Réžia:
Ridley ScottKamera:
Jordan CronenwethHudba:
VangelisHrajú:
Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh, Daryl Hannah, William Sanderson, Brion James, Joe Turkel, Joanna Cassidy (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Začiatkom 21. storočia dosiahla spoločnosť Tyrell vo výskume robotov fázu Nexus. Jej výrobky boli takmer identické s ľuďmi, nelíšili sa ani inteligenciou. Ľudia používali replikanty pri nebezpečných výpravách alebo ako otrokov pri kolonizácii iných planét. Po krvavej vzbure replikant v jednej z mimozemských kolónií bol robotom pod trestom smrti zakázaný pobyt na Zemi. Na plnenie tohto nariadenia dozerali špeciálne jednotky Blade Runner, poverené vyhľadávaním a likvidáciou replikantov, ktorí zákaz porušia. (TV Dajto)
(viac)Recenzie (1 750)
No, jak bych začal... Viděl jsem Final Cut... a vůbec to nebylo záživný! Pro někoho možná šokující výsledek, ale já to viděl už podruhé a ani kdysi dávno jsem z toho nebyl nijak nadšenej. Obzvláště mě udivuje to, jak se na internetu řeší to, jestli Deckard je nebo není replikant. I když jeho jméno zní podobně jak Descartes (myslím, tedy jsem) a to by mohlo naznačit, že určitej záměr nanzačit, že by se o tom mohlo diskutovat, spíš mi to celý přijde jako jedna nafouklá bublina, která vznikla až po vstupu do kin a po tom milionu sestřihů, než aby to byl původní záměr tvůrců. Pro mě tam nebyl žádnej důkaz, kterej by naznačoval, že replikant je. Ale nevim, nehodlám to dál řešit. Jdeme dál od těchto dohadů k samotnymu filmu. Na svou dobu jistě dobré zpracování a částečně bych i řekl, že to je nadčasové, ale vadilo mi tam několik věcí: syntetická hudba ee - nelíbila se mi, divná ozvěna v různých prostorách, divné osvětlení, často rozeznatelné papumdekly, auta z překližky, celkově to bylo moc natahovany a zdlouhavy, že by se u toho klidně dalo prstit nafukovací pannu. Což mě přivádí k milostné scéně, která mi díky použití saxofonu přišla dost antierotická. Dále okomentuju tu scénu s hadem, kde sice vystupuje ženská nahoře bez, což by se dalo, ale to její vyfénovany háro z 80. let se nedalo. Ve filmu vystupuje hrozně moc šikmookejch komparzistů, akorát Gaff (Edward James Olmos), kterej asi má taky hrát šikmookýho, šikmookej ve skutečnosti není. Rutger Hauer měl několik nezapomenutelných scén, obzvlášť tu na konci, ale ostatní replikanti byli spíš k smíchu a často byli dost nelogičtí. Tak nějak cítím, že ten film má nějaké poselství a respektuju, že někoho to bere. Mě to moc nebere. Proto se ani nějak extra netěším na pokračování, které určitě všechny fanoušky zklame a mě to bude jedno... ()
Geniální sci-fi noir, který si pěkně pohrává s divákem na několika úrovních. I přes pomalé tempo klade film nemalé požadavky na vnímání, otázky vyvstávají a nezodpovězené mizí ve stínech, dešti nebo depresivních exteriérech. Scott z protagonistů vymáčkl naprosté maximum (Rutger Hauer válí). Vangelisova hudba výborně dokresluje mlžnou atmosféru. ()
Tak toto je opravdu excelenti pocin. Hutna, ponura do dokonalosti vybrousena atmosfera. Ten kdo nema rad scifi a Scottuv styl muze tento film nudit a nicim neoslovit. Pro me je tento film v mem osobnim TOP 5. Byl Deckard clovek nebo android ? ... ;-D ()
Tak o tomhle filmu se dá mluvit pouze v superlativech. Naprostá nezbytnost pro každého příznivce sci-fi. ()
Mnoho povyku pro nic. ()
Ne ne, tohle není nadčasová záležitost. V momentu, kdy začala s hlasitým křikem kyberžena metat salta směrem k Harrisonovi, jsem se opravdu neudržel a definitivně připustil, že ani pan Scott není neomylný.. na mysl se mi derou slova jako "brak" a "sračka", ale vzhledem k úctě, kterou k režisérovi chovám, je ani v souvislosti s Blade Runnerem nepoužiji. ()
Blade Runner dozrál lépe než víno. I po 30 letech vypadá, zní a chutná lépe než jakýkoliv jiný sci-fi film. Než jakýkoliv jiný film. Harrison Ford na vrcholu své kariéry, stejně tak Ridley Scott, který zde dosáhl svého maxima a to vše za doprovodu toho nejlegendárnějšího soundtracku vůbec. Lépe to jednoduše už nejde. ()
...Atmosféra hustá jak čaj, ovlivněna úmrtím režisérova bratra... Nadčasové sci-fi s důrazem na vizuálno, atmosféru, hudbu a prožitek... Ridley Scott nastavil svým Vetřelcem a Blade Runnerem laťku opravdu vysoko, film vás vtáhne dovnitř... Harrison Ford nezklamal, Rutger Hauer ve své nejlepší roli... Tak výjimečné vizuální, hudební a atmosférické orgie, že film ocením v TOP 10... ()
Kolem Blade Runnera je vytvořen silný kult osobnosti, větší než by bylo záhodno. Scott je u mě zapsán jinými snímky. Pokud odhadl zjev příštích generací, budoucnost není nic pro mě. ()
Nevim jestli je to jen nostalgie a nebo je tohle dílko vážně tak zajímavý, ale asi tak trochu oboje, protože když si vzpomenu na školní léta, kdy jsem tohle sledoval s dabingem podivnýho chlapíka a na jeho neměnící se hlas, v kterém bylo rozeznat, že si sem tam usrknul kafe nebo potáhnul z cigarety, tak se mi vybaví to, jak sem byl i tak z replikantů vydřenej. ()
Jeden z nejlepších sci-fi filmů vůbec. Tenhle film je především o atmosféře, která je díky spojení výtvarné a hudební stránky vpravdě dokonalá. Vlastně bych řekl, že jde spíše o noir sci-fi. Právě nejednoznané odpovědi a celkové vyznění filmu z něj dělá dílo, které si trochu zprofanovaný přívlastek kultovní jistě zaslouží. ()
Přísahám, že když jsem to viděl poprvé, a to v „producentské“ verzi, vnitřní monology i skorooptimistické finále mi tam připadaly podivně připlácnuté, i když jsem nic nevěděl o sporech mezi režisérem a studiem. A stejně jsem na to koukal s otevřenou pusou. A od té doby ještě mockrát a ještě mockrát budu. POMO má pravdu v tom, že tenhle film sám o sobě žádné extra filosofické hloubky nenabízí, ale pozor – přemýšlet se o něm a kolem něj dá do aleluja, prvních pár zkouknutí domýšlet souvislosti v příběhu (protože on prosím pěkně není ani omylem roztahaný a už vůbec ne obsahově nezvládnutý, jenom člověku všecko hned nestrká pod nos, nechává prostor pro vlastní myšlenkové pochody, což dnešní neurotický divák uvyklý příběhovému polopatismu a neustálé palbě do všech smyslů může těžko snášet) a později klidně přemítat třeba o tom, kde jsou hranice lidství, na kolik násilí má člověk právo z toho titulu, že je člověk, proč ostatní sci-fi filmy vypadají tím směšněji, čím víc se blíží rok, do kterého jsou dějově zasazené, zatímco tomuhle se naopak reálný svět každým rokem přibližuje... Někdy si ho dám ve špatnou chvíli a připadá mi, že už mi nemá co nabídnout, ale příště mě zase dostane do kolen. V top desítce ho tuším nemám, ale film na pustý ostrov to je – když ne tenhle, tak žádný. ()
Svět, atmosféra, vize - vše parádní. Ovšem pro mě ten film nemá filmové hodnoty typu příběh, vývoj postav či cokoli podobného. Příběh tam víceméně není, takže z filmu zůstane v hlavě kupa výjevů, atmosféra či myšlenky - pro mě to jsou ale přidané hodnoty filmu, který nemá pevné základy. ()
Sci-fi jehož svět dýchá z obrazovky. Kouzlo vzniklé z Blade Runnerovi omamné atmosféry je natolik silné, že se člověk ani pořádně nedokáže věnovat dějové linii, ještě že nutno říct není z nejpromakanějších natož složitějších. Pozornost kterou tento kultovní film už desítky let vyvolává, je rozhodně na místě. Ačkoli je známo, jak obtížné natáčení bylo, výsledkem je velice povedené sci-fi s několika nesmrtelnými scénami a jako vždy senzačním Fordem. I efekty dnes už sice nejsou tolik nadčasové, stále ale neurazí. Jen Pozor! I když snímek nemá ani dvě hodiny, jeho sledování je hodně náročné. Není to tak hrozné jako v případě Vesmírné Odysey, ale i tak ty dvě hodiny neutekly zrovna nejrychleji. ()
Kupte si krabici červeného vína za 18,90 Kč a běžte si ho vypít na Hlavní nádraží. Účel? Větší zážitek, než ze sledování Blade Runner. Pochybuji o tom, že by samotný Ridley věděl, jakým že směrem se má jeho futuristický snímek ubírat. Hudba by Vangelis byla vkusná a na snímek až moc dobrá. 45% ()
cyberpunk jako víno ()
Z hľadiska designu, atmosféry a hudby aj po tridsiatich rokoch strhujúca záležitosť. Vizuál je v tomto prípade natoľko krásny, že pomaly každý záber filmu môžete vyvesiť na stenu ako obraz. Tvorcov kopala do zadku múza nevídaným spôsobom a po vizuálnej stránke sa dosť možno jedná o vrchol Scottovej tvorby (a to je čo povedať). No a atmosféra je jednoducho nezduplikovateľná. Dážď, ustavičná tma, para, neóny a do toho geniálne padnúci Vangelis, bez ktorého by všetko fungovalo len polovične. Je pritom zaujímavé, že ona tma a všadeprítomná para bola vyvolaná neodstatkom rozpočtu na pôsobivejšie kulisy - tzn. ide o ukážkový príklad cnosti z núdze. Ale zároveň o ukážku toho ako šikovne dokáže aj nepriaznivejšie podmienky využiť kreatívny a schopný režisér. Niekoľko dekád a Blade Runner v zásade stále slúži ako štandardný blueprint pre vyobrazenie akéhokoľvek mesta budúcnosti. Do toho štýlový Ford a zrejme životný Rutger Hauer. Je pravda, že tempo je strašne vláčne a závisí tak od momentálnej nálady či vám film svojou atmosférou učaruje, alebo vás uspí. Vo svetle gejzíru nápadov a pravého filmového kúzla, ktoré kričí z každého políčka je to však zanedbateľná záležitosť. ()
Mno... BLADE RUNNER je kult, ktorému rozumiem... - a ktorý nezdieľam. Má totiž dve zásadne odlišné tváre. Scenár totižto, nech si vraví kto chce čo chce, nie je nič moc. Kým v prípade VOTRELCA ide o originálnu víziu svojho režiséra, pri BLADE RUNNEROVI sa už neviem vyhnúť porovnaniu s literárnou predlohou, ktorá ani nie je spomenutá v titulkoch! ___ "Snívajú androidi o elektrických ovečkách ?" je kniha halucinogénna a súčasne filozofická, ale aj nápadito zábavná - na rozdiel od smrteľne vážnej adaptácie. Doslova VŠETKO je tu príšerne zjednodušené. Postapokalyptická, náboženská a zvieracia línia úplne vynechané. Jedine ten záverečný moment, ktorý v knihe nebol vôbec rozvinutý, robí z filmového príbehu niečo viac - v predlohe táto záverečná konfrontácia vôbec nie je záverom a prekvapivo ani nie je nijako prepracovaná, ide v nej predovšetkým o skazu sveta, osud života a z nich vyplývajúcu mystiku.. ___ Knižný Rick Deckard je zaujímavá, komplexná postava s prepracovanou psychológiou človeka budúcnosti, ktorý najviac zo všetkého rozmýšľa o tom, aké by to bolo mať nejaké zviera a ako zariadiť, aby si mohol aspoň také maličké zadovážiť... vrátiť sa k loveniu replikantov ho však aj tak musia donútiť. Vo filme je to taký noirový melancholický frajer večne popíjajúci whisky - a replikanti, bohužiaľ iba v ľudskej podobe, sú zasa iba vzbúrenými zabijakmi, aby vzniklo jednoduché westernové rozdelenie "Dobro vs. Zlo", ktoré je až na konci prevrátené do prekvapivého záveru. Myslím si, že celá tá špekulácia fanúšikov o tom, či Deckard je alebo nie je android, je spôsobená predovšetkým tým, že sa BLADE RUNNER tvári tak tajomne, ale pritom je tak strašne jednoduchý. Pretože tam, kde P. K. Dick súčasne bavil, napínal, desil aj nútil k zamysleniu, ponúkajú scenáristi iba rozvláčnu, kvázihlbokú naháňačku bez napätia, ktorá je podľa mnohých filozofická. Kniha fičí v brutálnom akčnom tempe, film sa vlečie. Kniha je plná vzrušujúcej paranoje v priebehu celého deja, kým film si vystačí s jediným zvratom na samotný záver. Samému sa mi nechcelo veriť, že to preslávené dielo je pod úchvatným povrchom len taká ospalá kovbojka vo fantastických kulisách postmoderného Babylonu, že kultovosť BLADE RUNNERA robí neuveriteľný vizuál, úchvatný soundtrack a nezabudnuteľný Hauerov moment na konci, ale vo vnútri nie je nič moc. Pretože, nech sa nikto nehnevá, viac filozofie bolo už aj v UNIVERZÁLNOM VOJAKOVI! Nezvládnutosť scenára čitateľovi predlohy najlepšie dokumentuje scéna, v ktorej Deckard dáva Rachael test – pričom všetky otázky sú prebraté z knihy, ale úplne nezmyselne, bez toho, aby bol nečitateľovi jasný ich zmysel. ___ Ako vravím, vyššieuvedená kritika platí len o príbehu, nie audio - vizuálnej stránke filmu. Tá je jednoducho famózna! - impozantná, monumentálna, nadčasová... dokonalá, dodnes nestarnúca vizuálna slasť, sprevádzaná (a sprevádzajúca) fantastickou Vangelisovou hudbou - podmanivou, clivou a veľkolepou súčasne. Bez debaty eden z najlepších soundtrackov filmovej histórie, nezabudnuteľná symbióza obrazu a zvuku. Samozrejme aj zásluhou samotného záveru, ktorým je životný moment Rutgera Hauera. Napriek tomu, že veľmi nejde dokopy s robotickým charakterom bojovníka, ktorým Roy Batty mal byť, ani jeho správaním počas filmu, s Vangelisovým sprievodom je to jeden z najsilnejších momentov v dejinách kinematografie... - o to viac, že šlo o Hauerovu improvizáciu... - po ktorej sa údajne rozplakal celý filmový štáb. Ak skutočne, vôbec sa tomu nečudujem. : "I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched C-beams glitter in the dark near the Tannhäuser Gate. All those moments will be lost in time, like tears in rain. Time to die." - "I watched him die all night. It was a long, slow thing and he fought it all the way. He never whimpered and he never quit. He took all the time he had as though he loved life very much. Every second of it... even the pain. Then, he was dead." () (menej) (viac)
Scott dokázal, že lze natočit komorní sci-fi. Vizuálně úchvatné, hudba Vangelise geniální a ať si kdo chce co chce říká, já tam vidím i pořádný nášup co se obsahu týká (dejme tomu nějaký filozofický přesah). Sean Young je nejkrásnější nečlověk co jsem kdy viděl. ()
Depresivní, ale vizuálně nesmírně působivá vize příštího světa. Nádherná Vangelisova hudba. Harrison Ford jako na začátku sebejistý a na konci (tom správném konci!) rozpadající se hrdina. Rutger Hauer umírající s holubicích v dlaních.... paráda! ()
Reklama