Relic
Relic
Relic
Obsahy(2)
Když postarší Edna nevysvětlitelně zmizí, její dcera Kay a vnučka Sam spěchají do zchátralého venkovského sídla jejich rodiny, kde po celém domě nacházejí podivné stopy, které odhalují Edninu pokročilou demenci. Ale Edna se náhle vrátí stejně záhadně, jako zmizela. Kay se obává, že její matka nechce nebo nemůže říct, kde byla, ale Sam překypuje nadšením z toho, že je babička zpět. Když však začne být Ednino chování stále nepředvídatelnější, obě mají pocit, jako by ji začala ovládat jakási zákeřná temná síla. Celovečerní debut režisérky a scénáristky Natalie Eriky Jamesové vnáší do žánru filmů odehrávajících se ve strašidelných domech nezapomenutelný nový nádech. (Cinemax)
(viac)Recenzie (121)
Ťažko povedať, prečo je Relic tak kontroverzne prijímané, respektíve až negatívne. Väčšinou diváci nadávajú na lacné ľakačky a otrepané monštrá, tu ide čisto o plíživú nepríjemnú atmosféru, pri ktorej sa ale neustále bojíte, i keď tušíte, že vás za rohom nečaká žiaden bubák. Ale podobne kontroverzné to bolo aj pri príbuzných dielach Babadook alebo The Visit, s nimi má Relic zopár styčných prvkov. Mne sa tento depresívny výlet do Austrálie a jedného divného domu páčil, v podstate ale išlo skôr o výlet do mysle troch žien v jednej rodine, a je zase dobre, ak takéto výlety včas skončia, ale niečo si z nich odnesiete. ()
Dcera, máma a bláznivá bába. Sledovat tuhle trojici 90 minut byl fakt vopruz. Možná by mě to bavilo víc, kdybych si Relic pustil v neděli, při večeři s babičkou a spolu hádali, jak to dopadne. Já se na to bohužel díval sám, za tmy a měl jsem co dělat, abych u toho neusnul. Druhá * za celkem slušný finále (oloupaná babča), ale jinak fakt nebavilo, strašně suchý Horor. ()
Poněkud nevyrovnaný, leč přesto zajímavý horor o stáří a neurodegenerativních onemocněních, který dost mate tělem. Od začátku je ke své škodě natáčen jako standardní duchařská záležitost o strašidelném domě, čemuž odpovídá i používání obvyklých žánrových motivů k budování atmosféry (záhadné stíny v chodbách, cosi schovaného pod postelí...), které ale nemají z příběhového hlediska pointu a jsou ve filmu jaksi navíc (stejně jako všechny vedlejší postavy). Námět filmu je totiž ukotven v tvrdé realitě (a vtisknout mu podobu hororu o rodinném prokletí dává perfektní smysl), přičemž jeho rozuzlení stojí na jediné vizuální metafoře, která všechno ostatní ve finále smete ze stolu. Radost z netriviálně pojatých postav a ze zdařilé práce s interiéry tudíž kalí zbytečné lpění na několika nedostatečně provázaných a především zavádějících náznacích přítomnosti jakýchsi přízraků, které nemají s ústředním tématem filmu nic společného. ()
Takto si predstavujem horor. Toto je spôsob, akým strašenie funguje. "Relic" pomaly buduje atmosféru, vytvára napätie a drámu a potom vie správne udrieť. Nemal som poňatia kam sa bude film vyvíjať, no v závere som ostal skutočne šokovaný a film pôsobil veľmi nepríjemne. A to je fakt super. Naše herecké trio je vynikajúce a Robyn Nevin si vzala asi všetky momentky pre seba. Nikdy som nevedel s určitosťou povedať čo sa s ňou odohráva. Alebo či to je ešte ich mama / babka, alebo už je to len telo posadnuté inou bytosťou. A film nám neservíruje všetko po lopate, ale skôr nám zanecháva indície. Malé momentky, z ktorých si postupne môžeme ďalej skladať mozaiku. Ako príklad by som ukázal na scénku, kde Robyn Nevin povie, že má pocit, že sa ten dom zväčšil. Tam si tvorcovia vychytili celkom skvelý nápad. A neviem kedy som naposledy niečo také videl. A celé to na mňa pôsobilo veľmi nepríjemne. Ten pohľad na špinavé, alebo plesnivé steny, to teplé svetlo v tmavých koridoroch, všetka tá klaustrofóbia a fakt, že nie je cesta von boli skutočne skvelé. Osobne by som možno povedal, že keby film bol počas prvej tretiny rovnako atmosférický, tak by to bol skutočne fantastický film. Teší ma, že je to natočené viac ako veľmi temná a strašidelná dráma než ako mainstreamový horor a počas jednotlivých scénok som si mohol vychutnávať atmosféru a takisto som po celú dobu dúfal, že naše hrdinky sa z toho všetkého dostanú. A bolo mi ich ľúto. Neboli to postavy, ktoré by mi boli ukradnuté, pretože som rozumel ich trápeniu. Chceli svojej mame / babke pomôcť. A videli, že sa niečo deje. A film veľmi dobre ukáže, že ten vzťah je tam úprimný. Vždy je potrebné, aby nám na postavách záležalo. Lebo potom sa vieme báť spolu s nimi a prežívať to. Výsledne som s filmom spokojný. Možno by mi nevadilo, keby v úvode vytiahol aspoň pár silnejších kariet, no výsledne odohral celkom silnú ruku. Hodnotenie: B+ ()
Titul k filmu hovorí: "Dcéra, matka a stará mama sú prenasledované prejavom demencie, ktorá ničí ich domácnosť." To slovo demencia bolo patričné. Mať takú starú doma tak ju drbnem rovno na psychiatriu a nie sa s ňou toľko plahočiť. Ale to by potom nemohli natočiť tento film, kde si vychrtnutá starena nacvičila choreografiu Samary z Kruhu. Aspoň tak mi pripadala jej pohybová vložka, čistý plagiát vychádzania z televízora, ktorý už nikoho nevystraší. ()
Napeti se buduje pomalu, atmosfera je zrucne desiva. Funguje to jako alegorie, metafora i jako nocni mura. Postavy se behem 89 minut moc nerozviji do hloubky a nerozvinuta mi prijde i cela hlavni myslenka filmu. ()
Celkem často se mě dost lidí (nejen mých blízkých ale i lidí na internetu) ptá, proč nevěnuji více pozornosti úplným novinkám, nebo prostě novějším filmům všeobecně. No a já jim stále odpovídám úplně stejně – protože mě moc nebaví, většina z nich je pořád na jedno „brdo“, kopírují již xkrát viděné témata (samozřejmě všechna čest některým výjimkám) a já dávám prostě přednost starším filmům a bizarním (někdy až úchylným) – ujetým kouskům. Navíc se snažím kombinovat různé subžánry, abych se u toho neunudil k smrti (tím myslím hlavně díky obehraným zápletkám). Relic se sice vymyká svým zvláštním pojetím, přesto ani z něj jsem zrovna dvakrát odvařený nebyl. Proč, protože je to film dvou tváří… Na jednu stranu jsem si říkal, ty vole zas film o starém domě na samotě, kde bude někomu jebat v palici, ale musím uznat, že začínající režisérka si nejen pro mne připravila několik velmi zajímavých momentů, které rozhodně zaujali mou pozornost. Zvláště pak postava staré babky. Ta herečka dokázala navodit šílený škleb, ze kterého šel až mráz po zádech, přitom hned v dalším záběru vypadala jako milují babča z domova důchodců, co normálně potkávám, když jdu na návštěvu za tou svou. Dále bych chtěl pochválit i hudební a zvukový doprovod, který dopomohl navodit (alespoň místy vcelku slušnou atmosféru) a ten postupně hnijící a měnící se barák (zevnitř) taky nebyl vůbec špatný. Dokonce to mělo místy i slušné grády. Jenomže nevyzrálost tvůrkyně to sem tam srážela zase do průměru. Navíc ten až „omlouvám se, ale mě to tak přišlo feministicky emoční závěr“ se mi taky zrovna moc nelíbil. Láska ale přece musela zvítězit! Dokážu ale ocenit slušné herecké výkony hlavního tria i snahu samotné režisérky natočit netradiční a trochu i zvrácenou podívanou. Za to jí dávám palec nahoru. Rozhodně se mi tento film nevykouří hned z hlavy a neupadne do zapomnění. Kdyby se jí podařilo odstranit těch pár slabších pasáží, více přitvrdit – přidat nějaké ty nechutnosti navíc a víc si pohrát s poslední pětiminutovkou, mohl být finální výsledek mnohem lepší. Tedy alespoň z mého úhlu pohledu. Australská tvorba patří mezi moje oblíbené, ale tohle řadím spíše k průměru, co jsem měl zatím možnost vidět – a že jsem viděl od protinožců dost lepších filmů (ale i mnohem horších). 50% ()
Babka zabijačka, dům plny temnot, jako příběh je slušný a atmosféra celkem povedená ale určitě se mohlo dostat víc strachu. Ale dobrý jednou za čas proč ne. ()
Ne že bych byl natolik natvrdlý, abych ve filmech důsledně vyžadoval polopatickou srozumitelnost, přímočarost a jednoduchost, naopak si třeba skvěle užívám surrealistu Lynche, ale tohle jsem celkově nějak nepobral. Tedy spíš mě to vlastně moc nebavilo, protože rámcově je příběh samozřejmě srozumitelný - postupné ovládání psýchy senilní stařeny duchy/přízraky jejího předka/předků, prolínání se reality vezdejší s realitou alternativní/magickou (dům a jeho skryté prostory), a pak lehce hysterické finále se závěrečnou transformací babičky v jakéhosi gumového Gluma... eh, zkrátka nuda. Každopádně logika jde v tomhle filmu stranou, je spíš o pocitech, jak bývá u filmů s ženskou režií časté. Nic proti, ale to by ty moje pocity pak musely být jiného rázu, než 'rozvláčnost, nezáživnost, nazábavnost' apod. Postapa, thrillery nebo slashery jdou Australákům líp. Ale filmařina je to slušná a babča byla skvělá, ty její pohledy vyvolávaly husinu. ()
Film nabízí takřka od začátku do konce znepokojivou atmosféru s řadou napínavých chvilek, povedený je podmračený vizuál a perfektní finále. Na jedničku vyšel i casting, přičemž Emily Mortimer i tady dokazuje, že patří k nejvíc nedoceněným herečkám současnosti a co se Robyn Nevin týče, tak té stačil jeden zlý pohled, aby mi naskočila husí kůže. Díky tomu všemu mi bylo celkem jedno, že jsem se občas nechytal a navíc jsem čekal, že v závěeu se všechno vyjasní. Jenže....... . Poslední dobou mi připadá, že si tvůrci nevědí rady s konci a tak je nechávají zahalené v mlze, aby si to divák přebral po svém. A to mě štve. Ono se to dá v některých případech částečně přejít, což platí i pro Relic, ale o to je to větší škoda. 70%, ale mohlo být lépe. ()
"Myslela ,že jí někdo chodí po domě.." ()
Ze začátku trochu nuda, než se divák naladí na tón filmu a taky mě štval ten přesvětlený obraz, ale postupně se z toho vyklubal ten opravdovej horor tak, jak ho mám rád. Žádné debilní samoúčelné lekačky, ale tajemno, divné zvuky, nepříjemná atmosféra, pomalu se vkrádající plíživý pocit strachu, čím dál tím větší odtržení od reality a výborně vygradované surreálné finále, jehož význam jsem si teda musel googlit, ale naprosto převrátil celé vnímání snímku. Neříkám, že to vždycky dává úplný smysl, ale striktní logika u alegorie není vždycky úplně potřeba. Jako celek to má fakt perfektní atmosféru a hlavně nejednoznačný scénář, nad kterým lze posléze intenzivně přemýšlet a polemizovat. ()
Ak máte chuť ( teda aspoň vy tam hororu neznalí a ľahko sa vystrašujúci ) na nejaký akurátny hororík, tak nech sa páči. Je to síce trošku na hlavičku a občas nuda a šeď, posledná 20minútovka to ale berie z horka. Väčšinou nevýrazné, ale celkovo pozerateľné dielko. ()
Rozhodne to nesadne niekomu a toto mohol byť podstatne lepší psychologický film ako horor ale treba uznať že záver mal niečo do seba. Film na úrovni 50 percent dnes dostal lepšie hodnotenie aj vďaka úspechu najv§čšieho filmového znalca zo susedného historického mesta ktorý sa, rovnako ako ja dostal do prvej 100ky Slovákov čo sa týka počtu hodnotení. Stihli sme to skôr ako sme plánovali. ()
Až na ten konec, možná bych dal i 5* ()
nedá se tomu upřít určitá atmosferičnost,ale to je tak nějak všechno.Jako celek mi totiž Relic nedávalo moc smysl a v určitý moment mě úplně přestalo zajímat co se tam stane a jak všechno dopadne,takže i ten poměrně zvláštní konec mě nechal úplně chladným...40% ()
Usnul jsem u toho. ()
Australský příspěvek do duchařského žánru nedopadl až tak dobře, jak počáteční hodnocení slibovalo. Příběh se trochu táhnul a scénáristicky to mělo vcelku hluchá místa, které nezachránily ani výkony zdejších hereček. Na horor to bylo trochu moc unylé, na drama trochu moc nezajímavé. Vyloženě ani nemůžete nijak soucítit s postavami, protože si u diváka nevybudují téměř žádné sympatie. Až tak zásadně mě tento snímek ale neotravoval a poskytl i docela zajímavé rozuzlení, nicméně osvětlení této pointy zůstalo neodkryto a to mi vadilo asi nejvíc. ()
Atmosféru a solidní technický zpracování to mělo, ale jinak je to nudný. A to jsem ani strašení nečekal. 2* a.k.a 35% ()
Teda Vážení, celkem jsem se těšil. Mam tyhle tipy hororů rád, jenomže to by se tam muselo něco dít. Asi za hodinu dvacet jsem se dvakrát trochu lekl. A velkolepé finále se přiznám, jsem prostě nepochopil, to šlo úplně mimo mě. ()