Diskopríbeh

Příšerná hrůznost, která by v jiné době zajistila autorům zpestření zbytku života v nějakém exotickém rekreačním zařízení. Dobová hříčka o trablech malého kominíčka, pyšné krásky, hloupé, leč dobré kadeřnice, a další řady svérázných figurek, především z řad dělného lidu. Vše je protkáno líbivými popěvky mistra Davida, superhvězdy disconevkusu, který zaplevelil českou hudbu svým "dílem" na dlouhá léta. Hnůj (30.08.2010)

Reálně-socialistický teenagerovský disco muzikál. 1) Ve své době velmi úspěšný film, natočený úspěšným režisérem, s písničkami, které Michalu Davidovi vyprodávaly koncerty a staly se nezbytným atributem tehdejších diskoték. Jak dokazují početné kladné recenze, i dnes si film diváky najde._____ 2) Michal David ani žánr, jehož je představitelem, nemusí mít a nemá jenom příznivce. Přesto však si troufám tvrdit, že v rámci žánru a v rámci doby patří písničky použité ve filmu ke špičce. Je v nich radost a mají jiskru._____ 3) Totéž platí i o představiteli hlavní role. 17letý kluk jako cumel ve své snad životní roli (zatím jsem od něho neviděl lepší výkon) představuje bezstarostné (učňovské) adolescentní mládí. Bezbřehá stylizace a idealizace není na překážku - odpovídá žánru i zakázce._____ 4) Film se bezděčně stal velmi výstižnou ilustrací dobových kostýmů, manýrů i vkusu. Nemusíte se snažit vytvořit retro - toto jsou 80. léta (učňovské mládeže v Československu) v plné parádě._____ 5) Film jako takový hodnotím na dvě hvězdičky. Přidám jednu za nostalgické vzpomínky a další za nejmladšího Hrušínského, který se mi nikdy později už moc nelíbil...jenom tady. (23.01.2009)

Pro mě naprosto nestravitelnej fim. Vím, že to je nespravedlivý, ale moje averze je natolik strašná, že jsem odepsala úplně všechny, který se na tomto filmu podíleli. Stručně a jasně, prostě: Z těch mladejch, optimisticky naladěnejch debilních blbů, juchajících v rytmu hudby z pera partitury nejobludnější ze všech oblud, co kdy kde žili, kreatury českého šoubyznysu - která momentálně už asi 15 let zažívá svůj poblijónský comeback - se mi chce zvracet. (19.01.2011)

Peklo má údajně devět okruhů. To sedí. 1/ beznadějně impotentní režie Jaroslava Soukupa, 2/ diváka s rafinovaným sadismem mučící scénář, 3/ ejaculatio praecox trpící herectví nejmladšího výhonku rodu Hrušínských, 4/ příběh, který... který nic, protože o něčem, co nebylo ani zplozeno, ani zrozeno, se toho moc říct nedá, 5/ barvičky jak ze snu masochisticky založeného psychedelika, 6/ písničky v čase zamrzlého idolu s hláskem prozrazujícím nešťastný úraz v dětství v podobě pádu obkročmo na svodidlo, 7/ móda vhodná tak pro fetišisty na nevkus, což samozřejmě není ani tak vina filmu jako doby, v níž se odehrává, ale protože z toho oči bolí i mě, takto delikventa, na kterém by si každá módní policie smlsla jak na propečené kachně, milosrdná ne a nebudu, 8/ pedofilní vložka s obnaženým hlavním hrdinou v centru města, 9/ v užaslé voyeurství se měnící divákova naděje, že to třeba aspoň ostatní herci trochu vytáhnou. Tož nevím, byl to film, ilustrace k Dantovu Peklu nebo lexikon sexuálních dysfunkcí? (09.10.2008)

Jedno z největších guilty pleasure mnoha Plzeňáků, kteří zažili osmdesátá léta (nebo aspoň jejich dozvuky), či spíše kteří v nich dospívali. Zanedlouho po něm pravděpodobně neštěkne ani pes, nicméně určitou dobovou atmosféru mu upřít nelze, stejně jako se nelze netěšit z vidiny míst, která téměř denně navštěvujete. Potměšil jako fotr boží! (31.12.2006)