Two Ships
Réžia:
Jan FoukalScenár:
Zdeněk JecelínKamera:
Jan ŠusterHudba:
Albert RomanuttiHrajú:
Eliška Křenková, Martin E. Kyšperský, Jan Strejcovský, Anita Krausová, Agáta Kryštůfková, Pavel Zatloukal, Cyril Kaplan, Jiří Konvalinka, Viktor Čiháček (viac)Obsahy(1)
Martin (Martin Kyšperský) a Eliška (Eliška Křenková), hlavní hrdinové filmu Marťanské lodě, se poprvé setkávají na narozeninové party ve vybydlených prostorách brněnského nádraží. Mladá psycholožka hudebníka pozve na přednášku, kterou pořádá. Na Martina zapůsobí. On kolem ní krouží, ona ho loví. Martin za ní odletí do Norska. Po návratů domů zjišťují, že bez sebe nemůžou být. Je to jak z hollywoodské romance, jen v kulisách Brna. Vyléčí vesmírná láska všechny bolesti? (Falcon)
(viac)Recenzie (116)
Brněnská romance! Film podle skutečného příběhu, který zažil herec v hlavní roli Martin Kyšperský. Ve filmu vidíme jeho jeho vztah s dívkou, který neskončil dobře. On je rockový muzikant, sympaťák a tak trochu ňouma, ona je psycholožka a tak trochu hypochondr a psychopat. Čili takový normální vztah jako většina jiných. Ale je to natočené (sice lacině, ale) moc sympaticky, hořkovtipně a vyzrále. A má to fajn hudbu. Režiséra Jana Foukala je třeba sledovat, snad na další film dostane víc peněz. České lvy to asi nezíská, na to je to moc undergroundové. Fun fact 1: druhý film s Eliškou Křenkovou ve dvou dnech, ale zatímco v Atlasu ptáků hrála středoškolačku, tady hraje doktorandku. Fun fact 2: ve filmu zazní písnička z Chuchla, potěšilo moc. Fun fact 3: mediálním partnerem filmu je časopis Psychologie, cool! ()
Pro fanoušky Elišky Křenkové mezi které se taky řadím určitě velmi příjemný film na oko, ale nejde jen o to. I ta vztahovka, která teda nebyla nějak souvisle vyprávěna mě přišla velmi reálná ai z těch krátkých scének jsem se dokázal na Martina s Eliškou napojit a bylo to poměrně depresivní. Minimum dialogů, originální exteriéry i interiéry skvěle budovy atmosféru vztahu. Herecky super oba dva. ()
Tím, že je námět založen na skutečné události hlavního protagonisty Martina E. Kyšperského, z filmu dělá zajímavější zážitek, než by ve skutečnosti byl. Ano, zážitek, přeci jen mluvíme pořád o filmu. Byť uznávám, zkušenost to musí být strašná. Marťanské lodě jsou hodně střižené do umění. Mají světlé momenty, ale i slabší momenty. Mezi to nejzajímavější řadím záběry z Norska, konec filmu, hudební podkres a herecké umění Elišky Křenkové. Horší už je scénář, který ukazuje, jak se během 77 minut nemusí ve filmu dít prakticky nic konkrétního. Ti vnímavější si v tom ale pár myšlenek určitě najdou. ()
Příjemně plynoucí romance, která si postupem času ukousne větší krajíc, než jaký dokáže divákovi přežvýkat. Melancholická atmosféra a výborná hudební stránka však naznačují potenciál nenápadného filmu, kterých bychom rádi viděli i víc. Více zde. ()
Spirit českého nezávislého filmu - indie romance z Brna. Co se mého hudebního vkusu týče, brněnskou alternativní scénu poslouchám a mám rád už od dob Dunaje, Ošklidu, Váši, Bittové, Fajta atd., logicky mám tedy rád i hudební tvorbu kapely Květy - a tím pádem mám rád i Martina E. Kyšperského - o tom, že jeho život postihla takováhle tragédie jsem ale neslyšel - chápu tak tenhle projekt jako takový film - terapii... ()
Chtěl jsem lamentovat nad tím, jak přísně vzdělávacím způsobem jsou klíčové scény odvyprávěny. Když ale v okolních komentářích čtu, že diváci vnímají Elišku jako hypochondra nebo psychopatku, tak to spolknu a chtě nechtě film pochválím minimálně za stále ještě palčivě potřebnou osvětu, o kterou se pokouší. Forma se ve mně ale hrozně pere. Rozumím způsobu, jakým se Kyšperský snaží o autopsychoterapii, ale to, že v hlavní roli vlastního příběhu pak hraje on sám, je ten největší průšvih. Celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že se do role nikdy neponoří, že emoce jenom pohladí a zbytek rutinně odříká a neprolomí ve vlastním těle strach ani smutek. Cesta dvou lodí společným prostorem pak postrádá uvěřitelnost, protože vedle uzavřené a přesvědčivé Elišky působí jako dřevěný panák. Pnutí hlavní dvojice je poloviční, protože k nim poprvé spadneme ve chvíli, kdy už po sobě pokukují. Proč ale z jejich začátků, štěstí i problémů vidíme právě konkrétní záblesky, mi nikdy není jasné a třeba místo pointy usmiřování je na mě hozen nicneříkající dialog o Plutu. Chápu u něj onu metaforu, ale proč jsou oni dva v tu chvíli právě tam, kde jsou? Jakkoli je cesta do Norska a zpět na tuzemské poměry příjemně skromná i intimní, ztroskotává na tom samém, co každý jiný film, tedy na technickém stavu. Zvuková stránka je naprostá tragédie a nepřeháním, když říkám, že jsem si v desáté minutě přidal ke sledování titulky, abych porozuměl častěji než u každé druhé věty. ()
Male gaze jak Brno! ()
Upřímnou soustrast všem, kteří znají Kyšperského příběh a jsou ochuzeni o nejistotu, jak to s jeho přítelkyní dopadne, protože to je jediná věc, která drží snímek pohromadě. Nebýt Křenkové, jde o nestravitelný počin, jehož pocitová stopáž je minimálně tři hodiny. ()
„Co čumíš?!“ - „Koukám, jak vypadá debil.“ A Martin se tak dlouho chová jako debil, že mu to už ani nemusí dojít včas…Marťanské lodě se mohou na první pohled jevit jako jedna z mnoha tuctových romancí. Přesto jí ale film není. V první řadě působí snímek velmi civilně a autenticky. Tuhle opravdovost podtrhuje ještě fakt, že jde o zpracování jedné skutečné zkušenosti, kterou navíc osobně zažil hlavní mužský představitel Martin Kyšperský, a to včetně konce (z čehož až zamrazí). Dále dobře funguje chemie mezi hlavním párem, kteří jsou výborně sehraní (a sledovat v tomto filmu především Elišku Křenkovou je jedna radost, jako by jí byla role napsána přímo na tělo). A fajn jsou i dialogy, u kterých jsem neměl intenzivní pocit, že by šustily papírem, a naopak měly cosi do sebe. Nechybí také poměrně vtahující atmosféra, na které má lví podíl i sedící melancholická hudba s texty (ústřední píseň Jablka mi bude v hlavě hrát ještě hodně dlouho). Film se mi dokázal trefit do nálady, za mě to budou solidní 4*. „Slibuju, že ti nebudu lhát.“ - „To já taky slibuju.“ ()
Moc nechápu, že film, který všechno podřizuje síle pocitových fragmentů, mezi nimi těká tak zběsile, jako by mu byla nějaká atmosféra celé té koláže úplně putna. Je to škoda, protože naléhavost to v sobě má, a je v tom také cítit život, na rozdíl od jiných současných českých "sond" do reality mileniálů. ()
Martin Evžen Kyšperský je můj nejoblíbenější český (žijící) muzikant, Eliška Křenková je moje nejoblíbenější česká (žijící) herečka, Ondřej Ježek je můj nejoblíbenější český zvukař a Ondřej Lipenský je můj nejoblíbenější filmový fanoušek :-). A přesto všichni dohromady udělali docela dost špatný film, který je sice sympaticky obyčejný, ale natočený není moc dobře a především jeho obsahová stránka je obhajitelná jen a pouze díky tomu, že je to podle skutečné události, jinak ta látka prostě na film nemá. O těžkém životním osudu Martina Kyšperského vím už od roku 2006 a i tehdy jsem ho nejvíc prožíval, zejména v písni Okna do zahrady z kultovní desky Kocourek a horečka. Jenomže jako film je to hrozná prázdnota. Nejprve zažíváme jakože milostný trojúhelník, který je ale strašně špatně natočený. Neznáme vůbec motivaci hlavního hrdiny k vystřídání partnerky, dialogy a vůbec komunikace obou protagonistů je poněkud zvláštní a zůstává prakticky všechno nevyřčeno. Zásadní věci jsou přeskočeny a jsou tam naopak scény, které jsou úplně zbytečné a na další průběh filmu nemají žádný vliv, i když by ten vliv být měl (například naštvání Elišky v kině). 40 minut filmu (tedy více jak polovina) se v podstatě vůbec nic neděje, jenom koukáme na naprosto a zcela obyčejný vztah, kterých jsou miliony. Nevidím žádný důvod, proč něco takového točit a už vůbec nevidím důvod tohle nic zaobalovat krásnými slůvky typu "křehká a lyrická romance", protože to není nic jiného než z nouze ctnost. Po těch 40 minutách začne být snímek na deset minut trochu zajímavý, to ve chvíli, kdy nastupují psychické problémy. Myslel jsem si, že se to bude stupňovat, že se z toho stane třeba i více transcedentální záležitost, jenomže ono to pak zničehonic spadne zase do naprosté prázdnoty, ve které opadne všechno napětí, očekávání i zájem, a na konci to probere až nepřekvapivý konec, který, nebýt to podle skutečné události, odsoudím jako nebetyčné a ostudné klišé. Vůbec tím nezpochybňuju utrpení, které musel Martin prožít, kritizuji čistě film, kterému navíc nebylo vůbec rozumět. Musel jsem asi pětkrát film vracet (a to i opakovaně to stejné místo), protože jsem tomu prostě nerozuměl a v jednom případě i dát anglické titulky (jedná se zrovna o nejvíc klíčovou scénu celého filmu), protože to bylo bez šance. Oceňuji, že herci hrají maximálně civilně (což je Elišky trademark) a Martin to zvládl se ctí, ačkoliv u lidí, které mám tolik nakoukané naživo, je hodně těžké uvěřit jejich hraní a některé Martinovy pohledy mě poněkud rozesmávaly (myslím, že by mu hodně slušela role v nějakém vyloženě ujetém filmu, než v takhle civilním), ale nazvučit to měli zkrátka lépe. 1 hvězdička za parádní muziku Květů (jak jinak) a 1 hvězda za Elišku, která ty nesnesitelné dámy umí zahrát opravdu dobře. Jen pak úplně nefunguje ten závěr, protože jsem s ní moc nedokázal sympatizovat. Největší záhada na filmu tak je, zda Martinova přítelkyně byla skutečně taková a jestli by se jí výsledek líbil, ale to už asi nezjistíme. ()
Malá, osobní a hezky civilní romance z Brna o mladém páru, který ovšem musí bojovat s krutým osudem. Sympatická žánrovka s poctivým indie nádechem, výtečnou a správně křehkou Eliškou Křenkovou, skvělou hudbou a jistou režií Jana Foukala, jež doplácí až na příliš jednoduchý příběh, u něhož je vám zkrátka velmi brzy jasné, jak to celé skončí. A Martinu Kyšperskému to jde bohužel mnohem lépe s kytarou v ruce než před kamerou. I přes řadu chyb se ale jedná o milý žánrový pokus, který asi letos na moc cen na rozdíl od Zátopka a Atlasu ptáků mířit nebude, kdyby ale u nás podobných kousků začínalo vznikat více, vůbec bych se nezlobil. ()
Tohle je výborná česká odpověď na jeden parádní film s Elle Fanning z nedávné doby, jehož název by byl spoilerem, takže jen doplním, že mi to dobře sedlo do noty, a jen houšť takových důležitých projektů u nás. Jen ať se podobná problematika ve filmech zdokumentuje co nejvíce, protože vědomost v tomto případě osvětluje. [HBOmax] ()
Indie artová romance z Brna s Eliškou Křenkovou v hlavní roli? No neber to.... sice dost zkratkovitá, přesto jde o jednu z těch lepších tuzemských romancí sledující vývoj jednoho intimního vztahu. Jo, není to dokonalý, ovšem inspirace skutečnou událostí dodává celému snímku velice realistický a o to výraznější melancholický a citlivý rozměr. ()
KINO Scala - předpremiéra s tvůrčí delegací/// Obsazení 6/10 Děj 5/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// PLUS: zvuk, hudba, obraz, po audiovizuální stránce je to kvalitní a krásný film, potěší prostředí Brna a Eliška Křenková, film nabídne melancholickou náladu i humor MÍNUS: střih hodně vypouští, scénář má zvláštní dialogy a také mezi hlavní hereckou dvojicí nefunguje chemie/// K Marťanským lodím mám, stejně jako spousta dalších Brňanů, vřelí nebo minimálně osobní vztah. Nejen pro to prostředí Brna, které je konečně po ani nevím jak dlouhé době na plátně vidět, ale také pro kapelu Květy se kterou mě pojí částečně pracovní vztahy a pak především pro to, že se ve filmu objevují tři dívky, které mám rád. /// Celkem 61%/// ()
Osobně mám asi tendenci ten film vnímat v kontextu podobně laděné české artové produkce posledních let typu Chvilky, Karel, já a ty či Hra, které si vždy na ČSFD vysloužily dost nevalné hodnocení, ale přesto jsem se tím nikdy nedal odradit a toužil film vidět bez jakýchkoli předsudků - abych byl nakonec stejně vždy otrávený a znuděný tou jejich nesnesitelnou banálností a pro mě osobně veskrze nepochopitelným vyzněním. V případě Marťanských lodí jsem například nepochopil samotný název filmu, jakož i to, proč Kyšperský s Křenkovou ztvárnili postavy, které se jmenují stejně jako oni (postava Martina mi navíc byla silně nesympatická a měl jsem problém věřit, že by někdo takový měl v reálném životě úspěch u tak atraktivní holky). A pokud jde o samotný závěr, v podstatě jen umocnil mou rozladěnost z celého filmu, protože jestli něco fakt nesnáším, tak je to podobná koncentrace nezodpovězených otázek a pachuť z toho, že si mám sám domyslet, co se vlastně stalo. Úvodní titulky oznamují, že se jedná o "film na motivy skutečných událostí", což si vykládám tak, že Marťanské lodě budou asi ještě víc osobní než Foukalova Amerika, ale osobně mi to je prostě fuk a vůbec mě nezajímá, co bylo předobrazem filmové Elišky a zda jí film chtěl nějak umělecky zachytit, protože je to celé podané pro mě osobně krajně nezáživným filmařským způsobem, který přebíjí vše, bohužel. ()
Po dlouhé době prázdnoty na pozici mladých a kvalitních českých hereček se pomalu do této kategorie propracovává Eliška Křenková. Sláva, Denisa Barešová již snad nebude tak opuštěná! Křenková však není to jediné, co musím na Marťanských lodích pochválit. Především je to scénář. Považuji za skvělé, že má někdo dostatek rozumu, aby netočil celovečerní film, když má materiál na středometrážní snímek. Oproštěn od zbytečného balastu se film občas zasní, sem tam dává průchod emocím, chvílemi poškádlí romantickou strunu a celou dobu obklopuje Elišku tajemnem. Ve výsledku je z toho všeho uhněten velmi příjemný artový snímek s nepříjemným koncem. ()
Eliška gastarbeiterka. Zase. Aby o chvíľku neslúžila ako odstrašujúci príklad vycestovania von. Ona super, Kyšperský nesympatický. Pripomínalo mi to Benjamína Tučeka, alebo hrané filmy Michaely Pavlátovej;, taká tá šepkaná, nočná atmosférovka. Za srdce ma to nechytilo. ()
Poměrně dost alternativní počin. Nicméně Eliška super, ale Martin E. K. je nesympatický, až to bolí. ()
Eliška Křenková patří mezi naše nejlepší herečky vůbec a i tento film toho dokázal využít. Role Martina E. Kyšperského je zrádná. Sice hrál sám sebe ve vlastním příběhu, ale neznám ho natolik, abych dokázal posoudit, zda to pro něho bylo snadnější nebo naopak složitější. Ale i kdyby to byla arteterapie, tak snímek jako nezávislá romance funguje, a díky rozumné délce hodnotím výše, než jsem čekal. (Poznámka k názvu: Chtěl jsem film doporučit jednomu známému, ale okamžitě mě odpálkoval, že na sci-fi nekouká.) ()
Súvisiace novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (viac)