Půlnoční mše

Klasický případ toho, kdy je nutné zatnout zuby a vydržet prvních pár dílů, protože ty další jsou skvělé. Na počátku je to pomalé, sází to jen na malé náznaky toho, co přijde a to může někoho odradit. A vlastně, když to přijde, není to zase tak epické, ale přesto je to svým způsobem uspokojivé. Určitě by ale neuškodilo zbavit se pár zdánlivě filozofických, ale ne zrovna zábavných rozhovorů. Vlastně, pokud by to mělo méně dílů, asi by se zase nic tak hrozné nestalo. (23.10.2021)

Oceňujem pokus o iný prístup v rámci jedného z najklasickejších filmových námetov. A zároveň oceňujem, že nikto za celú dobu TO slovo ani raz nevyslovil. Avšak je tu priveľa ALE. Nepáčilo sa mi extrémne pomalé vývojové tempo. Nepáčilo sa mi, že než som sa dopracoval k zásadným udalostiam, tak som musel spoznať takmer všetkých obyvateľov ostrova. Nepáčilo sa mi, že obyčajní obyvatelia zapadákova medzi sebou občas viedli tak strašne filozofické dialógy, že by sa za nich nemuseli hanbiť mnohé diplomové práce. Nepáčilo sa mi záverečné rozuzlenie, ktoré vôbec neospravedlnilo tú celú náročnú cestu k nemu. Ak máte chuť na kritiku slepej/pokrivenej viery, tak ste na správnom mieste. Ak máte chuť špekulovať nad každou vyslovenou vetou a dávať jej x významov, tak ste na správnom mieste. Inak zažijete nasledujúci vývoj: 3 časti si hovoríte, že to načrtnuté tajomno určite bude stáť za to. Od 4. časti si hovoríte, že už je to konečne tu. Na konci 7. časti si poviete, že všetky nádeje boli strašne bláhové. (17.11.2021)

Nic pro postmoderního diváka zmlsaného rychlokvaškovým vyprávěním či defecitem soustředění uživetele TikToku. Midnight Mass je náročný kousek, který má promyšlenou expozici a vypointované dialogy. Rozhodně nesedne každému a je to jenom dobře. Osobně jsem si tenhle podhodnocený kousek náramně užil. Určítá míra divadelnosti tomu dodává v intimních okamžicích větší váhu. Navíc si Flanagan splnil sen a natočil/napsal milostný dopis Kingovi/Stokerovi. Po vlažném Bly Manor jsem příliš nečekal a dostal jsem poctivou prdelačku. (14.12.2021)

Ještě to zazní nejspíš mnohokrát, ale tahle minisérie je takové „Best Of Stephen King“, které mistr sám nekomponoval. Ba co víc, ani do něj sám nijak nepřispěl. Ospalé městečko, přemýšlení nad různými formami víry, střet morálky, tajemné zlo a jednotlivci, kteří jsou mu schopni čelit pouze a jen, když mu čelí společně. Z Flanagana se stal jakýsi horrorový Tarantino, který cituje, kde může (aniž by sprostě vykrádal). A i když je tam ta inspirace více než zjevná, „Midnight Mass“ obstojí samostatně jako silné drama s nadpřirozenými prvky, v němž dýchají nejednoznačné (jednoznačné je pouze zlo) z masa a kostí, kterým přes jejich obyčejnost (a v tom je právě ta síla) nelze jinak než fandit. Teto pomalu vymírající ostrůvek tedy rozhodně stojí za návštěvu, a nejlépe víkendovou, abyste mohli pořádně nasát všechny příběhové nuance a prožít opravdovou katarzi. Dospělý příběh v dospělé formě. (03.10.2021)

Úplně chápu, že tvorbě Flanagana nemusí každý přijít na chuť. Já jsem si ale cestičku k pochopení jeho filmů našel a nutno podotknout, že moc lepších autorů bych v dnešním Hollywoodu nenašel. Půnoční mše může leckoho odradit svou náboženskou tématikou, ale po prvních pár pomalejších dílech se rozjede výborná dialogová podívaná. Flanagan se v tomto pohybuje jako ryba ve vodě, jeho scénáři se nedá moc co vytýkat. Kromě toho jsem se opět dočkal široké škály postav, kde si každý najde svého vyvoleného, jemuž fandí až do konce (u mě asi Riley...na druhou stranu charakter Bev mě dokázal přivádět k nekontrolovanému šílenství). Závěrečné tři epizody to za mě vytáhly hodně vzhůru. Nebylo jednoduše nouze o drtivé momenty či překvapivé scény, z tohoto hlediska to dopadlo na jedničku. Uvidíme, co přinesou jeho další projekty. Dost se těším. Půlnoční mše si odnáší 8/10 (20.09.2022)