Réžia:
John SchlesingerScenár:
Waldo SaltKamera:
Adam HolenderHudba:
John BarryHrajú:
Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughes, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Naivný playboy Joe opustí Texas a odíde hľadať šťastie do New Yorku, kde sa chce živiť ako gigolo. Síce nenájde splnenie svojich snov, ale nadviaže zvláštne priateľstvo s ďalším životným stroskotancom Ratsom. Film je kritickým pohľadom na súdobý New York - miesto obrovských sociálnych protikladov a sklamaných nádejí. V roku 1970 získal troch Oscarov za najlepší film, najlepšiu réžiu a scenár. (RTVS)
(viac)Recenzie (310)
Nejlepší Schlesingerův film, nejlepší role Dustina Hofmana, senzační Voight jako kovboj. Nostalgická vzpomínka na dobu, kdy se ještě v Hollywoodu dělalo umění. ()
Everybody is talking at me ()
80% ()
Nemecky nazov: Asphalt Cowboy ()
Zlatý glóbus - 1: Nový objev - Jon Voigh. Nominace - 6: Režie, Film, Herec - Dustin Hoffman, Herec - Jon Voight, Scénář, Herečka vedl. role - Brenda Vaccaro ...... Bafta - 6: Herec - Dustin Hoffman, Režie, Film, Střih, nový objev - Jon Voight, Scénář. ()
Síla ! Jak Hoffman tak Voight jsou naprosto úchvatní. Připojuji se k řadě zde píšících soputníků, kteří se po shlédnutí téhle klasiky potýkali s depresí. ()
Moc smutný film, kterej se vás až po chvíli plně rozleží. Ještě popřemýšlím, třeba dám i plnej počet. Zatím 4.5* ()
Stará dobrá klasika o lidských touhách, naivitě, přátelství, vychcanosti, smutku, hlouposti, nelásce a vůbec lidskosti podbarvená hudbou, která vyvolává melancholickou níladu i po 40 letech. ()
Film, kvůli kterému existuje Amerika... ...Musím se přiznat, že něžné vybrnkávání elektrické melodie Lynyrd Skynyrd, zvolna se vznášející nad pláněmi ve mě vyvolává přímo neuvěřitelné pocity. Ne, zoufale jsem nechtěl, aby hlavní hrdina opouštěl Západ a šel za svým snem do NY. Už GTA líčí "přejmenovaný" Nový York dost depresivně, stejně jako Requiem za sen...Nikdo však nezašel až tak daleko. Hoffamana zrovna nemusím, ale zde exceloval, stejně jako Voight: (spoiler) jak se v autobuse dělil o svůj americký sen s cestujícími, zoufale jsem si přál, ať už jej někdo pošle ... někam. Nikdo neposlal a tak se stalo, že film de facto o sexu okupuje dočasně mé pomyslné top ten. Kdo vchází mnou, nechť naděje se zhostí... ()
Jedno ze stěžejních děl americké kinematografie, které kupodivu nenatočil americký režisér, ale Brit. Schlesinger natočil nemilosrdný a drsný snímek, který ukazuje Ameriku z úplně odlišného spektra, než jak jí viděli ostatní tvůrci té doby. Schlesinger nám předkládá názor, že americký sen je pouze mýtus a ve skutečnosti neexistuje. Záměrně zesměšňuje ideál amerického hrdiny, který je zosobněn v podobě kovboje. Kovboje, který přijíždí do New Yorku, aby ho dobyl, ale místo toho je bez milosti tímto velkoměstem pohlcen. Postupně se propadá do té nejhlubší stoky, kde ho čeká jen ponížení a ztráta důstojnosti. Nakonec se film nadechuje k happyendu, ale ten se nekoná a film končí v náruči smrti. Filmu dominuje obrazová složka, která je plná skvělých sekvencí, ve kterých se kombinují reálné scény s flashbacky. Voight a Hoffman jsou ve svých rolích skvělí a zvláště Hoffman je v roli chmatáka Riza naprosto přesvědčivý. Vynikající film, který ani po 40 letech neztratil nic ze svého temného kouzla. ()
Jou Buck je naivny mladik,ktory tuži po kariere gigola v New Yorku.Skutočnost je omnoho zložitejšia a čaka ho tvrde vytriezvenie.Film je exkurzom do sveta anonymnych jednotlivcov,ktori vyrastali vo viere v americky sen,do velkej miery podporovanej medialnou kulturou.Polnočny kovboj je kriticky pohlad na sudobu americku spoločnost,kde pod nablyskanou fasadou možno najst len beznadej a odcudzenie.Režiser zobrazuje život na ulici bez akejkolvek idealizacie. ()
Film je o priatelstve. Pacila sa mi ta jednoduchost vztahu ked si vo svojom zapluvanom byte varili jedlo a pocuvali radio. Ked nemas ani floka, kazdy den je o prezivani. ()
To mu se teda říká kritický pohled na Ameriku... ()
Vzpomínám, jak jsem tento film poprvé viděl v jednom maloměstském kině, kde vás sedačky do zadku tlačej tak silně, že už po pěti minutách nevíte, jak si sednout, a to v rámci projektu sto (tedy nás v kině bylo celých 7). Ale ani v nejmenším nelituju přesezeného zadku, Dustin Hoffman a Jon Voight předveli bravurní výkony. Ve své podstatě se jedná o silně nadčasové dílo (v roce 1969 nebylo běžné ukazovat gay scény v kině), které nám ukazuje, že ač se mění všechno, tak lidská povaha ne. Krutý závěr filmu, kdy Dustin Hoffman umírá v autobusové lince. ()
I když dobře natočené, takové filmy nemusím, stačí to opravdu jednou za čas, je to moc velká deprese. Zpestřením filmu pro mě ale byly kousky, které předvádí Dustin Hoffman- krade zeleninu ze stánku, pohodí ukradenou kytici na hrob svého otce nebo se snaží nacpat svoje prádlo do cizí pračky, to mě donutilo až k záchvatům smíchu (i když je to vlastně smutné). Co mi přišlo jako opravdu zajímavé, byly naznačené neuspořádané vzpomínky Joea, které divákovi dávají přemýšlet o jeho narušeném životě. ()
Usměvavý buran Joe Buck přijde se svým kravím kufříkem a tranzistorem do New Yorku a očekává zde kdovíjakou kariéru a život jak z pohlednice. Naproti tomu brzy zjišťuje, že v mašinérii velkoměsta není prostor pro všechny - pokud nejednáš rychle a obratně, skončíš na mizině jako nezdařilý vedlejší produkt. Politická moc se na konci šedesátých let soustředí hlavně na Vietnamskou válku a v ulicích je špína a chaos. Do toho se logicky zaplétá guláš drog a hudebních a uměleckých směrů, ve kterých celé masy hledají svoji individualitu a vysvobození z krutosti reality. Joe se potkává s lidmi mnoha sociálních vrstev a všichni ho chtějí akorát tak podvést - či svést. Nakonec ho náhoda spřátelí s Ricem, se kterým tyto časy (pro New York nejtemnější) prožívají v rozpadlém domě společně. Midnight Cowboy svoji dobu vystihuje dokonale (hlavně za pomoci skvělé kamery, osvětlení a dobře vybraných lokalit natáčení) a herci v hlavních rolích (Jon Voight a Dustin Hoffman) jsou nezapomenutelní. ()
Takové filmy se fakt dají. **** a 80% za vynikajicí kvalitu, u těchto filmů moje maximum. ()
Moje první reakce (po skončení filmu) byla, jak je možný, že něco takovýho vzniklo v Americe (a o Americe). Obdobný filmy se točily po válce v Evropě (Ladri di biciclette, Umberto D, Les quatre cents coups). Ale v USA? A tak jsem se při té souvislosti dozvěděl o Americké nové vlně. Paralela s tou francouzskou a italským novorealismem je nasnadě. Obzvlášť v tomto případě je to zcela názorné. Viz Wikipedie :D ()
Na konci 60. let americké automobilky lámaly rekordy v prodeji sportovních Mustangů, Pontiaců a Chevroletů Camaro a společnost si ještě chvíli užívala dozvuky zlaté éry. Potom přišla ropná krize a vše jaksi hodně rychle vybledlo. Kdyby byl Půlnoční kovboj natočen až o těchto několik let později, už by to nebylo ono. Také se mi líbilo, že i přes všudypřítomnou depku tam nikdo nevrazil žádné veterány ani Vietnam. Hutná "Roadmovie" sračkami NY s od začátku jasným koncem:-) Herecky dokonalé, zvláště Dustin Hoffman s Goebbelsovsky upatlanou hlavou a kulhavou nohou neměl chybu... ()
Film je to dobrej, ale musí vás ten příběh chytnout, což se u mě nestalo. Byť Hoffman a zejména Voight hrají excelentně, mě ten film přijde v podstatě nudný, člověk už v půlce ví, že to skončí nepěkně a hlavně ty dvě hlavní postavy jsou řekl bych až hloupé, nemám pro jejich chování pochopení. Hoffman hraje nemocnýho podvodníka, ze kterýho lotroviny koukají na sto honů, Voight naivního hloupýho burana ze západu, kterej přijede do New Yorku dělat gigola a shání matroš přímo na ulici. No a celej ten film je o tom, jak se protloukaj tím pouličním životem. 60% ()