Drazí soudruzi!
Dorogije tovarišči
Dear Comrades!
Réžia:
Andrej KončalovskijKamera:
Andrej NajďonovHrajú:
Julija Vysockaja, Andrej Gusev, Vladislav Komarov, Ivan Martynov, Denis Zajnullin, Alexandr GochVOD (3)
Obsahy(2)
Provinčné mestečko na juhu Sovietskeho zväzu, rok 1962. Ľudmila, oddaná funkcionárka komunistickej strany a idealistická veteránka z druhej svetovej vojny, je metlou na všetko, čo vníma ako protisovietsky postoj. Spolu s ďalšími miestnymi funkcionármi strany ju zaskočí štrajk v miestnej továrni, na ktorom sa zúčastní aj jej vlastná dcéra. Keďže situácia sa rýchlo vymkne spod kontroly, Ľudmila začne po dcére zúfalo pátrať, pričom čelí zákazom vychádzania, hromadnému zatýkaniu a bezohľadným pokusom úradov zakryť štátne násilie. Jej kedysi nespochybniteľná viera v stranícku líniu je otrasená rastúcim povedomím o ľudských stratách, ktoré trhá jej svet na márne kúsky. (Film Europe)
(viac)Recenzie (55)
Parádní námět, obsahově taky velmi zajímavé, ale příliš dlouhé, takže to strašně ztrácelo tempo a to je obrovská škoda. Být každý záběr o pár vteřin kratší, bylo by to hodně napínavé a nejvyšší hodnocení bych určitě zvažoval, takhle lepší průměr. 65% ()
Az dokumentarne ladene drama, ktere ukazuje "Novocerkassky masakr" ocima jedne oddane soudruzky, ale predevsim matky. Vyborne dialogy, bavilo me to od zacatku do konce. Mozna to postradalo lepsi vypravu a zpracovani stavky samotne..., ale chtel bych po osmdesatce tocit takove filmy. Velmi dobre drama. ()
Od začátku filmu na nejvyšší obrátky, režie drží tempo pevně za pačesy. 4:3 černobílý obraz, co scéna, to promyšlená kompozice. Za minutu důvěra v kameramana, za pět minut k celé produkci, divák je bez váhání v roce 1962, není čas na oddech, zboží dojde, sirény houkají, tajemník je na cestě, podněcovatelé nelení, KGB a strana taky ne, evakuace straníků v běhu, armáda v ulicích... Houstnoucí atmosféra, žádné slitování, strana tu není od toho, aby se přemýšlelo a stávkovalo, neprojde jim to zadarmo, o rozhodnutí ústředního výboru nemůže být pochyb, je třeba postupovat rázně, řádění chuligánských živlů se musí zastavit. Rozdejte jednotkám municí! Současně spusťte mašinérii na odklízení stop. Tyhle mechanismy fungují dodnes. Tak trochu jiné Pelíšky... ()
Když komunistická vláda v roce 1962 zvýší ceny potravin, vstoupí do stávky vzpurní pracovníci z malého průmyslového města Novočerkassk. Masakr, který poté následuje, je viděn očima oddaného stranického aktivisty. Zázrak že se také v Rusku něco nepovidlo .... ()
Pro mě to bylo až moc nezúčastněné a studené, ale chápu o co se Končalovskij snažil. Přerod hlavní "hrdinky" z horlivé aparátčice přes deziluzi do tiché rezignace tak nějak schrnuje vývoj kterým si - sice ne v průběhu dní, ale spíše let, prošla většina společnosti která měla tu smůlu že žila v komunistickém režimu, ale málo platné, když chybí emoce, tak tím trpí síla výpovědi. Trochu mě překvapilo, že se scénář zaměřil jen na pohled vládnoucí vrstvy a aktéry dělnické vzpoury odsunul do pozadí. Hněv lidu tak působí téměř jako přírodní katastrofa. Objevuje se nečekaně, s devastujícími účinky a nemá žádné přesně identifikovatelné viníky. ()
Drsná doba, která dodnes zanechala na východě nesmazatelnou stopu. Paradoxně éra Nikity Chruščova byla ještě relativně přívětivá, pokud se budeme obírat lidskými právy. Trochu jsem doufal, že se tam sám Nikita objeví jako car spasitel se svojí zázračnou kukuřicí a utne vzdor národa hned ze začátku. Alespoň jsme tak mohli sledoval vskutku strhující příběh v černobílé krásce, která mně sebral celý večer, jenž jsem měl vyhrazen na studium. Nu což, vidím teď jak pracovali nejvyšší státní složky, jak se zatajovalo, pletichařilo, vyráželi dveře prostých rodin a ideologové slovy a papíry roznesli rozsudek smrti při rozlévání té nejkvalitnější vodky jakou Rus poznala. Tahle země je prostě fascinující a nepřestává člověka udivovat. ()
Film zachytáva časy éry Nikitu Chruščova. Pokiaľ si niekto myslí že Nikita bol lepší ako Stalin je na omyle. Žukova najpv využil proti Berijovi, potom ho ako osobnosť ktorá ho mohla ohrozovať degradoval a upratal. Nikita nenávidel Stalina, tento obmedzený dedinský mužik bol jeho častov zábavkou. Neraz mu Gosudar vyklepával vyhasnutý popol z fajky na hlavu (od sypať si popol na hlavu), pri pitkách na dače musel tancovať kazačok a exovať stakany vodky. Aj preto ten srdnatý prejav o kulte osobnosti. Ale to je nepodstatné. Skoro vyvolal atomovú vojnu a v Katastri ZSSR previedol zápis Krymu Ukrajine ktorá je historicky od imperiálnej politiky Ivana Hrozného, cez Petra Veľkého a Katarínu Veľkú jednoznačne Ruský. Film skvele odzrkadľuje 50-roky, odhodlaní Komsomolci, všadeprítomná KGB, reminescencie na vojnu, vernosť myšlienkam komunizmu, dodržanie straníckej disciplíny za každú cenu a všadeprítomný STRACH. Oceňujem vyváženosť filmu. A starší pospomínajú na roky sociku keď verchška (alebo ich šoféri a sekretárky) chodili do obchodu služobným vchodom pre podpultový tovar alebo do diplomatických predajní. Ostatní sme praktizovali výmený obchod. Pozn.: toto asi nebola jedniná vzbura, história sa tejto téme radšej vyhýba ( a asi je to dobre). Nedá mi nespomenúť najväčšiu vzburu v Gulagoch. Najváčšia až po smrti Stalina ktorá sa odohrala až po smrti Stalina v dňoch 24.5.- 26.6. 1954 v Gulagu Kengir v centrálnej časti Kazachstanu. O nej je film Lyudoyed z roku 1991 https://www.csfd.cz/film/746335-lyudoyed/recenze Paradoxne, po smrti Stalina prvý prišiel s myšlienkou rozpustenia Gulagov už spomínaný Berija. Javili sa mu ako neekonomické. ()
Jedno slovo: drsný. Sleduješ ty prasata, jak jimi teče do bot a jen špekulujou na koho a jak to hodit, jak se z toho vyvléct. A do toho slepý svazačky typu "ta máma", který když zapálí pro nějakou takovou ideu, tak jsou řádně nebezpečný svině. Bylo mi z toho asi jako když Řezník poslouchá českej pop: zle na zblití. Scénáristicky: nenechal bych tam ten závěrečnej twist s přežitím dcery. Zbytečně to pak končí tak nějak podivně smířlivě. #každejdenpověsitaspoň30 (80%) ()
Plíživý přechod z Končalovského polodokumentárního stylu, ve kterém sledujeme vlastně katastrofický film (a divácké potěšení pramení zejména ze sledování samotného procesu řešení situace) do čím dál osobnějšího dramatu, kde se do centra dění dostává jedna samotná postava, přetvářená z vedlejší, rozporuplné, do hlavní, které patří divácké sympatie. S půlí stopáže přichází postupný obrat o 180 stupňů, kdy mizí detailní rozebírání kroků vládních činovníků a najednou se nám odpovědí na dílčí otázky nedostává, rozuzlení jsou záměrně vynechávána a ústřední enigma je odsouváno, nakonec zdánlivě vyřešeno a v posledních minutách převráceno naruby. Totální imerze do temných šedesátých let, kdy se situace měnila lusknutím prstů a moje touha po možnosti udělit šestou hvězdu. ()
Hloubkový ponor do Volhy. ()
Omlouvám se za sprostá slova. Kurevsky silné, kurevsky depresivní, kurevsky uzemňující a kurevsky uvěřitelné! Povinné pro všechny pomatence, kteří by ještě mohli v dnešní době věřit v komunismus. V postavě Ludmily je zobrazena celá tragédie sovětského Ruska. Ona ani na okamžik nezapochybuje a nikdy ji nenapadne, že by komunismus mohl být utopií a svinstvem. Ne, ideologie je v pořádku, jen ti lidé nejsou ti praví, aby dovedli Sovětský svaz ke komunismu. Klobouk dolů před tvůrci, kteří se nebáli ukázat pravdu! ()
Veľmi poučný film o živote v CCCP šesťdesiatych rokov. Ako vás režim krásne dostal kam chcel.. ()
Naprostá lahůdka podtrhující hlavní rysy Chruščovova Ruska. Stalinův teror už byl pojmenován jako chyby, které se neměly stát. Namísto ráje chybí potraviny, ceny toho, co se dá koupit, stoupají nahoru a mzdy se snižují. Lyudmila je naprosto oddaná soudružka tesknící po dobách, kdy bylo líp, tedy za Stalina. Klidně by vydala vlastní dceru stíhání, ale nikdy ne na smrt. Miluje ji, chci ji naživu a jen pomalu a neochotně ji docvaká, že je něco špatně. Když stávkující byli chuligáni a kriminální živly, proč se nesmí mluvit o těch zastřelených? Lyudmila není nastavena, aby plně otevřela oči, soudružství je její identitou. Bojovala za vlast ve válce a chce věřit jejím představitelům. Už Chruščov jí v tom udělal zmatek a vytoužené ráj, kterému uvěřila, se vzdaluje. Dcera dokonce mluví o právu na shromažďování. Pár suprových dialogů a hlášek: - Napadají tě otázky? Hm, ty přece dostáváš příděly pro straníky. - No a? - To, aby tě žádné otázky nenapadaly. „To, že žijeme v socialismu, je taky státní tajemství.“ „V co mám věřit, když ne v komunismus?“ ()
Povedený noir film o jedné tragické události, z komunistického "ráje dělníků", ve kterém "ouha" dělníci demonstrovali a dovolili si zpochybnit tento "ráj". Zaslouží si to vyšší známku už jenom za to, že to vzniklo přímo v Rusku. Slepý nekritický fanatismus hlavní hrdinky, k bývalému vůdci Stalinovi, taktéž pěkně reprezentuje stav tehdejší (možná z části i dnešní) společnosti s bolševismem a jeho propagandou zatemnělými mozky. ()
Rekonstrukce událostí v Novočerkassku 1962, kdy zdražení potravin vyvolalo stávku. Byli povoláni členové ÚVKSS Mikojan a Kozlov, stávka byla krvavě potlačena střelbou NKVD, vina byla svedena na armádu. Na tomto pozadí se odehrávají osudy komunistické funkcionářky, jejíž dcera se protestů zúčastnila a skrývá se...recenze https://www.slantmagazine.com/film/review-dear-comrades-takes-on-the-soviet-system-old-school-style/ ruské recenze: https://kinoart.ru/reviews/dorogie-tovarischi-svobody-net-i-etot-vopros-zasluzhivaet-obsuzhdeniya https://pda.spb.kp.ru/daily/2171206/4318827/ ()
Stalinových pohrobkov tu máme stále požehnane. Ja by som ich mlátil Chruščovovou botou po tých sprostých gebulách od rána do večera... ()
O Novočerkasském masakru... Nebo také o lidském hříchu, lži, zatvrzelosti, beznaději, pomoci, hledání a nalezení, pravdě, očistě a novém začátku i naději. Každý si může vybrat podle svého. Silný film. ()
Tak v tomto filmu se promítají dva směry. Jak komunistické tak demokratické. Hlavní roli hrála žena která byla těžká komunistka co popírala nedostatky v tehdejším období až do doby, kdy její dcera začne být nezvěstná. Ze začátku věří že se vrátí a tak si za komunismem pořád stála, avšak když jde do tuhého a začne být považována za mrtvou, tak její zkreslené představy o tomto směru ze začínají vytrácet z její hlavy. Až se to v její mysli obrátí naruby a na komunismus začne nadávat protože si uvědomila co ztratila. Avšak když dědovi který si dělal s komunismu srandu jde oznámit tu špatnou zprávu, tak se nakonec ukáže že dcera je naživu. Jen se schovávala aby jí někdo nevypátral. A její matka pocítila to štěstí že neumřela a dostala od života druhou šanci své neobjektivní chování vůči své dceři napravit. :-) ()
Přesný a úderný ruský zásah do vlastních řad o tom, jak se řeší "přechodné potíže" na cestě k ráji na zemi. 85% ()
Toto bolo celkom slušné a prekvapivé, že Rusi takto zaťali do živého. Škoda, že sa neukázalo viac, podstatne viac z masakry okolo ktorej sa celý film točí, keďže máme možnosť vidieť len zárodok demonštrácie a dve guľky, ktoré úplne zbytočne ukončia dva životy ľudí, ktorí s tým nemajú ani nič spoločné. Film sa hlavne zameriava na fanatickú komunistickú propagandu a následné zahladzovanie stôp tejto nešťastnej udalosti očami jednej vypláchnutej zarytej straníčky. Aj napriek absencií akcie a vypätejšej atmosféry bolo určitým spôsobom fascinujúce a poučné sledovať celú tú mašinériu zvrátenej ideológie, ktorá je podľa mňa ešte horšia ako národný socializmus. ()