Two Ships
Réžia:
Jan FoukalScenár:
Zdeněk JecelínKamera:
Jan ŠusterHudba:
Albert RomanuttiHrajú:
Eliška Křenková, Martin E. Kyšperský, Jan Strejcovský, Anita Krausová, Agáta Kryštůfková, Pavel Zatloukal, Cyril Kaplan, Jiří Konvalinka, Viktor Čiháček (viac)Obsahy(1)
Martin (Martin Kyšperský) a Eliška (Eliška Křenková), hlavní hrdinové filmu Marťanské lodě, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. On kolem ní krouží, ona ho loví. Martin za ní odletí do Norska. Po návratů domů zjišťují, že bez sebe nemůžou být. Je to jak z hollywoodské romance, jen v kulisách Brna. Vyléčí vesmírná láska všechny bolesti? (Falcon)
(viac)Recenzie (116)
Tenhle film má úžasný vnitřní vývoj. Jenom teda nevím jestli to byl záměr, nebo je to subjektivní percepce. Martina na začátku s despektem zařadíte mezi nevyléčitelné děvkaře, na konci ho litujete. Někdy k hodně stačí i málo. Norsko zbytečné ale asi to bylo za odměnu. ()
Slušný pokus o evropskou, nezávislou romantiku, která se nesnaží být ničím zásadním ani inovativním. Co chce nabídnout, to nabízí, ale nic víc a vše už jsme viděli x krát v lepším provedení. ()
Podivná romanca, ktorá vyfučala do stratena bez uzavretia konštrukcie. Mnoho otázok predstavených a nezodpovedaných, ale hlavne, že sa hráme na art. Ale aký to je art, keď tam lilipuťu Křenkovú dáme do páru s basketbalistom Kyšperským? Výškový rozdiel tak meter. Ale ona aspoň vie hrať. Kyšperský sa vie akurát tak neholiť. ()
(LFŠ 2022) Tvůrci Marťanských lodí jako by pokukovali po americké romanticko-dramatické tvorbě (osobně mi to hodně připomínalo Allena) a snažili se vytvořit něco podobného i u nás, v Brně a okolí, což se jim v jednotlivostech vydařilo do různé míry. (Křehká) Křenková byla fajn, ("klacek") Kyšperský už o poznání méně, přesto jejich interakce působila uvěřitelně. Nebýt oné záhadné nemoci, klouzal by film jenom lehce po povrchu. Lepší tři hvězdičky! ()
Životní tragédie jsou smutnou etapou pro spoustu lidí, ale ne každý se rozhodne podle té své natočit film. Ovšem pokud se už k tomu někdo odhodlá, měl by mít na paměti, že musí něčím zaujmout především diváky a pokud v tom neumí chodit, může to být pro leckoho nezajímavá podívaná. Ne každý se totiž dokáže vcítit do kůže hlavního protagonisty. Pár lechtivých scén a nahota to taky zachránit nedokáže. Tady to v průměrných vodách držela hlavně Eliška Křenková a to jak svým hereckým výkonem, tak i svým tělem. Místy to mělo pár silných momentů, ale taky nudných pasáží. Stačilo vidět jednou, víckrát si to už nepustím. ()
Eliška Křenková je skvělá, úžasná a vynikající vždy a v každém filmu. U Martina Kyšperského u mě bohužel převládá navždy zakotvený obraz tragické postavy ze seriálu Trpaslík a tohoto obrazu se nemohu se sebevětším zapřením zbavit. Pokud je to natočeno podle skutečné události, tak to ve mně vyvolává nekonečný smutek, protože i kdyby to byla fikce, věřil bych, že se něco takového může komukoli a zvláště v dnešní době a zejména v České republice přihodit. ()
Některé filmy jsou zbytečné a nesmyslné, tohle je případ zbytečnosti a velké nuda. ()
Velmi osobní a křehká brněnská romance, která vypráví o životě a životních bolestech - a navíc k tomu hraje výborná hudba. (KVIFF) ()
Nesmyslný scénář který dělá z hlavních představitelů nepřirozené kretény. Dialogy mnohdy nedávají vůbec smysl a kromě naprosté absence autenticity jsou jaksi zbytečně tlačené na silu. Nápad zajimavý, hudba náladově pasující ale samotné provedení příběhu působí smutně a nedotaženě. ()
Fakt bych tomuhle filmu chtěl fandit, ale z různých důvodů mi to nejde. Scénář působí jako sled náhodně vybraných scének s vesměs klišoidními dialogy. Kyšperský působí herecky hodně dřevěně - zčásti snad proto, že se ho film osobně dotýká, ale i díky téhle topornosti je pro diváka náročné vcítit se do postav. Největší klad filmu je poměrně atmosférická kamera a hudba. Pokud už by člověk hledal komorní mumblecore, je lepší sáhnout po filmech Bohdana Karáska (jakkoli jeho herecké umění je taky přinejmenším diskutabilní). ()
Ten lehce artový, ale hodně příjemně indie feel protkaný celým filmem mě na tom hodně bavil. Je to čistá pocitovka, tvořená prostředím, barvami, překvapivě i příjemnou hudbou a kamerou s citem pro detail. S parádní Eliškou Křenkovou, která je pro takovouhle citlivou romanci jako stvořená. Příběhově je to spíše taková psychologická terapie (na motivy skutečného příběhu), než-li plnohodnotný film, ale svou neurčitou mírnou zlověstností diváka po celou dobu dost napíná. I přes jednoduchost scénáře to na mě zapůsobilo, možná právě tou civilní všedností. Jedinou technickou výtku bych směřoval k fest tragickému ozvučení dialogů. To už je skutečně nepochopitelný trademark českých filmů. ()
Mýma očima má tento snímek dva velké klady, tím prvním je námět, který v závěru diváka sejme, alespoň tedy já byla na hrnci a druhým je obsazení Elišky Křenkové do hlavní role, zahrála to tak uvěřitelně, působila tak přirozeně, že mi vyrazila dech, míněno v dobrém, jen v dobrém.. Bohužel mi příliš nesedla hudební složka filmu a ani Martin Kyšperský mě o svých hereckých kvalitách nepřesvědčil.. ()
KINO LIŠOV - 75% (J) ()
Praha má Karel, já a ty, Brno zase Marťanské lodě. Napsal sám život. Jako fanoušek Elišky Křenkové a kapely Květy si tenhle film nemůžu nepochvalovat. 80 % ()
Dobře obsazená Eliška Křenková , role pro její melancholické vzezření. Martin dost toporný. Střih jsem nepochopil....Mnoho motivů bez konce. Děj tak plyne kostrbatě . Nerozvinuté a drhne to. Příliš krátká stopáž naznačuje , že si tvůrci s dějem nevěděli rady. Přitom ten příběh mohl být nádherná a smutná romance. Je to leporelo.... Neviděl jsem v kině, ale v tv je rozumět každá druhá věta....Nevím jak na film tohle by zvládla i tv produkce, nechytlo mě to . Lidská duše je neuchopitelná... a film o ní rovněž. Tohle je bez šmrncu. ()
Pořád tam bylo ve vzduchu to tajemství Eliščiny právé choroby, ale ve výsledku jsem ani nedozvěděl, o co šlo. Jinak fajn civilní, tiché, nezávislé, autentické vztahové drama, na kterém je vážně vidět, že je opravdu ze života. Křenková v pořádku. ()
Křehké a lyrické drama o milostném vztahu dvou mladých lidí. Zápletka tu není příliš důležitá, důraz je kladen zejména na vyjádření pocitů obou hlavních hrdinů ztvárněných úžasně přirozenou dvojicí hudebníka Martina Kyšperského (který ve filmu zužitkoval písně své vlastní kapely) a Elišky Křenkové. Nejsem si ale jistá, jestli bylo chování vystudované psycholožky dostatečně věrohodné a samotný závěr mohl mít větší tah na branku. Pokud jste ale zvědavi na něco jiného než běžné romantické komedie české produkce, můžu určitě doporučit. ()
Osobní, citlivé, festivalové. Zvláštní pocit filmu dodává i fakt, že autobiografický příběh prožívá na plátně jeho vlastní autor v hlavní roli. [KVIFF 2021] ()
Marťanské lodě se mi líbily dost, hlavně asi proto, že v životním příběhu hlavních hrdinů spatřuji jistou paralelu s mou vlastní životní cestou. Ale i kdyby mi téma nebylo osobně blízké, nepovažovala bych film za špatný, proto mě zdejší hodnocení trošičku překvapuje. Eliška Křenková je výborná, neumím si představit nikoho, kdo by roli hlavní hrdinky zahrál líp, ale ani Martin Kyšperský není špatnej, i když mi připadá, že si od hlavní postavy drží trošku odstup, možná protože by bylo příliš bolestné se znovu ponořit do toho, co už jednou ve skutečnosti sám prožil. Celkovou komorní a melancholickou atmosféru krásně dokresluje kamera, hudba a obecně celá struktura vyprávění. Na české poměry jde o výrazný nadstandard. ()
Taky se z toho potřebuji vypsat a bez SPOILERŮ to nedám. Na jednu stranu mi je sympatické, že si to natočila parta kamarádů povětšinou z alternativní (povětšinou) brněnské alternativní scény a bez podpory Státního fondu, na tu druhou je to ale jen sebeterapeutický film, který je natolik určený jen pro Kyšperského, že si to bude těžko hledat další fanoušky, pro které by to byla srdcová záležitost. Přičemž ne, že by to bylo špatně - Kadrnkova Zpráva o záchraně mrtvého je na tom stejně a ten film mi přijde geniální. Jenže Marťanské lodě jsou strašně introvertně vystavěné. Eliška na konci umře (resp. se zabije, nepodlehne divné nemoci) i přes veškerou Martinovu pomoc, což je podle skutečné události a v tomhle intimním podání by se to jako maličko, maličko "jiný" film o nevyléčitelné nemoci dal brát. Nepřinesl by nic nového, vlastně by se, nebýt určitých míst a pár cameií, ani neodlišoval, ale přidalo by mu to body k dobru. Takhle ale film končí a jeho výstavba je tedy založená na záhadě ohledně Eliščiny nemoci a snaze ji různými způsoby vyléčit. Což se sice nevysvětlí, ale to mi nevadí tolik jako divná střihová skladba, která neustále střídá scény romantické a scény z nemocnic a různých léčitelských center, ale způsobem plným časových výpustek a jakoby chybějících scén. Je z toho tedy indie romantika (určená hlavně pro ty, kteří indie romantiky zbožňují) s propojující mysteriózní linkou, nad kterou by se dalo aktivně přemýšlet, kdyby tomu film dal prostor. A stačilo by se vykašlat na ten styl "výjevů", víc se zaměřit na pozadí jejich vztahu a hned by to bylo komplexnější. Marťanské lodě se tedy mohly vydat dvěma, respektive třemi směry, jenže tvůrci se nemohli rozhodnout pro jeden z nich a tak udělali nesourodý mix všeho, který drží pohromadě jen to tajemno, které ale zase boří fakt, že je to podle skutečné události. Proto taky píšu, že je to jen pouhá sebeterapie a nic víc. Teda jo, pokud jste naklonění těmto romantikám, tak možná ano, ale mě ani jedna postava nezujala a tím pádem mě ani ta romantická linka neměla čím upoutat. A bohužel ani moc filmařsky. Dvě marťanské lodě se tedy nezachránily a nezachránily ani příběh o sobě, ale stejně se aspoň jeden nebeský úkaz objevil a to - a překvapuje mě, že to někde upřímně říkám - v podobě Elišky Křenkové, která zde poprvé něco hraje! Spíš teda jen dostala roli na tělo, ale snad poprvé nehrála všechno svým typickým kamenným ksichtem a dokonce i projevovala emoce. Jen teda škoda, že jí místy není rozumět (a bohužel to není jen nevyladěným zvukem, ale i tím, že neumí intonovat), takže s tou chválou budu brzdit. Každopádně poprvé patří její výkon k tomu lepšímu, co je zde k vidění. 2* ()
Súvisiace novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (viac)