Diskopríbeh

To se nedá hodnotit. Z mého pohledu (rok narození shodný s filmem) se na to dá dívat dvěma způsoby. Buď realisticky, kdy hudba je příšerná, výprava otravná a příběh celkově utahaný. Jasný odpad. Nebo se na to dá dívat s nadhledem. Tedy trochu příběhu by se dalo vidět i v dnešní době, kostýmy jsou typicky 80. léta, písničky, no, celý film je jedna velká reklama na Michala Davida. Tedy solidní tři hvězdy. Ale co vybrat? Ano, správně radši nic. :D (14.10.2007)

Film je správně ujetá šílenost z 80.let. Jinak, když vidím, kolik lidí dává odpad z pofidérních důvodů, dochází mi jedno: každá generace má své inkvizitory. Nacisti nadšeně zprovodili ze světa Židy jako příčinu hospodářského propadu Německa. Gotwaldovi komunisti po Vítězném únoru zprovodili ze světa každou známku kapitalismu a v monster-procesech odpůrce komunismu. Dětičky po sametové revoluci kritizují optimistické filmy točené za komunismu, protože už nikoho popravovat nesmí a na komunistické politiky si netroufnou, tak popravují hodnocením aspoň filmy, úspěšné komunistické herce a režiséry, Michala Davida... To je pak těžké podle hodnocení zjistit, jak je film dobrý, že? (21.12.2008)

Film postavený na písničkách Michala Davida. S nimi stojí a padá. Převážně se natáčelo v Plzni, ale některé scény se točily i v Praze. Ulice na sídlišti, kde Jirka s otcem bydleli se nachází na pražském sídlišti Řepy. Konkrétně by to měla být ulice Makovského. Já jsem si pořád říkala, že je mi to místo nějaké povedomé a nechtěla jsem uvěřit, že je to plzeňské sídliště. Scéna, kdy Jirka jde splnit sázku a nechat se ostříhat do hola se natáčela také v Praze, na Břevnově. Jde o ulici Bělohorská. (07.11.2009)

Co odpadové hodnocení, to póza a kecání z hladu. Jako hudební film pro mládež a produkt své doby (nezatížený agitací) to funguje dokonale, má to příběh, srdíčko (dojemná linka syna a otce) i v pohodě message prosící rodiče o pochopení svých dospívajících potomků. Vizuálně to Soukup nakopává, jak to jen jde, Michal David se postaral o nabouchaný soundtrack míchající rychlejší a baladičtější kousky a Hrušínský nejml. typově perfektně sedí a toho jednou suverénního, jindy zranitelného jednoduchého kluka přece jen uhraje, přičemž Potměšil mu výborně sekunduje v roli otce. Celkově je na tom vidět, že se tu Soukup snažil a že uměl, a nedokážu si představit, že by se to dalo natočit nějak výrazně líp. A s odstupem času to získalo přidanou hodnotu coby úsměvné ohlédnutí se za ušmudlanými i křiklavými socíkovskými 80. léty s jejich módou, hudbou a podniky. (21.06.2007)

Rozumím svým odpadovým oblíbencům, ovšem film má v sobě určitý druh revolty, a řekl bych možná i vzdoru. Diskotéková rebelie 80tých let spojená i s rebelií vzhledovou či osobnostní. Vše je krásně sečteno v dobovém skandálním "účesu" potomka našeho nejuniverzálnějšího herce. Dnešní teenageři se musí na tento fakt dívat opravdu nechápavě. Slovní i groteskní humor, nejen Ladislava Potměšila, je také určitou kvalitou snímku, která se obejde bez zbytečně a přehnaně sexistického humoru, jenž je v podstatě podmínkou dnešních komedií o mladých. No a nakonec i ten Míša David měl v této době smysl pro melodii a hudba se k filmu opravdu hodí. Obraz doby těsně předrevoluční je podle mě v celku povedený, i když nova z toho neustálým opakováním časem udělá skutečný odpad. (14.04.2013)