usmrtení. Po stránke obsadenia poteší hlavne charizmatický Koji Yakusho v hlavnej úlohe, ktorého vždy rád vidím a hlavne pri takýchto postavách, ale nájde sa aj pár známych tvárí v menších úlohách. No chcelo by to lepšieho záporáka, čo by to výrazne oživilo. A Kiyoshi Kurosawa síce neodviedol zlú prácu, ale aj tak som od neho čakal viac, komorné krimi thrilleri s nižším rozpočtom mi neprekážajú, takže vizuálne som s tým nemal problém, ale tá atmosféra mohla byť omnoho lepšia a ani napínavé mi to moc neprišlo. Takže neľutujem, že som si to pozrel, Cure ma zaujal už dávnejšie, ale očakával som atmosférickú japonskú klasiku a dostal som skôr len obstojný žánrový priemer na jedno pozretie. 64% ()
Séria záhadných vrážd. Séria páchateľov. Jeden spoločný znak. Písmeno X vyrezané do hruďohrdla obetí. Čo alebo kto spája páchateľov? Na scénu vstupuje záhadný mladík. Nič si nepamätá. Všetko zabúda. Náhle kadečo vie. Jeho čudné správanie vyšetrujú policajti i psychiatri. Na scénu vstupuje záhadná minulosť mladíka - štúdium medicíny. Niečo sa akoby odmotáva, niečo naopak zamotáva. Čím ďalej do histórie sa v pozícii diváka dostanete, tým viacej blúdite v zákrutách mladíkovej duše. Čo všetko vedel? Aké motívy ho viedli k jeho správaniu? Potom tu máme vyšetrovateľa a jeho psychicky chorú ženu. Mladíkovi sa v slabej chvíli posťažuje, ako ťažké je hrať pokerovú, neúprimnú tvár v práci, že nič z jeho rodinného psychického pekla s manželkou sa ho akoby netýka. Mladík počúva. Jeho posolstvo nekončí. Čašníčka v závere berie do rúk ostrý nôž. Akoby chcela rezať X. No nevieme. Opona padá. Titulky. Tajomné posolstvo aj príbeh o zákrutách duše, niekedy ovplyvňovanej silnou mysľou niekoho iného. Zámerne nedovysvetlené, ponechané na douvažovanie a domyslenie divákom. ()
Inšpektor Takabe je spolu s kolegom Sakumom zo psychiatrie privolaný k vražde mladej prostitútky. Na mieste činu je zadržaný aj samotný páchateľ, ktorý sa síce ku skutku dozná, no na nič konkrétne z jeho konania si nespomína. V mestečku Shiomi sa v posledných týždňoch objavilo niekoľko podobných prípadov "zabudnutých" vrahov. Všetky majú spoločnú ešte jednu vec. Vyrezané písmenko X do hrdiel obetí. Podarí sa nakoniec Takabemu a Sakumovi vyšetriť tieto záhadné vraždy? Horor nie, no výborný mysteriózny thriller určite áno. Film je zameraný na vyšetrovanie, skĺbené s určovaním psychickej diagnózy. Priznávam, mňa zaujala najmä tá druhá stránka príbehu - 70%. ()
Kurosawův trenažér na pozdější a lepší Kairo. Podobně tísnivá, i když zdaleka ne tak hutná, atmosféra, nejasné náznaky bez odpovědí, manipulace s myslí a „mizení“ osob(ností). Výsledek je rozhodně působivý a velmi dobře koukatelný, leč rozhodně ne strhující ()
Zde se nešetří hvězdami ani pochvalnými komentáři ale já si nemůžu pomoct. Tohle šlo úplně mimo mě. Film mě vůbec nechytl a prakticky celou stopáž jsem protrpěl. Přiznávám, že jsem měl tendenci film několikrát vypnout. Hlásek v hlavě mi pořád našeptával. Vypni to. Vypni to. Neposlechl jsem a protrpěl jsem si to až dokonce. Zajímalo y mě čím tenhle film všechny tak uhranul. Evidentně film do sebe něco má já to v něm ale nenašel takže je asi chyba na mé straně. Tak či tak tentokrát nemůžu jinak než dát jenom 1hvězdu. ()
Nemuzu, si necenit sugestivniho Kurosawova stylu. Unikatni atmosfera, temnota v jeho filmech opravdu desi. Vynikajici Koji Yakusho pod taktovkou sveho casteho rezisera opet prirozene uhrancivi. Strasne zajimavy film. ()
Jeden z těch filmů, které si vám po skončení projekce sednou za krk a dřepí tam a dřepí - a studí, mrchy. ()
Veľmi originálna japonská detektívka reznutá mysterióznom, avšak ako horor by som ju nešpecifikoval. Bohužiaľ som film videl s divnými titulkami a lepšie som nezohnal, takže mi čiastočne skazili zážitok. Problémom číslo jedna však bola pre mňa inak vyzdvihovaná atmosféra. Príbeh sa odohráva v bytoch, v ktorých by som nechcel žiť, vo štvrtiach, akým by som sa v japonských mestách vyhýbal a v nemocnici, kde by som nikdy nechcel byť hospitalizovaný. Nepripadalo mi to temné, skôr len nepríjemné a málo vygradované. 70% ()
Čo sa konkrétne teda týka tohto japonského režiséra Kijoša Kurosawu, ktorý i napriek tomu, že nemá vôbec nič spoločného so svojim mimoriadne slávnym menovcom Akirom, s ktorým sa mimochodom stretávam po prvýkrát, a pevne verím, že nie naposledy, tak som zároveň naprosto presvedčený zrovna o tom, že toto pozoruhodné, kinematografické diel(k)o z roku 1997, ma nielen v plnej miere dosť zaujalo a nadchlo, ale súčasne tiež malo k priamej dispozícii i práve toľko rôznych a špecifických vlastností, koľko skrátka ani nebolo zapotreby (v podstate tým mám na mysli predovšetkým to, že autor svoj film obohatil viacerými motívmi a značnými aspektmi) , a to od samotnej, akustickej stránky, vďaka ktorej to naprieč touto snímkou len tak väčšinou poriadne dunelo, skrátka, zvuk bol jednoznačne dominantným článkom tohto 「vedeckého thrilleru」 , čím sa následne konečne dostávam i k tomu, čo môže vari divák napokon od tohto znepokojivého, aj vskutku k tomu i nemenej desivého filmu, vlastne očakávať, t.j. dianie okolo rozporuplného detektíva Keničiho Takabea, ktorý je/nie je na stope snáď ešte rozporuplnejšej postave, než je predsa on sám, samozrejme, že moje tvrdenie je zatiaľ ešte mierne『pritiahnutým za vlasy』 , pretože, nakoľko obidvaja stoja na opačných stranách barikády: zákon & zločin, tak je táto poznámka momentálne absolútne neprípustnou..., rovnako sa opierajúci aj o psychologické a mysteriózne prvky, kedy tým pádom uzrelo svetlo sveta Vyliečenie s naozaj dusnou atmosférou, a to ani nehovoriac o samotnom zakončení tejto snímky, nad ktorou budú visieť samé otázniky, alebo ani nie, keďže sa to dalo očakávať...? • Po scenáristickej stránke to môže pôsobiť trošku mätúco, no zdanie väčšinou iba klame, lebo to do seba všetko náramne kvalitne zapadá, ako povedzme ozubené koliesko do hodín, i keď zase na druhej strane nepopieram ani to, že postupne prebiehajúca línia udalostí, ma čoraz intenzívnejšie prekvapovala, až som (z)ostal z nej totálne zarazeným. • Protagonistu stelesnil 「chameleónsky predstaviteľ」 , Kódži Jakušo, ktorý ma čím ďalej, tým viac prekvapuje, keď sa podľa mňa jedná o špičkového herca s vysokým, tvorivým potenciálom. • Zaujímavo nakrútený film, nad ktorým budem ešte hodnú chvíľu premýšľať. ()
Nejvíc tu působí stísňující prostředí. Neútulné nemocnice, zanedbané doby, oprýskané zdi. K tomu minimum hudby a podivný vývoj, kdy se nedá věřit ničemu, co postavy vidí a slyší. Postava policajta a jeho kamaráda psychologa tu funguje výborně, jak ta profesní, tak ta soukromá část. A na konci do sebe všechno brutálně zapadne. Dobrý, fakt dobrý. ()
Když vás svrbí, tak někoho rozkuchejte a uleví se vám. Tohle jsem si z filmu odnesl. Neskutečně zbytečně dlouhé scény, neuvěřitelně depresivně podané japonské město, lidské vztahy, všechno. Příběh jak z Fallen, akorát zde chybí kladný hrdina (Kijoši nějak zapomněl na Vonnegutova pravidla). A pokud se mohu dopustit SPOILERU, tak jsem asi po půl hodině projekce prohlásil, že jestli zabije polda svou manželku, tak mě takový konec nas.ere, tak hlásím, že nas.ral. KONEC SPOILERU Některé prvky, vedení kamery, rámování apod., využití ruchů místo hudby. mi přišly zajímavé, ale celkově jde o pro mne zbytečný film. ()
...tísnivý a temný snímek s hezkou atmosférou a dobrým námětem..Mě osobně tam ale něco chybělo-něco co by mě více vtáhlo do příběhu a propojilo s charaktery...za mě je to na půl cesty mezi 3 a 4 ()