Půlnoční mše

Omšu mám za sebou a myslím, že Flanagan do toho čierneho trafil, avšak nemyslím, že to osloví každého. Mne to sadlo veľmi, malo to síce pomalšie tempo, ktoré nie je vždy pre mňa, ale v tomto prípade mi vyhovovalo. Pri všetkých postavách sa Flanagan vyhral a dokázal mi ich predať a atmosféru to malo ako vínko. 9,5/10 (25.09.2021)

Flanagan točí s hravosťou. Jeho témy sú iné, hoci majú základ v tradičných hororových konceptoch. Midnight Mass v mnohom pripomína Kingové Prekliate Salemu. A niekoľko krát dáva Flanagan tomuto dielu osobitú poctu. Pričom si to ale ide svojou cestou. Atmosférické, romantické, dojemné. To všetko tam je. A aj niekoľko nepríjemných scén. Súboj archetypov. Nič viac a nič menej. Ale s tým, že ten súboj nie je prvoplánový. Hoci postavy sa také zdať môžu. Uvažovanie nad Bohom, smrteľnosťou, vierou... To dielo má viac významov. Viac rovín a viac emócií. než by sa od takého žánru dalo čakať. Hamish Linklater v životnej úlohe. Ale v zásade mi tam herecky nikto nevadil. K tomuto sa raz vrátim. Určite. Inak sa jedná o veľmi svieži zárez v rámci témy vampirizmu s tým, že si z klasiky berie to najlepšie. (09.07.2022)

Propracovaná, myšlenkově celkem komplexní a scénaristicky vytříbená záležitost, které trochu ubližuje jistá statičnost a absence akčnějšího vývoje postav (všichni jen říkají, jací jsou, nenechají za sebe moc mluvit činy). Nadále pak trochu mrzí, že někdy postavy ani nevedou dialogy, nýbrž na sebe pouze každý monologuje, zatímco ten druhý jen trpělivě a úpěnlivě čumí. Tématický okruh, který se točí hlavně okolo náboženství, demagogie či manipulace skrz víru, je díky mistrnému scénáři důkladně vystavěn a prozkoumán a vše výborně kulminuje v závěrečném Zjevení Janovu. Mnohé odradí pomalejší vývoj či trochu sušší podání, ale jako "konverzačka" s myšlenkovým přesahem mi to sedlo, a vyloženě hororové aspekty pro mě byly více než příjemným bonusem. (26.04.2022)

Seriál plnej vznosnejch dialogů. Takovejch, který většina z nás v praxi nikdy neuslyší. Některý jsou krásný, hodnotný, plný logiky a pochopení. Jiný vás unudí k smrti - v pěti epizodách jsem umřel třeba sedmkrát. Každá jedna událost, která posouvá děj kupředu, vám ale vlije do žil novou krev, aby vás pak na konci Půlnoční mše zcela odrovnala! Kdo nevyhoří hned na začátku, do toho se přes všechny nedostatky zakousne a nepustí. Já to říkám pořád, že náboženství je sračka! Z Flanagana se díky úspěchům na Netflixu stal odvážnej tvůrce, kterej věří divákům, věřte ve Flanagana. (26.09.2021)

Úplně chápu, že tvorbě Flanagana nemusí každý přijít na chuť. Já jsem si ale cestičku k pochopení jeho filmů našel a nutno podotknout, že moc lepších autorů bych v dnešním Hollywoodu nenašel. Půnoční mše může leckoho odradit svou náboženskou tématikou, ale po prvních pár pomalejších dílech se rozjede výborná dialogová podívaná. Flanagan se v tomto pohybuje jako ryba ve vodě, jeho scénáři se nedá moc co vytýkat. Kromě toho jsem se opět dočkal široké škály postav, kde si každý najde svého vyvoleného, jemuž fandí až do konce (u mě asi Riley...na druhou stranu charakter Bev mě dokázal přivádět k nekontrolovanému šílenství). Závěrečné tři epizody to za mě vytáhly hodně vzhůru. Nebylo jednoduše nouze o drtivé momenty či překvapivé scény, z tohoto hlediska to dopadlo na jedničku. Uvidíme, co přinesou jeho další projekty. Dost se těším. Půlnoční mše si odnáší 8/10 (20.09.2022)