Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor

Obľúbené filmy (10)

Krstný otec

Krstný otec (1972)

Člověk si nemůže říkat znalec filmů a snad ani filmový fanda, dokud neviděl tohle. Dlouho jsem nemohla pochopit, proč to všichni tak vynášejí do nebes (je to přece jen film, ne?), ale po zhlédnutí nejenom, že jsem jedním z nich, ale taky to nadšení plně chápu. Jak to jen shrnout, aniž by se to hodnocení zvrtlo v ódu na dokonalost? Jestli je nějaký film dokonalý, tak to bude tenhle. Jestli mám vybrat jeden film, kterému se nedá nic vytknout, byl by to tenhle. Jestli existuje film ucelenější, a bez jediného rušivého elementu, je to tenhle. Mimořádně natočené a neskutečně perfektně zahrané dílo, s úžasnou hudbou a dechberoucími hereckými výkony. Tolik scén a postav, které vešly do dějin, snad ani nikde jinde nenajdete. Byla by pro každého velká škoda, kdyby se o ten požitek připravil, takže kdo to neviděl, honem napravit! (Tak se to nakonec v tu ódu asi zvrtlo, ale čert to vem, jinak se to stejně popsat nedá!) PS: Marlon Brando je neskutečný!

Sedem

Sedem (1995)

Nepřekonatelný vrchol Fincherovy tvorby a thrillerů vůbec. Žádný jiný film tohoto žánru nedosahuje kvalit Se7en, ačkoliv rozpoutal vlnu napodobenin a obšlehů. Absolutní špička.

Adamove jablká

Adamove jablká (2005)

Tyhle filmy miluju. Žádný okoukaný dramata, kde člověka nemůže nic překvapit a pět minut po začátku ví, jak všechno skončí. Tady se příběh prakticky nedá odhadnout, divák prostě jen kroutí hlavou. Zároveň je zápletka chytrá a nešetří se symbolismem, hlavně biblickej Jobův příběh hraje důležitou roli. Je tu parta zajímavejch charakterů, který jsou všechny trochu praštěný, ale ve zdravý míře a nejvíc vyniká nemluvnej hlavní hrdina Adam (výbornej Ulrich Thomsen) a samozřejmě farář Ivan Madse Mikkelsena, co si žije ve svým světě a Adam se neustále snaží mu otevřít oči. Pak je tu obézní zloděj co se furt cpe a muslim, co vykrádal benzínky. Nejpozoruhodnější je ale to zkloubení nejenom žánrů, hlavně komedie a trochu psychologickýho dramatu, ale i nálad, že člověk se směje a vzápětí se rozesmutní a nakonec ho uzemní trochu mystična.Skvělej film, co bych doporučila asi všem a jeden z mých nejpříjemnějších filmových zážitků v tomhle roce.

Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa (2001)

Sledovat tohle je opravdové blaho, obzvlášť pokud má člověk prodlouženou verzi. První díl je poklidnější, než druhé dva, pohádkovější a s krásnou hudbou. Je až s podivem, že se Jacksonovi tohle tak moc povedlo, prakticky neexistuje jediná slabina. Herci snad ani nemohli být obsazeni líp. Film, jehož kouzlu jsem kdysi naprosto propadla a i teď se jím nechávám strhnout.

Dokonalý trik

Dokonalý trik (2006)

Moje první setkání s Nolanem bylo zatím moje nejlepší. Prestige v podstatě nemá chybu. Perfektně propracovaný příběh, strhující režije a bezchybné výkony Balea a Jackmana a naprosto famózní finále. Ale co mě osobně potěšilo nejvíc byl Nicola Tesla aka David Bowie. Úžasný film.

Vesničko má středisková

Vesničko má středisková (1985)

Je to klišé furt tohle říkat dokola, ale je to jeden z mála filmů, na kterej jsem schopná podívat se několikrát do roka a pořád se bavit, smát a dojímat. Nevím, nakolik to je nejlepší český film, ale rozhodně ho zbožňuju. O to víc, když vezmu v úvahu, jak vznikl.

Hra

Hra (1997)

Wow! To byla síla! Nechápu, že mi trvalo tak dlouho se na to podívat, když mi to doma trouchnivělo už nějaký ten měsíc. Zřejmě má averze k Douglasovi. Po "Hře" jsem na něj ovšem totálně přehodnotila názor. Hrál výborně. Film od začátku člověka úplně pohltí svou zvláštní temnou atmosférou, do toho ty podivné záhady, hudba a pozvolný psychický přerod hlavní postavy. Člověk nikdy neví, na čem je, až do posledních pár minut. Kritizovaný konec mi vůbec nevadil, naopak si myslím, že perfektně pasuje k myšlence, kterou film prezentuje. Doslova úžasný filmový zážitek. Po Se7en můj nejoblíbenější Fincher. Nemůžu dát míň, než 5*

Pravidlá muštárne

Pravidlá muštárne (1999)

Narozdíl od knížky je to uhlazenější, takové pěkně sledovatelné a pochopitelné pro každého. Má to ale božskou Charlize a ještě lepšího Cainea, i Maguire se za sebe nemusí stydět a co je velice potěšující - není tam jediný otravný dětský herec, všichni hrají skvěle. Navíc je to skutečně dojemné, přiznávám, že jsem se taky nechala pěkně dojmout a taky to ve mě probudilo neutuchající touhu odjet jako Homer do neznámá a živit se sběrem jablek.

Polnočný kovboj

Polnočný kovboj (1969)

Po opětovném zhlédnutí definitivně přidávám do top 10. Těžko tenhle film popsat, je to drama s trochou artu, sociální kritiky a v centru všeho je zvláštní, ale neskutečně dojemné přátelství naivního a nezkaženého kovboje Joa a zatrpklého, strádajícího Ratsa. Sázka na kontrast obou charakterů se velmi vyplatila a chemie mezi oběma herci je neuvěřitelná. Voightovy ublížené, raněné pohledy a Hoffmanova bolest a zkroušenost se prostě nedají zapomenout. V neskutečně hutné a nepříjemné atmosféře beznaděje si jsou jeden druhému oporou. Nejdřív Ratso chrání Joea před jeho vlastní naivitou a nezkušeností, vaří mu, pere mu, než se karta obrátí a Joe svádí nerovný boj s Ratsovou rychle postupující nemocí. I přes to, že obě postavy (tedy hlavně ta Hoffmanova) nejsou moc líbivé - gigolo a slizký zlodějíček - film je postupně obnaží a zlidští tak, že si pro ně divák doslova kouše nehty. Psychedelická část ve Warholovském bytě hodně utkvívá a ve scénách, kdy Ratso nemůže vyjít schody a znepokojený Joe mu pomáhá upravit se na "párty" nebo když se mu Ratso svěřuje, že nemůže chodit, se mi svíral žaludek. Konec je emočně naprosto zdrcující. To, že jsem se z toho úplně nevzpamatovala ani za dva dny, nakonec rozhodlo, že film poputuje do topky. Za mě jsou Joe a Ratso nejlepší Voightova a Hoffmanova role v životě. A nezapomeňme zmínit přesnou hudbu Barryho + Everybody's talking Harryho Nielsena a harmonikové theme.