Perníková věž

Vizuál i střih parádní, muzika sedla, pár fakt dobrých režijních nápadů. Scénář ale rval všechny vjemové orgány napojené na soudnost a po přečtení anotace jsem věděl jak film dopadne od dvacáté minuty. Strašně přepálené pseudo stylizované cosi. "Výpovědní hodnota" (či snaha o ni) je fakt spíš jen úsměvná. Ale jak říkám technická stánka šlape a mám rád Dolanského a ještě radši Dorku Nvotovou (po drogové problematice nejpodstatnější důvod, proč jsem si film pustil), takže u mě dobrý. A nutno podotknout, že film má vzrůstající tendenci a svoji sklepáčnost fakt nezapře. Pokud by však člověk od filmu čakal něco víc, na československé scéně už je dneska naštěstí ranec filmů, které mu o dost víc dají.. (10.12.2017)

Nejtěžší na tomhle filmu je poznat, jestli to jako někdo myslel vážně. Ta pověstná "sklepácká trapnost" je tam docela často. Ale ten film tě tak hezky přenese do devadesátek (i když je z roku 2002), že je to prostě zábavný. Škoda tý pointy, kterou jsem bohužel uhád asi po 5 minutách. Timhle pojetim tradičního poselství "drogy jsou špatné, áno?" je to fakt značně groteskní. (60%) (19.02.2022)

Jsem opravdu mile překvapen! Dokonce ještě více! Nadšen. Už je to doba, co jsem to viděl, tak jsem si to dal teď nedávno znovu. Herecké výkony kolísají, ale J. Dolanský je skvělý! Celkově příběh za moc nestojí, i když vyústění je drsné a moc povedené! Jde o takový český Requiem za sen. Ale mě se to vážně líbilo, i když nesnáším prostředí drogových hovad.... (21.06.2011)

Naprosto nezvládnutý scénář, timing scén, dialogy, střih, snad jen kamera je slušná. Dialogy skutečně tahají za uši celou dobu, a oba hrdinové mi fakt nejsou ničím sympatičtí. Nemám ani rád filmy o prázdných lidech potácejících se odnikud nikam. A kdo je vrah, neříkejte mi, že je to tak komplikované, že to nikomu nedošlo během prvních chvil filmu. A jestli to mělo nabídnout nějaký pohled na dnešní feťáky, tak je to spíše oslavuje, než haní, a ta rovnováha mezi dramatem a komedií - tedy aby to byla tragikomedie - zde rovněž nefunguje. koho je mi líto, je Dočolomanský, který se zde zbytečně zahazuje. (19.05.2016)

Svého času se na tenhle film chodilo jako na nové Samotáře, jenže on je spíš nový Requiem For A Dream. Pochopitelně bez všech jeho kvalit. Příběh je stejně banální jako předvídatelný, což u Aronofského drogového thrilleru nevadilo, ale Perníkové věži to podráží nohy, protože jinak není kde brát. Herci jsou - mimo sympatického Jana Dolanského a Vladimíra Marka úplně tuctoví, a navíc příšerně dabovaní. Mix zvuku je celý ohavný, což atmosféře rozhodně nepřidává. Scénář se ji navíc ředil neustálými vtípky, z nichž většina jen prošuměla. Šteindler zkoušel co se dalo, takže jsem měl občas pocit, že točí absurdní drama. Krásným příkladem je zpívací scéna, která nemá vůbec žádný důvod, pointu, ani význam. Zaujal mě alespoň depresivní závěr. Před dvaceti lety mně z něj trochu mrazilo. Dnes už ani to ne. (10.02.2022)