Cruella

K tomuhle vcelku divnému projektu jsem si až do konce titulků nedokázal úplně najít cestu. Origin disneyovské záporačky je prostě vcelku zbytečný, a kdyby se jednalo o svébytný film o tom, kterak si outsider v jokerovském duchu navzdory společnosti vydobude cestu k sobě samému, nepříjemně vtíravých otázek by razantně ubylo. Jenže se tak nestalo, a tak se ptejme: Dává smysl svět, v němž se nahodile mísí až dickensovská sociální realističnost s komiksově přepálenými charaktery? Je možné prodávat směs seriózně se tvářícího psychologického dramatu, odlehčeného heistu, rodinného dojáku a disneyovského technologického dema s digitálními psy? A proč postava Paula Waltera Hausera fandí zrovna Tottenhamu? Karikaturní figury Emmy Stone a Emmy Thompson samozřejmě hrají jako o život a hází expresivní grimasy na všechny strany, stylizovaný Londýn 70. let se otřásá pod náloží dobového soundtracku a propracované kostýmy udrží pozornost; jenže zároveň je příběh velmi průhledný a předvídatelný (a tam, kde není, tak prostě nedává smysl), zajímavá témata rozpadu osobnosti či sněhurkovského generačního střetu jsou opuštěna skoro rychleji, než se vůbec vynoří, a vzhledem k vcelku temné atmosféře je otázkou, pro jaké diváctvo je snímek vlastně určen. No, já to každopádně nejsem. (17.06.2021)

Vždy když slyším něco o punkové módě, tak zapláči. Z logiky věci by se nejpunkovější punker, žijící v punku od punku až po punk, prostě coural po ulicích třeba do půli těla, jen v tepláčkách, přichycených vzadu  sichrhajckou, propíchnutou skrz celou půlku prdele, a vepředu leukoplastí, protaženou až na ohořelé a připopoblité hrudní ochlupení. Protože mu je u řitní trhlinky, co si na sebe nastrojil - a jak reaguje okolí. Vše ostatní je póza. Někdy jen tak trochu, aby se zapadalo do skupiny, někdy ku zblití, aby se zbohatlická a rozmazlená sereblita tvářila mocinky cool a odvázaně. Ale k filmu - Krájella Kámen má své světlé chvilky, scénář je na kindfilm nečekaně snesitelný a jsou v tom šikovní pejsekové. Neusnul jsem. (19.10.2021)

Cruella je za mnou a dopadla přesně tak, jak jsem čekal. Na dětskou pohádku je to místy až moc dospělé, a tudíž pro děti nezáživné, na dospělý film je to místy zase až moc přihlouplé a neseriózní. Výsledek je něco mezi a určitě to není špatné, jen Cruella prostě neví, čím chce být, a to ve finále degraduje film o něco níže. Hudba se bude líbit (ikdyž mě osobně přišla až moc muzikálová), extravagantní šaty a kompetice dvou návrhářek byla ve výsledku celkem zábavná podívaná (ikdyž jsem byl původně skeptický), celý film jede v komediální notě (ikdyž bohužel žádný humor či scéna nejsou nijak výrazné, kde bych se smál či si jej do budoucna pamatoval) a Emma Stone je v roli výborná. Po skončení filmu tedy nemám vyloženě negativní pocity, nicméně bohužel ani žádné výraznější pozitivní a přijde mi, že byl film možná trochu moc dlouhý a takový mdlý a nijaký na to, abych si jej pamatoval i po týdnu. Na obstojnou zábavu na večer ale nejspíš postačí. (05.06.2021)

Cruella je na rozdíl od Stovek dalmatinů snímkem s výrazně temnější atmosférou a mohlo by to být ještě lepší, kdyby nad filmem nerozprostřela svá mocná křídla společnost Disney, kterou zrovna dvakrát nemusím (stejně jako KGB, CIA, a cenzory, kteří dohlíží nad politickou korektností). I tak jsem byl ale mocně překvapen tím, jak mě film po celou dobu bavil. Emma Stone hrála výborně, Emmě Thompson sedla její záporačka perfektně a ostatní už tady fungovali jen jako kvalitní podpora, protože si obě výše zmíněné Emmy ukradly snímek pro sebe. Tohle mě fakt bavilo. (09.10.2021)

Cruella je snímek o zrodu jedné z nejznámějších záporných disneyovských postav, Cruelly de Vil ze světa 101 dalmatinů. Film působí lehce nesourodě, jelikož první půlhodina, mapující nejvýznamnější události v životě dvanáctileté Cruellky, je čiště dramatická a pocitově má nejblíže ke Zlodějce knih. Následuje střih do věku jejích dvaadvaceti let a ze snímku se okamžitě stává krimi-komedie, ve stylu komba Birds of Prey s Ďábel nosí Pradu. Celý scénář snímku působí tak, že byl psán původně právě pro postavu Harley Quinn z Birds of Prey (schizofrenie, traumata z dětství, krádeže), a když nebyl využit, tak se akorát upravil a přepsal pro účely Cruelly. Tím se v mých očích stává naprosto nevěrohodným a mám velký problém s přijetím této verze „zlé“ Cruelly, která ve své podstatě vůbec zlá není, pouze lehce sociopatická. A s její známější krvelačnou verzí, dychtící po dalmatiním kožíšku, ji takřka nic nespojuje. Z filmu bych tak vyzdvihl především feeling 70. let, vynikající kostýmy a prvotřídní dobový soundtrack, to je však hodně málo na to, abych pomýšlel, že si jej někdy v budoucnu opětovně pustím. Něco mezi dvěma a třemi hvězdami. A jelikož mě nenapadá nic, čím bych se mohl přiklonit k vyššímu ohodnocení, dávám hvězdy dvě. 😕 (26.06.2021) (28.06.2021)