surprise

Nesentimentální a přesto dojemný film o stáří a nemocech.

Až komorní příběh zabijáka, který chce už klid. Možná osud všech chlapů po padesátce. Jenže minulost má stále v patách. Velmi vydařené drama s napětím, krásnými obrazy a ženami, katolickou spiritualitou a sem tam někdo umře.

Chci-li vyprávět staré příběhy v současné době, měl bych k tomu použít současné prostředky, jinak z toho bude nuda. Pěkní až modeloví herci v barevných kostýmech, však bylo příjemné sledovat, stejně jako momentky v přírodě.

Silné napětí od začátku s předvídatelnou zápletkou, ale nečekaným zauzlením a ne úplně katarzním rozuzlením. Ale co už čekat od hororu.

Pěkně to hrajou ty naše herecké hvězdy současné a budoucí, potěšení to sledovat, ale děj se tak zamotává, že ho stěží nějaký muž rozmotá, leda žena formátu Zázvorkové. Humor to ovšem je, jen když se nás to manipulativní jednání netýká. Dobové patálie s výměnou bytu a komisí jsou pak spíše smutným svědectvím doby.

Jo to bylo tenkrát, když jsem jsem na tom byl ještě v kině, které už neexistuje. Teď jsem si film rád připomněl v televizi a bavil mě stejně jako předtím. Jen jsem více vnímal povinnou dobovou angažovanost v podobě zlých vodníků ze západního Německa jezdících v mercedesech. Rovněž po letech oceňuji hravost a promyšlenost všech detailů, kdy se správně dbá na uvěřitelnost magického světa. Právě tohle mě tenkrát do kina lákalo nejvíc spolu s nenuceným, ale stále přítomným humorem.

Nepůsobilo to jako 17. století, ale spíše 13., to však je jediná výtka kterou vznáším. Jinak je to koncentrovaný příběh za zdmi kláštera jedné mystičky, krásné a inteligentní řeholnice. Režisér nepotlačuje zázračno, ale vede nás po tenké hranici víry a nevíry. Erotično ženy polidšťuje a nabízí otázku, nakolik se pohoršovat nad takovým odhalením, případně zdali je pro takové připraveno opravdu jen a jen zavržení.

Na filmy o módě nekoukám, je to pro ženský, ale způsob jak bylo tohle podáno a zahráno bylo perfektní. Příběh dosti komiksově nadsazený, však předloha tomu odpovídá, chvílema nutil k pokašlání a zvednutí obočí, ale vytříbený soundtrack všechno zase srovnal. Takže nakonec Cruella potěšila.

Nehodlám nikoho přesvědčovat, ale já se opět rád podíval mezi tuhle partu Expendables a těch několik nepovedených digitálních scén jim odpustím, třeba to slaňování z megalodi do loďky, kdy jim vítr nenačechrá ani vlásek. Odpustím jim i tu spoustu nereálných náhod a šťastných okamžiků. Prostě mi je s těmi chlapi jenom dobře.

Co se řeklo o jedničce, platí i o dvojce. Série parodických skečů nebere konce až to hezké není. Chybí mi to v tom nějaký větší nápad, nebo mám prostě radši více té sofistikovanosti v originálním příběhu? Technicky však zvládnuto výborně.