Diskopríbeh

Videoklipově pojatý "muzikál", kde zhruba 1/2 filmu tvoří písně, přičemž asi ve třetině z nich je zabírán vrtící se Hrušínský otvírající pusu na playback. Celý ten příběh pseudo-revolty z mladistvé blbosti je navíc pojat velmi jednoduše (stejně jako montážní kvalita videoklipů) a tezovitě, tím pádem se k tomu Davidova hudba stejné úrovně docela hodí....Čím více je ten film starší, tím je ovšem zajímavější z hlediska historické hodnoty, tedy jako obrázek určité doby a produktu, který byl evidentně vytvořen, aby na něj chodili mladí lidé (příběh o nich, dobová móda, prostředí paneláků, písně hitmakera Davida a zmíněná videoklipovost). (14.05.2012)

Film postavený na písničkách Michala Davida. S nimi stojí a padá. Převážně se natáčelo v Plzni, ale některé scény se točily i v Praze. Ulice na sídlišti, kde Jirka s otcem bydleli se nachází na pražském sídlišti Řepy. Konkrétně by to měla být ulice Makovského. Já jsem si pořád říkala, že je mi to místo nějaké povedomé a nechtěla jsem uvěřit, že je to plzeňské sídliště. Scéna, kdy Jirka jde splnit sázku a nechat se ostříhat do hola se natáčela také v Praze, na Břevnově. Jde o ulici Bělohorská. (07.11.2009)

Ještě před lety bych Discopříběhu nedával moc dobré hodnocení, ale čím jste starší, tak nostalgie působí čím dál víc a i když jí pominu, tak stejně tenhle "muzikál" má něco do sebe. Má dobrý příběh, děj a Davidovy písničky se vám zavrtají hluboko do hlavy. Je to prostě chytlavý a místama vtipné zavzpomínání na dobu minulou. (24.04.2017)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 10/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// +hudba Michala Davida, celkový nádech filmu, vztah otce a syna -dnes opravdu vyznějí 80tá léta hodně křiklavě/// Já vám řeknu, že tento film se mi líbí strašně moc. A pokračování rovněž. Prostě tady je dobrá jak hudební složka (tedy za předpokladu, že máte rádi Michala Davida) tak i ta komediální. Je zde několik památných scén a když se to vezme, tak se na film klidně podívám i podesátý a rád. Vždy zvedne náladu a potěší./// Celkem 91%/// (22.09.2007)

Vím, že na určitou sortu populace účinkuje hudba i osoba Michala Davida jako dávidlo, chápu taky proč, ale taky vím, že jsou to mnohdy jen rádoby intelektuální pozéři. A beze studu se přiznám, že tenhle film, kterej jsem dosud viděl jen jednou v televizi ještě za ČSSR, a podruhý až nedávno kvůli přítelce (byla na něj zvědavá), mě hodně příjemně překvapil. Nejenom, že na české poměry je v něm minimum "úsměvnosti", "laskavé hřejivosti", nebo podobnýho humáče, naprostá většina jeho postav se navíc chová i mluví tak věrohodně a realisticky, až jsem čuměl. Jen ten Potměšil svýho nervního rtuťovitýho fotra dost přehrává, ale zase se mi líbilo, že je to takovej ten správnej panelákovej dělňas v tílku a trenkách a bral jsem to. Nejvíc mě ovšem udivilo, jak je děj filmu na dobu jeho vzniku absolutně apolitický. Ani slovo o socialismu, ani stopa po nějakém "nenápadném" ideologickém manipulování s divákem, naopak polovina děje jede ve stylu "západních" hudebních videoklipů, tehdejší mládež je zobrazena překvapivě nesocialisticky až rebelsky, mezi její hlavní zájmy patří vymetání hospod a diskoték, a čerta starýho jim záleží na socialismu a přátelství s SSSR, potažmo na škole nebo učňáku. Davidovy texty se sice nesou v takovém tom trochu otravném huráoptimistickém duchu, ten však nesouvisí s režimem, ale s věkem hlavních hrdinů. Je s podivem, že do toho soudruzi Soukupovi nekafrali, nechali ho něco takového natočit a ještě to poslali do kin i do televize. Jo a taky je to v dnešní době, kdy frčí sedmdesátkový a osmdesátkový retro, parádní kousek do mozaiky, ty záběry z plzeňských ulic byly senzační, škoda že se netočilo v Praze, to bych zavzpomínal ještě intenzivněji. (18.08.2022)