Réžia:
Jean RenoirKamera:
Christian MatrasHudba:
Joseph KosmaHrajú:
Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio, Jacques Becker, Jean Dasté, Julien Carette, Claude Vernier (viac)Obsahy(1)
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)
(viac)Recenzie (135)
Pouštěl jsem si DVD v původním znění s titulky a hned na začátku mě překvapil pozdrav "Heil Hitler". U filmu, natočeného po druhé světové válce by se taková chyba dala pochopit, ale takhle? Nicméně v českém znění se záhada objasňuje- postava se představuje jako Kreisler a tvůrce titulků asi špatně rozuměl... ()
Velké iluze jsem si nedělal. A byla to chyba. I vzhledem k roku kdy byl film natočen, mohl by být celkem věrným obrazem toho slušného a šlechetného zajateckého tábora z první světové války. ()
#1 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/351-grand-illusion ()
Film je technicky perfektní, prezentace postav je velmi "lidská" (možná až moc), celý je to takový starosvětsky... poklidný, jako by ani nešlo o válku. Vlastně je to pacifistická agitka. Nicméně ten optimismus tam prostě je, a to je sympatický... ()
Skvelé filmové predstavenie. V pamäti mi najviac ostal Pierre Fresnay a Erich von Stroheim. ()
Bohužel mě tento snímek neoslovil. Je tam pěkně ukázáno, jak i nepřátelští důstojníci modré krve jsou si rovnější než spolubojovníci židovské krve, ale to je tak vše. Když dám 60%, je to až moc. ()
Ve filmu je pěkně vidět konec starého šlechtického světa s jejich etiketou a smyslem pro čest a povinnost i konec důvěry v dobro lidského počínání. Následoval relativismus a zkáza 20.století. Filmově už jsme pochopitelně jinde, ale jako svědka minulosti nutno ocenit. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1986/87. Stále dobrý. ()
Výborný film, ktorý ani po toľkých rokoch nestratil svoju kvalitu. ()
Překvapivě nemoralizující a v relativně moderním stylu natočená úvaha na téma rozdíly (třídní, rasové, národnostní) mezi lidmi. Trojice francouzských vojáků (plebejec, šlechtic a Žid) si během času stráveného po německých zajateckých táborech 1. světové války dělá ILUZE o budoucím společenském klimatu a o tom, že se účastní poslední velké války. A všichni víme jak to ve skutečnosti dopadlo. ()
MRZÍ MĚ ŽE JSEM TO VIDĚL S DABINGEM. Nemyslím, že je to film o víře v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. Ale o stavovskych rozdílech např. když Gabina s jeho nadřízenym zajmou tak je pozvou mezi pár vojáků k jídlu, Gabinuv voják je dělník a hned se dá do řeci s řadovím vojákem ze stejné třídy ale jinýho státu no a jeho nadřízený je šlechtic ke kterému se hlásí velitel tábora také šlechtic a dvojice se spolu baví jako sobě rovni i když z jiných zemí.Další příklad je když Gabin prchá zastaví se na statku německé vdovy a i přez jazykovou bariéru si až véélmi rozumí.Takže ten film není až tak o víře v porozumění mezi národy a rasama ale o porozumění mezi chudýma a bohatýma, šlechtou a lidem což je opravdu VELKÁ ILUZE. ()
Jeden z velkých protiválečných filmů, možná ten největší, obhajoba svobody, rovnosti a bratrství, která dobře ví, že její věc je předem ztracena, že její ideály jsou "velkou iluzí" a její snaha snahou sisyfovskou - o to však důstojnější. Dílo mimořádné i v tom, jak se obešlo bez bitevní vřavy a obrazu nepřítele jako zlolajné karikatury vlastního lidství. Mistrovská dramaturgie, dialogy, mizanscéna, práce kamery (Matrasovi asistovali m.j. režisérův bratr Claude a Jean Bourgoin), okouzlující von Stroheim.... Asistent režie Jacques Becker se tu učil, jak se podhrabat ven z vězení. Goebbels prý nejdřív nechal vystříhat scény, v nichž se mu Žid Rosenthal jevil příliš kladný, a posléze dal příkaz v Německu i obsazených zemích zabavit a zničit všechny kopie tohoto "filmového veřejného nepřítele č. 1" ; v roce 1945 ruští vojáci objevili v Berlíně (podle jiného pramene američtí v Mnichově) negativ a odvezli ho do Moskvy (či kam). Jako by chtěl říšského šéfa PR posmrtně poškádlit, překladatel do češtiny provedl husarský kousek : místo příjmení jednoho z představujících se německých důstojníků (Kreissler ?) do dialogů vpašoval "Heil Hitler !". ()
Jasný, percepce utrpení se trochu protáhla po druhý světový, ale po Armádě stínů failim ve shledávání heroismu v boji proti takovejm strastem jako je flétnová kapela (zasraný náckové) nebo trochu neslušným neměckým oficírům. ()
Zial slabe. Len s ohladom na rok vzniku a Gabin-a tomu dam priemer. Ale uprimne je to hrozna slabota. Pre sucasneho divaka nepozeratelna nuda. ()